Domů     Historie
Vědci přišli na trik, díky kterému odolávají římské stavby tak dobře zubu času
Zdroj: WikiCommons by Matthias Süßen

Nový archeologický výzkum, jenž probíhá v ruinách starořímského města Pompeje, které roku 79 zničila erupce sopky Vesuv, odhalil také několik domů, které byly v době výbuchu sopky v rekonstrukci.

To vědcům umožnilo seznámit se se stavebními postupy, které Římané používali. Možná bychom se jimi měli nechat inspirovat….

Starořímské město Pompeje se nacházelo v Neapolském zálivu. Po výbuchu sopky zůstaly ruiny města pro lidstvo dlouho skryté pod silnými vrstvami vulkanického popela, penzy a pyroklasického sedimentu, které dokonale zakonzervovaly budovy i předměty.

Jeho znovuobjevení vyvolalo v Evropě kulturní šok a změnu dosavadního pohledu na antickou kulturu, protože v Pompejích bylo doslova všudypřítomné erotické umění.

Římané používali horké vápno

Zakonzervované budovy nicméně rovněž umožnily archeologům zkoumání římských staveb. V domech, které byly v době erupce sopky v rekonstrukci, se mohli seznámit s pomůckami, které při stavbě domů římští stavitelé používali, stejně jako se stavebními postupy, které byly na jihu Itálie, stejně jako v Římě, v prvním století našeho letopočtu běžné.

Již dříve existovaly domněnky, že Římané používali při stavbě domů horké vápno. Nynější výzkum to potvrdil.

Výzkumu se zúčastnili i experti z Massachusettského technologického institutu (MIT), kteří podobné zkoumání vedli ve spolupráci s odborníky z Harvardovy univerzity a výzkumných středisek v Itálii a Švýcarsku již loni.

V čele výzkumu tehdy stál Admir Masic z MIT, který se svým týmem studoval mikrostrukturu římského betonu, pocházejícího z lokality Privernum ve střední Itálii. Zajímali se o milimetrové kousky jasně bílého zbarvení, známé jako vápnité klastické částice (anglicky lime clasts), které se nacházejí v antickém římském betonu, ale v moderních betonech nikoliv.

Zdroj: WikiCommons by Paul Vlaar

Klastry mění vlastnosti betonu

Odborníci je dříve považovali za produkt nedbalého míchání, ovšem Masticův tým odhalil, že je tvoří uhličitan vápenatý a že vznikly za velmi vysoké teploty. Římští zedníci zřejmě míchali vápno se sopečným popelem a směs pak zalili vodou.

Následně ji zahřáli na vysokou teplotu, díky čemuž v betonu vzniknou látky a struktury s příznivými vlastnostmi, které by jinak nevznikly. Zároveň dochází k podstatnému urychlení tvrdnutí betonu a tím i celé stavby.

Tvorba klastrů má zá následek, že výsledná malta a beton mají samozacelující se schopnosti. Díky tomu mohou dlouho odolávat opotřebení. Jejich přítomnost ve zdech rozestavěných domů v Pompejích dokazuje, že tak zvané horké míchání vápna bylo v tomto antickém městě běžnou záležitostí, stejně jako ve zbytku říše.

Na omítku pak v Pompejích používali podle slov šéfa zdejšího archeologického parku Gabriela Zuchtriegela vápno hašené: „Výsledky, které vyplývají z průzkumu, svědčí o používání nehašeného vápna při stavbě zdí v Pompejích.“.

Štítky:
Související články
Geny zděděné od denisovanů, vyhynulých příslušníků rodu Homo, pomáhají obyvatelům Papuy-Nové Guineje bojovat s infekcemi v nížinách i žít ve vysokých nadmořských výškách. První kosterní pozůstatky denisovanů byly objeveny v roce 2008 v Denisově jeskyni na Altaji v Rusku, podle tohoto místa nálezu jsou pojmenovaní. Stáří tamních kosterních pozůstatků bylo odhadnuto na 41 000 let. […]
Ve středověku byla lepra neboli malomocenství obávanou nemocí, do Evropy byla zavlečena v době křižáckých válek. Dlouho na ni neexistoval lék, nemocní proto byli shromažďování v leprosáriích, aby se zabránilo šíření nemoci. Nejnovější výzkum ukazuje, že lepru, která byla považována za výhradně lidskou nemoc, ve středověku zřejmě pomáhaly šířit veverky! Lepra je infekční onemocnění, které […]
Pražské Metro slaví 50 let a jako oslavu přinášíme vzpomínky pamětníků a dokumentů z firemních archivů – přehlídku zapomenutých příběhů. Zaměstnanci Metrostavu vybudovali traťové tunely na všech třech trasách pražského metra a celkem 49 stanic, z toho 33 hloubených a 16 ražených. V roce 2018 bylo pražské metro zařazeno mezi 100 nejlepších děl v anketě […]
Těžké dělostřelectvo a kulomety způsobují zranění dosud nevídaná. Šrapnely odtrhávají kusy tváře. Jedovaté plyny poškozují tkáně. I „obyčejný“ požár nadělá pořádnou paseku… Zdá se, že osudem znetvořených vojáků je dožít v ústraní a zahalení. Pak ale přichází lékař, který jim navrátí naději. Objev anestezie, sepse a dezinfekce v 19. století spustily skutečný rozvoj v oblasti plastické chirurgie. Tohle […]
Svatý Vojtěch, který pocházel ze slavného rodu Slavníkovců, jež bojovali s Přemyslovci o český trůn, byl druhým pražským biskupem a prvním českého původu. Unikl vyvraždění Slavníkovců, aby byl zabit na misii v Prusku. Nyní se mezinárodnímu týmu podařilo zrekonstruovat jeho tvář. Vojtěch, který je v zahraničí známý pod svým biřmovacím jménem Adalbert, se narodil kolem […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz