Cholesterol a jeho výše jsou teď často skloňovaným tématem, zejména „zlý“ LDL cholesterol je považován za strašáka, který zvyšuje riziko kardiovaskulárních onemocnění a ucpání tepen. Nejnovější zkoumání však přichází s tím, že tou opravdovou hrozbou je úplně jiný a dosud opomíjený typ cholesterolu, který přitom zvyšuje riziko infarktu až čtyřikrát!.

Cholesterol je steroidní látka, která je součástí každé buňky lidského těla. Je důležitou stavební jednotkou nervů, stejně jako některých hormonů. Většinu si ho organismus vyrábí sám, část přijímáme ve stravě.

Celková hladina cholesterolu v krvi by neměla překročil 5,00 mmol/l. Lidem s vyššími hodnotami hrozí větší riziko srdečně-cévních onemocnění. Většinou se ještě hodnotí hodnota „zlého“ LDL cholesterolu, která má za následek usazování nadbytečného cholesterolu v cévních stěnách, kde tvoří sklerotické pláty. Tím cévy ztrácejí pružnost a zužuje se prostor pro průtok krve.

Při zvýšené hladině cholesterolu je třeba upravit životosprávu a dodržováním zásad zdravého životního stylu se snažit o její snížení. Denně bychom měli ve stravě přijmout max. 300 mg cholesterolu, v případě, že máme zvýšenou hladinu cholesterolu pak maximálně 200 mg denně.

Ještě důležitější je ale zaměřit se na složení tuků, protože nevhodné tuky ovlivňují hladinu LDL cholesterolu v krvi. Ovšem někdy ani to, dokonce ani tak zvané léky na cholesterol, které mají jeho hladinu v krvi snižovat, nemusí být dostatečnou prevencí rozvoje infarktu či mrtvice.

Nechte si změřit hladinu Lp(a)!

V březnu letošního roku vydaly Americká kardiologická asociace (ACC), Americká kardiologická akademie (ACC) a další lékařské skupiny nové směrnice pro cholesterol, které poprvé doporučují, aby si každý nechal udělat jednorázový test na stanovení hladiny lipoproteinu (a) neboli Lp(a).

Většina testů se zaměřuje na LDL cholesterol, ovšem ukazuje se, že Lp(a) může být ještě škodlivější. Ačkoli částice LDL v krvi převyšují počet částic Lp(a), ty bývají lepivější a snadněji se hromadí v tepnách.

„Částice Lp(a) mají navíc vlastnosti, které zvyšují zánět a vyvolávají krevní sraženiny,“ vysvětluje Ron Blankstein, kardiolog prevence v nemocnici Brigham and Women’s Hospital, který se podílel na sepsání směrnic.

Lp(a) je primárně ovlivněn genetikou, kde variace v příhodně pojmenovaném genu LPA ovlivňují jeho hladiny. Množství se stanoví v raném dětství a poté se obvykle příliš nemění. Blankstein k tomu říká: „Ten, kdo má v rodinné anamnéze časné srdeční onemocnění u příbuzného, ve věku 30 či 40 let, nebo jehož LDL cholesterol neklesl navzdory užívání léků snižujících cholesterol, jako jsou statiny, má pravděpodobně vysoký Lp(a).“.

I malé zvýšení hodnoty nad normu zvyšuje výrazně riziko infarktu

Normální rozmezí je pod 125 nanomolů na litr (nmol/l). I když mají lidé hodnoty Lp(a) jen mírně nad 125 nmol/l, riziko srdečních onemocnění se u nich zvyšuje o 40 %. Lékaři se však nejvíce obávají situace, kdy hladiny překročí 200, tehdy se riziko infarktu zdvojnásobí.

Dalším krokem je pak počítačová tomografie, která zkontroluje vápník v koronárních tepnách. Pokud se toto skóre blíží nule, i když je Lp(a) vysoký, je pravděpodobnost infarktu a mrtvice nízká. Pokud jsou však obě hodnoty zvýšené, riziko se šestinásobně zvyšuje.

V současné době je jedinou dostupnou léčbou vysoké hladiny Lp(a), zejména u pacientů s kalciovými plaky, intenzivní medikamentózní intervence u dalších srdečních rizik. Cílem je snížit celkové riziko.

To může zahrnovat zvýšení dávky nebo typu léku předepsaného na zvýšený krevní tlak, LDL cholesterol nebo cukrovku, nebo u osob s nadváhou nebo kuřáků přidání agonistů GLP-1 nebo léků potlačujících chuť k jídlu.

Možnosti léčby by se naštěstí brzy mohly rozšířit. Probíhá několik velkých klinických studií léků specificky zaměřených na Lp(a). Většinou se jedná o injekce potlačující produkci této sloučeniny v játrech.

Zdroj: National Geographic