Domů     Medicína
Nebezpečným brněním k plodnosti?
Zdroj: Freepik

Je prudce jedovatý, navíc je cítit po zkažených vejcích… I přesto má sirovodík jednu nedocenitelnou vlastnost – dokáže skvěle ochránit spermie savců před vážným poškozením.

Na výjimečnou superschopnost životně důležitého plynu, avšak se špatnou pověstí, upozornili vědci z Biomedicínského centra plzeňské Lékařské fakulty Univerzity Karlovy. Na výzkumu sulfanu v plodnosti samců spolupracovali s odborníky z Universidad de Castilla-La Mancha ve Španělsku.

Využití se meze nekladou

Úlohou sulfanu v regulaci plodnosti se přitom tento tým zabývá již několik let. Stal se proto prvním, kdo světu před pár lety odhalil jeho významnou roli u vajíček savců. I přesto že svou jedovatostí předčí i cyankali, organismy si jej v malém množství vyrábí ve svých buňkách.

A následně využívají k nejrůznějším účelům. „Z plynů, které plní v organismu důležitou roli signálních molekul, takzvaných gasotransmiterů, je už dlouho znám oxid dusnatý. Jednou z jeho hlavních úloh je regulace průtoku krve cévami.

Na významnou roli sulfanu v těle živočichů nahlíželi vědci dlouho s despektem právě proto, že je ve větších koncentracích prudce jedovatý. Dnes už ale není o zásadním významu tohoto plynu pro náš organismus nejmenších pochyb,“ prohlásil vedoucí týmu Jan Nevoral.

Efektivní štít

Podle Nevorala si varlata samců vyrábí sulfanu poměrně velká množství. Jindy nebezpečný plyn se totiž dle plzeňských kapacit váže na určitá místa bílkovin v mužské pohlavní buňce, čímž ji efektivně ochrání před poškozením.

„Spermie získávají tuto ochranu sulfanem ještě během vývoje ve varleti. Do pohlavního traktu samice už vstupují náležitě ‚obrněny‘ atomy síry na všech citlivých místech,“ vysvětlila celý mechanismus členka Nevoralova týmu, Hedvika Řimnáčová.

Problém jménem radikály

Než totiž spermie vůbec získá šanci k oplodnění, musí podniknout několikadenní strastiplnou cestu pohlavním ústrojím samice. Přitom čelí řadě nepříznivých vlivů, včetně působení silně reaktivních volných radikálů.

Ty přitom vznikají i v samotné spermii jako zplodiny intenzivního metabolismu při produkci energie potřebné k jejímu pohybu. Přítomné jsou ale také v okolním prostředí.

U myší i prasat

Bohužel pro naše rozmnožovací ústrojí mohou volně poškodit bílkovinné molekuly, čímž dojde k narušení životně důležitých pochodů mužské pohlavní buňky. A právě tomu by podle plzeňských odborníků mohl plyn zabránit.

Potvrdili totiž existenci přirozené ochrany sulfanem u lidských spermií. Tato efektivní ochrana by ale měla kolovat organismem také myším a divokým prasatům.

Související články
Dle výsledků deset let trvajícího výzkumu, který prováděl vědci z Psychiatrické kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze, jsou mladí dospělí ve věku od 18 do 30 let vystaveni řadě společenských aspektů, které mají negativní důsledky na jejich duševní zdraví. „Náš výzkum je unikátní v tom, že jako jediní v […]
Rakovina je považována za nemoc spojenou s vyšší věkem, přesto však v posledních letech přibývá případů rakoviny i u mladých lidí mezi 18 a 49 lety věku. Odborníci napříč specializacemi se snaží přijít na to, co je příčinou tohoto nárůstu a jak se tyto případy rakoviny s časným nástupem liší od těch „klasických“. Statistiky rakoviny […]
Mezinárodní výzkumný tým, jehož součástí byli vědci z Českého centra pro fenogenomiku a laboratoře transgenních modelů nemocí Ústavu molekulární genetiky AV ČR v centru BIOCEV, odhalil nové poznatky o poruše vývoje zubů (amelogenesis imperfecta), která ovlivňuje zdraví zubů u pacientů s autoimunitním onemocněním. Studie uveřejněná v časopise Nature vrhá světlo na málo známé stavy amelogenesis […]
Geny zděděné od denisovanů, vyhynulých příslušníků rodu Homo, pomáhají obyvatelům Papuy-Nové Guineje bojovat s infekcemi v nížinách i žít ve vysokých nadmořských výškách. První kosterní pozůstatky denisovanů byly objeveny v roce 2008 v Denisově jeskyni na Altaji v Rusku, podle tohoto místa nálezu jsou pojmenovaní. Stáří tamních kosterních pozůstatků bylo odhadnuto na 41 000 let. […]
Už přes 16 000 pacientů se v České republice zapojilo do výzkumu nových léků a očkovacích látek. Takzvaná klinická hodnocení probíhají nejčastěji v oblasti onkologie, imunologie a infekčních onemocnění, nemocí srdce a onemocnění dýchacích cest. Celkem ve zdravotnických zařízeních po celé republice probíhá 481 těchto hodnocení, jež zdravotnickému systému ušetřila více než jeden a půl […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz