Domů     Historie
Květinové pohřby neandertálců zpochybněny
Zdroj: WikiCommons by Joseph V.

Jeskyně Šánidar, která se nachází v severním Iráku v pohoří Zagros, je proslula především nálezy ostatků neandertálců. Jedním z nich je i jedinec, kterému jeho druhové vystrojili tak zvaný květinový pohřeb. Nejnovější studie však roli květin při pohřebním rituálu zpochybňuje..

Jeskyně Šanidar představuje významnou archeologickou lokalitu. Mezi roky 1957 až 1961 zde probíhaly vykopávky pod vedením Ralpha Soleckého, antropologa z Columbia University. Nakonec bylo nalezeno celkem 9 neandertálských koster z různých období osídlení jeskyně, mimo jiné i nejstarší na území Iráku kdy objevená kostra neandrtálce, stará 60 až 80 tisíc let.

Nálezy těchto ostatků dokládají, že se neandertálci starali o své blízké, i když byli nemocí, a že prohřívali své mrtvé.

V tomto ohledu jsou nejdůležitější nálezy koster označených jako Šánidar 1 a 4. Ta první byla pojmenována „Nandy“. Patřila muži ve věku 40 až 50 let, který trpěl řadou zdravotních problémů. Neměl levou ruku, přičemž se možná jednalo o vrozenou vadu, měl postiženou i levou nohu a na pravé ruce několik zhojených zlomenin.

Zranění utrpěl i v oblasti očního důlku, takže byl zčásti nebo zcela slepý na levé oko. I přesto byl ještě řadu let součástí neandertálské tlupy, což svědčí o jejich schopnosti léčit zranění i vnitřní sounáležitosti uvnitř skupiny.

Co prozradila pylová zrna

Kostra pojmenovaná Šanidar 4 byla objevena roku 1960, je možné, že se jednalo o šamana. Hrob bývá označován za květinový, protože v něm byla nalezena pylová zrna hned několika druhů rostlin s léčebnými účinky.

Byla studována v roce 1975 dvěma palynology, experty na pyly, kteří určili, že pylová zrna pocházela z pěti známých a dvou neidentifikovatelných druhů rostlin, které kvetly přibližně ve stejnou dobu, mezi květnem a začátkem června.

Byly mezi nimi například topolovky, starčeky nebo hyacinty. To bylo považováno za důkaz, že se neandertálci zabývali rituálním ukládáním mrtvých těl.

Zdroj: WikiCommons

Nová studie, zveřejněná koncem srpna v Journal of Archaeological Science, tuto teorii popírá. Tým výzkumníků, vedený Chrisem Huntem, paleoekologem z Liverpool John Moores University ve Velké Británii, se domnívá, že pro nálezy pylu rostlin v neandertálském hrobě jsou lepším vysvětlením hrabavé včely než pohřební rituály.

Hunt a jeho kolegové zjistili, že rostliny, jejichž pyly byly v hrobce identifikovány, nekvetou zaráz, nýbrž v odlišných ročních obdobích, což zpochybňuje výklad, že neandertálci sbírali květiny, aby jimi obdarovali a uctili své mrtvé.

Za vším hledej včelu

Během vykopávek, které tým vědců provedl na místě v roce 2016, si experti také všimli, že se v zemi poblíž jeskyně nacházely zbytky včelích hnízd. Ty zřejmě náležely hedvábnicovitým, čeledi včel, pro kterou je typické, že hnízdí ve stéblech rostlin, chodbičkách dřevokazného hmyzu, nebo si hloubí hnízda v zemi.

Podle odborníků smíšené shluky pylu nesvědčí o položení celých květů na hrob, ale mnohem pravděpodobněji o jejich sběru včelami.

Pyl zřejmě pochází ze stejné doby, v níž došlo k pohřbu neandertálce z hrobu Šánidar 4, ale pokusy o určení jeho stáří nebyly úspěšné, protože radiokarbonová metoda dokáže spolehlivě datovat jen organické položky staré maximálně 50 000 let, kdežto o neandertálských ostatcích se ví, že jsou staré asi 75 000 let.

Hunt k tomu dodává: „Domnívám se nicméně, že neandertálci umisťovali na těla zesnulých větve a další vegetaci, například žlutý bodlák (Centaurea solstitialis) měl tělo bránit před mrchožrouty.“ Otázkou je, zda i to lze nazývat pohřebním rituálem.

Štítky:
Související články
Historie 30.11.2024
Starověký Egypt je dodnes fascinující nejen svými monumenty, ale i záhadnými rituály, které utvářely život jeho obyvatel. Mezi tyto tajemné praktiky se nyní přidává i užívání halucinogenních látek, které byly pravděpodobně součástí magických obřadů spojených s plodností. Když nizozemský kurátor zaměřený na řecko-římské exponáty Branko van Oppen de Ruiter začal pracovat pro Muzeum umění v […]
Historie Ostatní 29.11.2024
Vědci z Chathamské univerzity v Pensylvánii objevili v Keni 1,5 milionu let staré stopy, které náležely dvěma různým homininům. Naznačují, že náš předchůdce, Homo erectus, zde žil společně s jiným druhem dvounohého lidoopa. Jedná se o první důkaz, že spolu skutečně mohli interagovat. Kevin Hatala, paleoantropolog z Chathamské univerzity v Pensylvánii, vedl tým odborníků, kteří […]
Historie Ostatní 22.11.2024
Ve starověké pohřební jámě v Grotte des Pigeons neboli Jeskyni holubů v severovýchodním Maroku objevili vědci semenné bobule chvojníku (Ephedra). Ty obsahují stimulant efedrin, který mohl pozůstalé uvést do stavu euforie s přítomností halucinací. Jedná se o důkaz dávného využívání rostlin jako léčiv či k nastolení transu. Chvojníky jsou bohatě rozvětvené keře připomínající přesličku. První […]
Historie Ostatní 9.11.2024
Archeologové objevili důkazy o raných křesťanských pohřebních zvyklostech ze čtvrtého století díky bazilice uprostřed egyptské pouště, která i přes nánosy dvou tisíciletí zůstala neuvěřitelně zachovaná. V této bazilice odborníci nalezli více než deset hrobů, z nichž značná část překvapivě patřila ženám a dětem. Při typických křesťanských pohřbech ze čtvrtého století byli duchovní jako kněží nebo […]
Historie 8.11.2024
Forenzní patologové zanalyzovali slavnou fresku Michelangela Buonarrotiho s názvem Potopa, která se nachází v Sixtinské kapli. Podle všeho je na ní zachycena mladá žena s příznaky rakoviny prsu. Výsledky svého zkoumání zveřejnili v odborném časopise The Brest. Odhalené ženská ňadra jsou ve výtvarném umění velmi častým motivem, zpravidla v souvislosti s mateřstvím či erotikou. Mohou […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz