Lidské střevo ukrývá v průměru 100 bilionu bakterií – těch dobrých i špatných. Kromě vstřebávání živin a oddělování „zrna od plev“ produkuje až 90 % hormonu serotoninu, čímž odkrývá recept na štěstí… Žaludek je naproti tomu „živý tvor“, sužovaný vlastní prázdnotou..
2. polovina 20. století
Do tajů transplantace zasvětil medicínu Alexis Carrel (1873–1944). Muž, který roku 1904 představil unikátní metodu cévního stehu. Jeho objev přispěl v roce 1959 k první transplantaci tenkého střeva u psa, kterou provedl Američan Richard Lillehai (1927–1981).
Úspěšný transport z člověka na člověka se odehrál až roku 1964 pod vedením Ralpha A. Deterlinga (1917–1992). Pacient 0 však nedlouho po zákroku zemřel z důvodu odmítnutí nového orgánu, což chirurga přimělo svůj „úspěch“ nechat stranou odborných periodik.
První tištěná zpráva o transplantaci střev se proto pojí až s rokem 1969 – byť náročný zákrok opět skončil úmrtím z důvodu rejekce. Zásadní zlom přinesl až rok 1980, kdy se v medicíně začal ve větším měřítku užívat cyklosporin, imunosupresivum, sloužící k utlumení imunitních reakcí v buňkách.
Úspěšná transplantace tenkého střeva u člověka, kdy pacient přežil 4 roky na dietě a s funkčním štěpem, se odehrála roku 1988.
2009
Rakovina slinivky břišní je považována za sedmou nejčastější příčinu úmrtí na světě. Jedinou a zároveň nejefektivnější léčbu totiž představuje kompletní odstranění nádoru. V České republice byla tato unikátní operace provedena před více než 20 lety – dějištěm se stala Fakultní nemocnice Královské Vinohrady. Samotný zákrok spočíval nejen v odstranění orgánu zasaženého nádorem,.
lékaři během něj využili také štěpy, s jejichž pomocí nahradili části tepen zásobujících játra, žaludek i tenké střevo. „Doposud mohli chirurgové radikálně odstranit jen asi 20 procent zhoubných nádorů hlavy slinivky břišní.
Díky zákroku, který jsme začali provádět, se výrazně zvyšuje počet nádorů, které můžeme odstranit kompletně,“ uvedl prof. MUDr. Robert Gürlich, CSc (*1964).
2019
Bakterie Helicobacter pylori postihuje zhruba 50 % světové populace, což z ní činí jednu z nejrozšířenějších infekcí, jejíž síla spočívá v kolonizaci žaludeční sliznice. Kromě křečí v břiše nebo pálení žáhy může stát za vznikem peptických vředů, nepříjemných žaludečních zánětů nebo dokonce rakoviny žaludku.
Účinný a nejjednodušší způsob léčby sestává z nasazení trojkombinace antibiotik ve složení klarithromycin, levofloxacin a metronidazol. V roce 2019 však vědci přišli se znepokojivým prohlášením, že míra rezistence na antibiotika přesáhla 22 %, což znamená jediné –nutnost vývoje nových léčiv.
„Vzhledem k tomu, že míra rezistence na běžně používaná antibiotika se zvyšuje o jedno procento za rok, což je skutečně alarmující, možnosti léčby této infekce se budou minimalizovat, až nezůstanou žádné,“ uvedl francouzský mikrobiolog Francis Megraud (*1949).
2020
Počet pacientů s chronickými střevními obtížemi jako jsou ulcerózní kolitida nebo Chrohnova choroba narůstá. Zatímco v roce 2010 trpělo kolitidou zhruba 18 000 osob, o sedm let později se jejich počet zvýšil o dalších 10 000. Za původce, který může přispět k jejich vzniku, nebo významně zhoršovat jejich průběh, označili vědci působící na UT Southwestern v Texasu nadměrnou konzumaci jednoduchých cukrů.
Coby dobrovolníci vědcům pod vedením Hasana Zakiho posloužily laboratorní myši, v jejichž střevech se po pravidelném podávání roztoku s 10% koncentrací sacharózy, fruktózy či glukózy podařilo objevit více škodlivých bakterií, které následně narušily ochrannou bariéru. Své závěry tým zveřejnil v časopise Science Translational Medicine.
2022
Se syndromem dráždivého tračníku (IBS) má osobní zkušenost přibližně třetina populace. Pod odborným názvem se ukrývá obtížně diagnostikovatelné onemocnění, která bývá doprovázeno silnými křečemi v břiše, průjmem nebo zácpou.
Léčba, která spočívá především ve zmírnění symptomů na sklonku loňského roku dospěla do nové fáze – lékaři totiž hodlají v blízké budoucnosti využít sílu a potenciál fekální mikrobiální terapie neboli transplantace stolice.
Při této příležitosti se zároveň rozhodli zřídit první českou dárcovskou banku stolice, jejíž rozjezd je naplánován na příští rok. „Je to vůbec poprvé, co tento způsob léčby syndromu dráždivého tračníku v Česku zkoumáme.
Ve studii máme zatím zařazeno třicet pacientů a dalším šedesáti můžeme tuto léčbu nabídnout,“ uvedl Jiří Vejmelka, člen výboru České mikrobiomové společnosti.