Domů     Příroda
Dvě jizvy v nitru Země naznačují, jak vznikl Měsíc
Martin Janda 4.11.2023

Odkud se vzal Měsíc? Nejznámější teorie říká, že asi před 4,5 miliardami let narazila do Země protoplaneta o velikosti Marsu. Část vzniklých úlomků, vyvržených na oběžnou dráhu, se spojila a vytvořila Měsíc.

Tato hypotéza, známá jako „Velký impakt“, by mnohé o našem souputníkovi vysvětlovala. Vědcům však dosud chyběly pádné důkazy, jako je kráter nebo kusy oné protoplanety pojmenované Theia..

Před čtyřmi a půl miliardami lety byla Země mladým a značně neklidným tělesem, kde pro život ještě zdaleka nebylo místo. Navíc srážky s jinými tělesy byly pro ni na programu dne mnohem častěji než dnes.

A tak se jednoho dne náš budoucí domov srazil s tělesem o velikosti Marsu. Následky byly fatální. Ona planetka, později pojmenovaná Theia, byla zcela zničena. Země se udržela pohromadě jen s vypětím všech sil.

Vysoce pravděpodobná hypotéza tvrdí, že vyvržený materiál kolem Země nejdřív vytvořil prstenec, ze kterého pak vznikl zemský přirozený satelit v podobě Měsíce. Navíc, stačilo málo a kdyby Theia narazila do Země pod jiným úhlem, naše planeta by se rozpůlila vedví a život na ní by nikdy nemohl vzniknout.

Hmatatelné pozůstatky srážky však stále chyběly. Nicméně, ve studii zveřejněné v časopise Nature, vědci tvrdí, že kousky planetky existují dodnes. Nejsou však na zemském povrchu, nýbrž 1 800 kilometrů pod ním na hranici mezi pláštěm a jádrem.

„Podívali jsme se do hlubin Země,“ řekl Qian Yuan, postdoktorand z Kalifornského technologického institutu, který výzkum vedl. „A našli jsme velké kusy impaktoru Theia.“.

Část planetky nyní tvoří materiál Měsíce. Ale pokud byla Theia velká jako Mars, pak asi 90 procent její hmoty skončilo zpět na Zemi. Část z ní se jistě roztavila a smísila se s pozemskými minerály. Ale možná některé kusy protoplanety přetrvaly téměř neporušené.

Hluboko pod Afrikou a Pacifikem se nacházejí zvláštní oblasti, připomínající skvrny, které badatelé měli dříve za pozůstatky dětských let Země. Jedna z nich se nazývá Tuzo, druhá Jason. Poprvé byly zpozorovány před půl stoletím, když si vědci uvědomili, že se seizmické vlny, tedy otřesy vznikající při zemětřeseních, při průchodu těmito oblastmi zpomalují.

O těchto strukturách je obtížné zjistit něco jiného, než to, že existují. Seizmická data nabízejí jen rozmazaný, skoro až impresionistický obraz. Nevypovídají o teplotě ani o tom, z čeho jsou struktury složeny. Zároveň není možné vrtat tak hluboko do planety, aby bylo možné odebrat vzorky.

Qian Yuan provedl se svými kolegy řadu počítačových simulací, které znázorňovaly srážku Země s Theiou. Modely potvrdily, že když Theia narazila do Země, kolize roztavila zemskou kůru a vnější část pláště a poté je smísila s kousky planetky. Z tohoto oblaku úlomků se zformoval Měsíc.

Simulace také ukázaly, že více než 10 % pláště Theie mohlo skončit usazeno v hlubokém zemském plášti. Protože se předpokládá, že Theiin plášť byl bohatší na železo než zemský, mohly tyto hustší kousky klesnout až k hranici zemského jádra a pláště. Konvekce v plášti pak vyvrhla kousky planetky do oblastí Tuzo a Jason.

„Pro mě je to velmi zajímavé a nové,“ komentoval studii profesor geofyziky na švýcarském Federálním technologickém institutu v Curychu Paul Tackley, který se na nové studii nepodílel. Tackley dále uvedl, že simulace sice poskytují přesvědčivou hypotézu, ale ne důkaz.

I sám Yaun konstatuje, že jeho studie zcela nemůže vyloučit jiné důvody vzniku Měsíce. Každopádně, je to další střípek, který zpevňuje konstrukci hypotézy Velkého impaktu.

Související články
Objevy Příroda 19.5.2025
Klimatická změna rychle proměňuje arktickou tundru, potvrdila rozsáhlá mezinárodní studie, kterou publikoval časopis Nature. Vědci po čtyři desetiletí sledovali více než 2 000 rostlinných společenstev napříč Arktidou a zjistili, že změny nejsou jednotné – zatímco některé oblasti zaznamenaly přírůstek druhů, jiné naopak ztrácely svou biologickou rozmanitost. Mezi výzkumníky, kteří se na projektu podíleli, byl i […]
Objevy Příroda 19.5.2025
Půlroční expedice doktorského studenta z Biologického centra AV ČR a Jihočeské univerzity na tropickém ostrově Nová Guinea přinesla jedinečný objev. František Vejmělka jako první zdokumentoval jednoho z největších myšovitých hlodavců světa – velekrysu Mallomys istapantap. Tento tajemný noční tvor obývá chladné mlžné horské pralesy a pláně v nadmořských výškách 3700 metrů a pro vědu byl znám pouze z několika […]
Příroda 18.5.2025
Nově analyzovaná fosilie Archaeopteryxe, získaná Fieldovým muzeem v Chicagu v roce 2022, přinesla zcela nové poznatky o tom, jak se první ptáci naučili létat. Tento exemplář, původně pocházející z Bavorska, je prvním, u kterého byly identifikovány specializované terciální peří na části horních končetin. Tato pera vytvářejí aerodynamický přechod mezi křídlem a tělem, což je adaptace […]
Že osiřeli, je na šimpanzích znát i v dospělosti. Obzvlášť na to doplácejí samci, mívají horší postavení ve skupině a méně potomků. Trauma osiření je dokonce vidět na magnetické rezonanci, jelikož trvale mění strukturu mozku.   Šimpanzi jsou ve zvířecí říši nápadní nezvykle dlouhým dětstvím, které trvá 13 až 15 let. Důvod je podobný jako u […]
Objevy Příroda 12.5.2025
Sršni asijští se stali nechtěnou součástí evropské krajiny a snižují počty užitečných opylovačů. Tento invazní druh pochází z jihovýchodní Asie, ale od prvního výskytu ve Francii v roce 2004 se přes veškerou snahu o vymýcení postupně šíří dál. Zatím mu v tom podle odborníků nebrání ani žádný přirozený nepřítel. V polovině dubna začínají ze zimovišť vylétat […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz