Domů     Příroda
Mravenčí souboj jako u Thermopyl
Zdroj: Pixabay

V bitvě u Thermopyl, která proběhla v roce 480 př. n.l., se utkaly jednotky řeckých městských států s početnějšími vojsky perského krále Xerxa I. Bitva dala vzniknout mýtu o odvaze 300 Sparťanů v boji s perskou přesilou.

Podle všeho využívají obdobnou taktiku původní australští mravenci v boji s početnějším invazivním druhem..

Původním druhem jsou v Austrálii duhoví mravenci (Iridomyremey purpures). Jsou to až 7 mm velcí a nádherně zbarvení mravenci, kteří žijí v buši, daleko od lidí. Nyní jim ale život ztrpčuje invazivní druh mravenců argentinských (Linepithema humile).

Ač dosahují jen asi poloviční velikosti než mravenci duhoví, jsou nesmírně agresivní a velmi přizpůsobiví. Díky tomu se dokázali rozšířit prakticky do všech dostatečně teplých oblastí světa, včetně jižní Evropy.

V boji jeden na jednoho nemají proti mravencům duhovým šanci, ovšem tuto nevýhodu kompenzují svými počty. Jejich kolonie jsou mnohem větší, takže původní mravence v boji s klidem přečíslí.

Co do počtu „vojáků“ jsou mravenčí války srovnatelné s těmi lidskými. A protože se v nich jednotlivci řídí stejnými jednoduchými příkazy jako lidské jednotky bojující v simulačních počítačových hrách, rozhodli se vědci mravenčí střetnutí simulovat právě v počítači, ve slavné hře Age of Empires.

V čele výzkumu stanul profesor Samuel Lymbery, působící na The University of Western Australia, který v něm zkombinoval své znalosti vědy o mravencích (myrmekologie) a matematických modelů.

Simulace mravenčích válek

Výsledky výzkumu shrnuje takto: „Zjistili jsme, že jak ve hrách, tak v realitě byla úmrtnost v menších armádách duhových mravenců nižší, když boj probíhal v komplexním složitém terénu, než když boje probíhaly v jednoduchých arénách.“ U mravenců, stejně jako u lidí a ve hrách, tak výsledek závisel na povaze bojiště.

Modely i pozorování reálných bojů mezi mravenci ukázaly, že pokud byla bojištěm rovná, ničím nezastavěná plocha, vítězili v důsledku své početní převahy argentinští mravenci.

Zdroj: WikiCommons by John O’Neil

Když ale ekologové bojiště změnili a udělali z něj složité prostředí plné terénních prvků, těžili z toho větší domorodí mravenci. Snáze v něm odolávali přečíslení, protože pro agresory bylo obtížnější je obklopit a využít své početní převahy.

Souboje tak byly vyrovnanější a docházelo častěji k bojům jeden na jednoho, ve kterých využívali duhoví mravenci své velikostní výhody. Připomíná to tak mýtus spojený s bitvou u Thermopyl, kde mělo 300 dobře vycvičených a ozbrojených Sparťanů, vedených králem Leonidem, díky využití terénu odolat přesile desítek tisíc Peršanů.

Složitý terén jako výhoda v boji

Podle profesora Lymbery to potvrzuje závěry, k nimž dochází vojenská věda, když říká: „Teorie taktiky nás učí, že menší, ale kvalitnější jednotky jsou efektivnější v bitvách, kde mohou díky terénu útočit jeden na jednoho, tedy například v tunelech, soutěskách nebo horách.

Velké armády jsou ale zase efektivnější, mohou-li obklíčit nepřítele a koncentrovat své útoky.“ A dodává, že to platí i u mravenců. Doktor Brice Webber, hlavní vědecký pracovník CSIRO, australské vládní agentury odpovědné za vědecký výzkum, který se na této studii podílel, vysvětluje, co vědce přimělo se zabývat strategiemi mravenčího boje:

„Invazivní mravenci jsou jedni z nejhorších škůdců na planetě, ekonomiky stojí desítky miliard dolarů ročně.“.

A pokračuje: „Jsou, podobně jako v případě argentinských mravenců, většinou menší a početnější než původní druhy. A většinou převažují v narušených ekosystémech.“ K jejich narušení přitom dochází činností člověka.

Poškozené životní prostředí je však povětšinou méně rozmanité, takže v něm původní druhy nemohou využít svoji přirozenou výhodu, v případě duhových mravenců jde o jejich velikost, naopak ve výhodě jsou invazivní druhy.

Profesor Webber nabízí řešení: „Náš výzkum naznačuje, že když se upraví oblasti, kde dochází ke střetům původních a nepůvodních druhů, mohlo by to obrátit rovnováhu ve prospěch těch domácích.“.

Štítky:
Související články
V průběhu zimy došlo v Severní Americe k úhynu 60 % včelích populací. Dlouho trvalo, než vědci odhalili příčinu. Nyní už vědí, že za zkázou stál parazitický roztoč zvaný kleštík včelí (Varroa destructor). Ještě horší zprávou je, že se tento stává odolným vůči postřikům, které dosud k ochraně včelstev postačovaly. Odborníci proto volají po urychleném […]
Příroda 12.6.2025
Kakapů je momentálně na světě 242 a každý z nich má své jméno, i ti žijící v lesích. Všechny totiž znají ochranáři z Nového Zélandu. Dávají jim nejen jméno, ale i šanci, aby tento unikátní druh papoušků nevyhynul. Měl k tomu nakročeno, v 90. letech žilo posledních 51 kakapů. Kakapo soví (Strigops habroptilus) není žádný drobeček, váží kolem 3 […]
Moře a oceány ani zdaleka nejsou oázou ticha. Ani nemohou být. Život se tu už od svých počátků učil využívat zvuky k orientaci a komunikaci. Fungovalo to dobře, dokud nepřišel člověk se svou technikou. Vojenské sonary a vzdušná děla přinesly hluk takové úrovně, že ohrožuje vše živé od planktonu až po velryby. Za celý problém přitom […]
Zvířata jsou často vnímána jako tvorové žijící instinktivně, bez rozumu, emocí nebo péče o hygienu. Jenže nová zjištění z výzkumu chování lidoopů obracejí tuto představu naruby. Zvláště šimpanzi. Naši nejbližší evoluční příbuzní totiž předvádějí, že péče o zdraví a tělo není výsadou lidí. Vědecký tým z Max Planckova institutu zaznamenal hned několik situací, kdy šimpanzi […]
Jezero Natron se nachází v severní Tanzanii na okraji Velké příkopové propadliny. Jeho vody barví do ruda přítomné sinice, které milují sůl. Sodíku obsahuje voda v jezeře opravdu mnoho, jeho pH přesahuje 10, takže působí jako žíravina. Zvířata, která na jeho březích uhynou, se v důsledku toho promění v „kámen“. Slavným se jezero stalo poté, […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz