Domů     Historie
Česká vědkyně zkoumá genetiku Slovany obávaných Avarů

Avaři, kočovníci mongolského původu, byli zřejmě příčinou vzniku Sámovy říše na našem území. O jejich životě se toho však mnoho neví. Genetické zkoumání ostatků z jejich pohřebišť na území dnešního Maďarska, za kterým stála česká vědkyně Zuzana Hofmanová, tak nyní odhaluje taje avarské společnosti..

Zuzana Hofmanová, která působí v Ústavu archeologie a muzeologie Filozofické fakulty Masarykovy univerzity i v Institutu Maxe Plancka v Německu, se zkoumáním Avarů a jejich genetiky věnuje už delší dobu.

Před dvěma lety se jí například podařilo odhalit, odkud tito „obři“ (české slovo obr totiž pochází z jejich jména) do Evropy přišli. Výzkum DNA ze 66 avarských koster, které pocházely z 27 různých míst v Maďarsku, ukázal, že přesídlili nejprve z oblasti dnešního Mongolska na Kavkaz a po dalších deseti letech přešli do Karpatské doliny.

Odkud přišli Avaři?

Jednalo se o jednu z nejrychlejších doložených migrací na takovou vzdálenost v historii lidstva. Přesun proběhl během jediné generace, možná i rychleji. Geneticky byli Avaři spojeni s lidmi v severovýchodní Asii a také s populací Ruranské říše.

Velkou část východní a střední Evropy ovládali od 6. do 9. století. Byli méně známí než jejich předchůdci Hunové, ale pro naše dějiny měli zásadnější vliv, právě z důvodu obrany proti nim vznikla Sámova říše, první slovanský „stát“ či lépe řečeno kmenový svaz. Později se se Slovany nejen na našem území stýkali.

Avaři za sebou nechali rozsáhlá pohřebiště. Čtyři z nich na území dnešního Maďarska zkoumal právě multidisciplinární tým Zuzany Hofmanové, který sestával z genetiků, archeologů, antropologů a historiků.

Zkoumat mohli DNA 424 jedinců, a to pomocí technologie, kterou vytvořil švédský genetik Svante Pääbo, jemuž se díky ní podařilo sekvenovat mitochondriální DNA neandertálců. Za to roku 2022 získal Nobelovu cenu.

Je považován za průkopníka oboru paleogenetiky, který umožňuje zkoumat geny celých populací a hledat mezi nimi vztahy.

Zdroj: WikiCommons

Blízká příbuznost uvnitř klanů

„Zjistili jsme, že z výše uvedeného počtu jedinců mělo asi tři sta z nich nějakého svého blízkého příbuzného pohřbeného na stejném pohřebišti. Tato překvapivě vysoká míra příbuznosti nám umožnila rekonstrukci rozsáhlých rodokmenů a ten devítigenerační nám doslova vyrazil dech,“ přibližuje Hofmanová unikátní objev.

Nejhlubší geneticky doložený rodokmen, který vědci odkryli, zahrnoval 9 generací a asi 250 let. Závěry výzkumu byly zveřejněny v odborném časopise Nature.

„Historické poznatky o Avarech nám zanechali jen jejich nepřátelé, především Byzantinci a Frankové, takže tyto výsledky vnáší vhled do vnitřní organizace jejich klanů, přičemž ženy byly v historických pramenech zastoupeny velmi málo.

Víme pouze o třech nahodilých zmínkách, takže znalosti o jejich životě prakticky neexistují,“ vysvětluje dále Hofmanová. Díky rodokmenům se podařilo odhalit, že Avaři přísně dodržovali takzvaný patrilineární systém, tedy že generace byly spojené po otcovské linii.

Avaři praktikovali levirátní svazky

Ženy pak sehrávaly klíčovou úlohu při udržování sociální soudržnosti v rámci avarské společnosti, propojovaly jednotlivé klany, když po sňatku opouštěly svoji rodnou komunitu. Komunity pak praktikovaly takzvané levirátní svazky, kdy mužští příbuzní, zpravidla bratři, nebo otec a syn, měli potomka se stejnou ženou, která s nimi nebyla biologicky příbuzná.

To sehrávalo u těchto nomádských skupin důležitou roli při nástupnictví, ochraně dětí i udržování politických svazků mezi skupinami.

„V těchto komunitách se zcela vyhýbali sňatkům i vzdáleně příbuzných, což naznačuje, že si avarská společnost udržovala podrobnou paměť o svých předcích a věděla, kdo jsou čí biologičtí příbuzní po celé generace,“ dodává Guido Alberto Gnecchi-Ruscone, který se na studii podílel.

Vědci v rámci ní rovněž odhalili, že ve druhé polovině 7. století došlo v jedné z největších zkoumaných lokalit k nahrazení jedné otcovské linie jinou. Změnily se i stravovací návyky a způsob pohřbívání.

„Zajímavé je, že ta původní a nová otcovská linie byly stále geneticky spojené, a to skrze potomky s jednou a téže ženou,“ dodává Hofmanová. Bez podrobného studia DNA by tato změna nebyla odhalena.

Štítky:
Související články
Tajemný úsměv Mona Lisy nedá odborníkům spát už mnoho let. Snažili se proto zjistit, kdo stál předlohou slavného díla italského renesančního umělce. Zatímco na tuto otázku již zřejmě odpověď nalezli, další tajemství světoznámého díla dosud odhaleno nebylo. Jaká krajina je na obraze zachycena? Americká geoložka Ann Pizzorussoová tvrdí, že zná odpověď. Snah o spojení krajiny […]
Geny zděděné od denisovanů, vyhynulých příslušníků rodu Homo, pomáhají obyvatelům Papuy-Nové Guineje bojovat s infekcemi v nížinách i žít ve vysokých nadmořských výškách. První kosterní pozůstatky denisovanů byly objeveny v roce 2008 v Denisově jeskyni na Altaji v Rusku, podle tohoto místa nálezu jsou pojmenovaní. Stáří tamních kosterních pozůstatků bylo odhadnuto na 41 000 let. […]
Ve středověku byla lepra neboli malomocenství obávanou nemocí, do Evropy byla zavlečena v době křižáckých válek. Dlouho na ni neexistoval lék, nemocní proto byli shromažďování v leprosáriích, aby se zabránilo šíření nemoci. Nejnovější výzkum ukazuje, že lepru, která byla považována za výhradně lidskou nemoc, ve středověku zřejmě pomáhaly šířit veverky! Lepra je infekční onemocnění, které […]
Pražské Metro slaví 50 let a jako oslavu přinášíme vzpomínky pamětníků a dokumentů z firemních archivů – přehlídku zapomenutých příběhů. Zaměstnanci Metrostavu vybudovali traťové tunely na všech třech trasách pražského metra a celkem 49 stanic, z toho 33 hloubených a 16 ražených. V roce 2018 bylo pražské metro zařazeno mezi 100 nejlepších děl v anketě […]
Těžké dělostřelectvo a kulomety způsobují zranění dosud nevídaná. Šrapnely odtrhávají kusy tváře. Jedovaté plyny poškozují tkáně. I „obyčejný“ požár nadělá pořádnou paseku… Zdá se, že osudem znetvořených vojáků je dožít v ústraní a zahalení. Pak ale přichází lékař, který jim navrátí naději. Objev anestezie, sepse a dezinfekce v 19. století spustily skutečný rozvoj v oblasti plastické chirurgie. Tohle […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz