Domů     Příroda
E-recept na přírodu? Jednou možná ano…
Zdroj: Freepik

Skutečnost, že příroda léčí není moderní medicíně vůbec neznámá. Prozatím však lékaři pobyt na čerstvém vzduchu nepředepisují… Podle nejnovějších studií by možná měli.

Nashromážděné poznatky totiž naznačují, že pobyt v parcích či lesích výrazně napomáhá k fyzické i duševní pohodě člověka. Podobným „balzámem“ by měly být také moře a oceány. Na otázku, co přesně za tímto léčivým efektem stojí mají však experti hned několik různorodých odpovědí….

Stres? Pryč s ním!

Jednu z nich poskytuje detailně zpracovaná studie „Green and Blue Spaces and Mental Health“, o jejíž vydání se postarala Světová zdravotnická organizace (WHO).

Uvádí totiž, že čas strávený v přírodě dokáže zmírnit nejen nakumulovaný každodenní stres, ale také psychologický dopad změny klimatu. Zároveň zeleň podporuje fyzickou aktivitu a poskytuje příležitost pro sociální interakci.

A zpráva publikovaná v žurnálu Occupational & Environmental Medicine, tento poznatek ještě rozšiřuje. Osoby, které navštěvují zeleň 5krát či ještě vícekrát týdně, potřebují výrazně méně „berliček“ v podobě psychofarmak. Zároveň se v jejich případě snižuje potřeba léků proti hypertenzi či astmatu.

100% soustředěnost

Vysvětlení, proč na nás příroda tak blahodárně působí, ale může pramenit také z „teorie obnovy pozornosti“. Podle ní totiž vystavení se zeleni napomáhá ke zmírnění duševní únavy a zlepšení pozornosti. „Lidé disponují dvěma druhy pozornosti.

První nazýváme cílenou, jelikož bývá nejčastěji využívána v práci. Je to ale ten druh, jež bývá vyčerpávající. Druhá je označována jako nedobrovolná. A to proto, že bývá automaticky aktivována zajímavými věcmi v prostředí,“ uvedl environmentální neurolog a docent psychologie na Chicagské univerzitě, Marc Berman.

Vnímavé děti

S Bermanovým tvrzením koresponduje článek otištěný v periodiku Frontiers in Psychology, jehož ústředním tématem se stala dětská (ne)pozornost. Výsledkem bylo zjištění, že děti, které se vydaly na půlhodinovou procházku do přírody měly v následujícím testu rychlejší a stabilnější vzorec odpovědí, než ty, které výlet neabsolvovaly.

Další vysvětlení, proč nás příroda tak uklidňuje, má název biofilie. Podle této hypotézy totiž mají lidé vrozenou tendenci spojení se zelení vyhledávat.

Více se dočtete v čísle 10/2023, které vychází 18. září.

Související články
Historie Příroda 28.1.2026
Mezi nejděsivější tvory druhohorních oceánů patřili bezesporu plazi z řádu Plesiosauria, respektive z podřádu Pliosauroidea. Jeho zástupci se řadili k mohutným, masivním predátorům, kteří mohli směle konkurovat obávaným dinosauřím dravcům. Za zmínku stojí rozhodně monstra z rodu Kronosaurus, jejichž pozůstatky nalezli badatelé v Austrálii a jihoamerické Kolumbii. Tito lovci s názvem odkazujícím na řeckou mytologii, […]
Při teplotách pod bodem mrazu se mohou objevit omrzliny, ovšem mnohem závažnějším, život ohrožujícím stavem je hypotermie neboli podchlazení. To se přitom projevuje malými, snadno přehlédnutelnými symptomy. Někdy k tomu není ani zapotřebí velký mráz. Na co si dát pozor? Světoznámá fotografka a průzkumnice pro National Geographic Ester Horvathová se při své práci dostává do […]
Studie rostlin nesoucích název huseníček rolní zjistila, že rostliny rostoucí vedle sebe společně aktivovaly geny k vlastní ochraně, zatímco izolovaně rostoucí rostliny nikoliv. Ty rostoucí ve skupině se tak byly schopny navzájem varovat před stresorem. Jak to udělaly? Huseníček rolní (Arabidopsis thaliana) je drobný plevel, který se používá jako modelový organismus v molekulární genetice rostlin. […]
Historie Příroda 26.1.2026
Byli zvláštními predátory, kteří se proháněli druhohorními oceány. Ichtyosauři. Tito tvorové žili během triasu, jury i křídy, jakýsi zlatý věk však zažívali v prvních dvou obdobích. Jejich rozšíření bylo v časech evolučního „boomu“ skutečně značné. Pokud jde o rozměry, ty měli ichtyosauři různé. Zástupci téhož řádu mohli být obrovskými kolosy, stojícími na vrcholu potravního řetězce, […]
Příroda 26.1.2026
Krokodýli patří mezi evolučně nejúspěšnější predátory. Nutno zároveň podotknout, že jde o velmi rozmanité živočichy. Dnes žijící krokodýli se člení do celkem tří čeledí. První zahrnuje aligátory a kajmany, další takzvané pravé krokodýly a třetí gaviály. Samozřejmě pak existuje řada rodů a jednotlivých druhů. Aligátory a pravé krokodýly lidé často zaměňují. Existují však mezi nimi […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz