Domů     Příroda
Mravenčí souboj jako u Thermopyl
Zdroj: Pixabay

V bitvě u Thermopyl, která proběhla v roce 480 př. n.l., se utkaly jednotky řeckých městských států s početnějšími vojsky perského krále Xerxa I. Bitva dala vzniknout mýtu o odvaze 300 Sparťanů v boji s perskou přesilou.

Podle všeho využívají obdobnou taktiku původní australští mravenci v boji s početnějším invazivním druhem..

Původním druhem jsou v Austrálii duhoví mravenci (Iridomyremey purpures). Jsou to až 7 mm velcí a nádherně zbarvení mravenci, kteří žijí v buši, daleko od lidí. Nyní jim ale život ztrpčuje invazivní druh mravenců argentinských (Linepithema humile).

Ač dosahují jen asi poloviční velikosti než mravenci duhoví, jsou nesmírně agresivní a velmi přizpůsobiví. Díky tomu se dokázali rozšířit prakticky do všech dostatečně teplých oblastí světa, včetně jižní Evropy.

V boji jeden na jednoho nemají proti mravencům duhovým šanci, ovšem tuto nevýhodu kompenzují svými počty. Jejich kolonie jsou mnohem větší, takže původní mravence v boji s klidem přečíslí.

Co do počtu „vojáků“ jsou mravenčí války srovnatelné s těmi lidskými. A protože se v nich jednotlivci řídí stejnými jednoduchými příkazy jako lidské jednotky bojující v simulačních počítačových hrách, rozhodli se vědci mravenčí střetnutí simulovat právě v počítači, ve slavné hře Age of Empires.

V čele výzkumu stanul profesor Samuel Lymbery, působící na The University of Western Australia, který v něm zkombinoval své znalosti vědy o mravencích (myrmekologie) a matematických modelů.

Simulace mravenčích válek

Výsledky výzkumu shrnuje takto: „Zjistili jsme, že jak ve hrách, tak v realitě byla úmrtnost v menších armádách duhových mravenců nižší, když boj probíhal v komplexním složitém terénu, než když boje probíhaly v jednoduchých arénách.“ U mravenců, stejně jako u lidí a ve hrách, tak výsledek závisel na povaze bojiště.

Modely i pozorování reálných bojů mezi mravenci ukázaly, že pokud byla bojištěm rovná, ničím nezastavěná plocha, vítězili v důsledku své početní převahy argentinští mravenci.

Zdroj: WikiCommons by John O’Neil

Když ale ekologové bojiště změnili a udělali z něj složité prostředí plné terénních prvků, těžili z toho větší domorodí mravenci. Snáze v něm odolávali přečíslení, protože pro agresory bylo obtížnější je obklopit a využít své početní převahy.

Souboje tak byly vyrovnanější a docházelo častěji k bojům jeden na jednoho, ve kterých využívali duhoví mravenci své velikostní výhody. Připomíná to tak mýtus spojený s bitvou u Thermopyl, kde mělo 300 dobře vycvičených a ozbrojených Sparťanů, vedených králem Leonidem, díky využití terénu odolat přesile desítek tisíc Peršanů.

Složitý terén jako výhoda v boji

Podle profesora Lymbery to potvrzuje závěry, k nimž dochází vojenská věda, když říká: „Teorie taktiky nás učí, že menší, ale kvalitnější jednotky jsou efektivnější v bitvách, kde mohou díky terénu útočit jeden na jednoho, tedy například v tunelech, soutěskách nebo horách.

Velké armády jsou ale zase efektivnější, mohou-li obklíčit nepřítele a koncentrovat své útoky.“ A dodává, že to platí i u mravenců. Doktor Brice Webber, hlavní vědecký pracovník CSIRO, australské vládní agentury odpovědné za vědecký výzkum, který se na této studii podílel, vysvětluje, co vědce přimělo se zabývat strategiemi mravenčího boje:

„Invazivní mravenci jsou jedni z nejhorších škůdců na planetě, ekonomiky stojí desítky miliard dolarů ročně.“.

A pokračuje: „Jsou, podobně jako v případě argentinských mravenců, většinou menší a početnější než původní druhy. A většinou převažují v narušených ekosystémech.“ K jejich narušení přitom dochází činností člověka.

Poškozené životní prostředí je však povětšinou méně rozmanité, takže v něm původní druhy nemohou využít svoji přirozenou výhodu, v případě duhových mravenců jde o jejich velikost, naopak ve výhodě jsou invazivní druhy.

Profesor Webber nabízí řešení: „Náš výzkum naznačuje, že když se upraví oblasti, kde dochází ke střetům původních a nepůvodních druhů, mohlo by to obrátit rovnováhu ve prospěch těch domácích.“.

Štítky:
Související články
Šest protonů v jádře, schopnost vytvářet čtyři vazby, za pozemských teplot a tlaků pevné skupenství, tak takový je uhlík. Právě on je základním stavebním kamenem veškerého života, jak jej na naší planetě známe. Nové výzkumy však ukazují, že nejen on je teoreticky schopen vytvářet živé organismy. Podle čerstvé studie by na jiných světech mohly fungovat […]
Nejlepší přítel člověka? Pes, chtělo by se říct. Ale existují živočichové, které mají náš druh ještě raději než čtyřnozí chlupáči. Takovým je třeba veš… Na naší evoluční cestě od prvních primátů podobným opicím přes australopitheky až po moderní lidi s s vysoce vyspělým mozkem nám dělal společnost mimořádně věrný společník: Pediculus humanus, jinak známý jako […]
Většina lidí je zvyklá žít v nízkých nadmořských výškách, kde je dostatek kyslíku, naopak při pobytu ve vysokých horách pak může mít potíže s dýcháním. Čelí tak zvané výškové nemoci, která se projevuje nevolností, zmateností a otoky plic a mozku. Existují ovšem dvě populace, které jsou zvyklé a plně adaptované na život ve výškách nad […]
Vědci nalezli v třetihorním baltském jantaru důkazy, že nejen vzhled hmyzu, ale také jeho chování je konzervováno desítky milionů let. Přibližně před 40 miliony let se termití pár druhu Electrotermes affinis zrovna věnoval námluvám, když uvízl v lepkavé pryskyřici stromu a navždy zůstal uvězněn ve zkamenělém jantaru. Tato dosud jediná známá fosilie páru termitů poskytla vědcům […]
Vysoká škola chemicko-technologická v Praze spustila nový bakalářský studijní program zaměřený na problematiku klimatických změn a minimalizaci jejich dopadů na společnost a přírodu. Program Omezování klimatických změn je navržen tak, aby ze studentů vyrostli skuteční experti připravení vyvíjet nové technologii a navrhovat udržitelné řízení zdrojů. Nový program nabízí unikátní kombinaci chemického, technologického a manažerského vzdělání, […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz