Bakterie Acinetobacter baumannii se v průběhu desetiletí plně adaptovala na nemocniční prostředí, ve kterém působí, a zejména na lidi. Zatímco pro zdravé jedince je neškodná, oslabené pacienty napadá a je odolnější vůči čím dál většímu množství antibiotik….
A. baumannii se velmi dobře daří v nemocničním prostředí, kde může způsobovat infekce, které je extrémně obtížné léčit stávajícími antibiotiky. Z tohoto důvodu je jednou ze čtyř bakterií uvedených v „kritické“ skupině na seznamu nebezpečných bakteriálních patogenů Světové zdravotnické organizace.
Sporadicky se objevovala v nemocnicích už v 90. letech minulého století, ale nyní jako by zdravotnická zařízení po celém světě doslova zaplavila. A zdá se, že odborníci ji kvůli jejímu nenápadnému šíření značně podcenili.
Jedna ze čtyř nejobávanějších superbakterií
Mikrobiologům se nyní podařilo nalézt desítky let staré vzorky této bakterie, pocházející ze 70. let minulého století, a pomocí genetické analýzy vytvořit jakýsi rodokmen tohoto patogenu. Bakterie v sobě po desetiletí tiše hromadila drobné změny, které jí nakonec pomohly nejen se adaptovat na nemocniční prostředí a člověka, ale umožnily ji rovněž získat současnou odolnost vůči antibiotikům.
Změny přicházely jedna po druhé jako vlny, ale zpočátku byly drobné a téměř nepostřehnutelné.
Nicméně každá další vlna byla větší a vždy produkovala bakterie rezistentnější vůči antibiotikům než ty předchozí. Změny, které se u bakterií odehrály po roce 2010, pak už měly sílu, aby narušily fungování zdravotnictví po celém světě.
„Chtěli jsme pochopit, jak se genom bakterie změnil za posledních 50 let a jak to vedlo ke vzniku impozantního patogenu, který vidíme dnes,“ vysvětluje Benjamin Evans, přednášející lékařské mikrobiologie na Norwichské lékařské fakultě Univerzity East Anglia, důvody, proč se odborníci rozhodli bakterii zkoumat.
Rezistenci si budovala desítky let
Umožnily to nejpokročilejší sekvenační technik, díky kterým bylo možné přesně zmapovat původ dnešních kmenů a jejich návaznost na ty, které kolovaly ve dvacátém století. Mikrobiologové tak dokázali sledovat postupnou selekci znaků zajišťujících odolnost vůči antibiotikům, až tyto vlastnosti převládly a z původně běžné bakterie se vyvinula „superbakterie“ – mikroorganismus schopný vzdorovat většině dostupných antibiotik.
Vědecký tým také zjistil, že bakterie se nevyvinula jako jeden jednotný kmen. Místo toho ji lze rozdělit do nejméně čtyř odlišných skupin, z nichž každá sleduje svou vlastní evoluční cestu. Tři z těchto „větví“ vykazují postupnou, krok za krokem probíhající evoluci v průběhu času, ovšem čtvrtá se.
odlišuje. „Zdá se, že tato linie se odštěpila nezávisle a v nedávných vzorcích je nyní detekována častěji. To je znepokojivé, protože to znamená, že se možná již začíná prosazovat novější a potenciálně lépe přizpůsobená varianta,“ varuje Evans.
Zdroj: Technology Networks
