Domů     Historie
Kariéru geniálního podivína odstartoval zázračný rok
Vědec se svou druhou ženou Elsou. Zdroj: University of California, Los Angeles. Library

Vědeckým světem otřásla převratná teorie. Odezva byla obrovská. Zavládlo nadšení i odmítání. Jen fyzikův učitel, matematik Herman Minkowski, nechápavě prohlásil: „Einstein? Ten se pořád ulejval z přednášek. Do toho bych to neřekl.“.

Mnozí by prostě neřekli, že právě Einsteinovo jméno se stane synonymem geniality.

Jedna pětka za druhou. A co na to rodiče? Jásali. Známkovací systém, který byl zavedený ve Švýcarsku, a který považoval za nejlepší známku šestku, mohl mnohé poplést a navodit dojem, že Albert Einstein (1879–1955) nebyl zrovna nejostřejší tužkou v penále.

To se nejspíš přihodilo i biografům, a již během Einsteinova života kolovaly fámy o jeho školních neúspěších. Opak byl ale pravdou, i když… Einstein ve škole skutečně čelil jistým problémům.

Rebelující student

„Vy narušujete respekt třídy k mé autoritě už svou pouhou přítomností,“ vyjádřil se na jeho adresu jeden z profesorů. Einstein, jenž začal mluvit později než jeho vrstevníci, velmi brzy ukázal, že jazyk mu narostl pořádně ostrý.

Své názory, třeba vůči nenáviděnému biflování, vyjadřoval už ze školní lavice, a tak s ním ani učitelé nejednali v rukavičkách. Své si mínil prosadit, i když se přihlásil na univerzitu. Na tom by nebylo nic neobvyklého, kdyby Albertovi nebylo pouhých 16 a nechyběla mu „zkouška dospělosti“.

A i když z matematiky a fyziky u přijímacích zkoušek exceloval, popálil se ve všeobecné části. Doporučení dodělat si maturitu a zkusit to opět dodržel do poslední tečky. Charakteristická svéráznost se ale projevila i po nástupu na vysněnou univerzitu.

„Einstein opět chybí,“ povšiml si profesor a možná byl tak trochu i rád. Rebelující student, zcela nespokojený s tím, jaké témata jeho vyučující vybírali, se mnohým přednáškám obloukem vyhnul. Získaný čas raději věnoval samostudiu. Einsteinova povaha a mladická drzost se mu zakrátko vymstila.

Jeden z největších géniů ve věku 14 let. Zdroj: Wikimedia Commons

Opravil desítky patentů

Spolužáci zůstávali, Einstein musel odejít. Po ukončení vysokoškolského studia na proslulém Polytechnickém Institutu ETH (Eidgenössische Technische Hochschule) v Curychu v srpnu 1900 se žádný učitel neobtěžoval napsat Einsteinovi doporučení, či nabídnout mu asistentské místo.

I navzdory skvělým studijním výsledkům byla jeho osobnost překážkou. Nepřízeň učitelů přiměla Einsteina shánět práci na vlastní pěst, v mimouniverzitních vodách. Fakt, že ještě neměl švýcarské občanství, mu hledání vůbec neusnadňoval.

Zakotvil v patentovém úřadu v Bernu, kde se věnoval posuzování vynálezů převážně elektrických strojů. Při čtení přihlášek se neovládl a v podaných návrzích opravoval chyby. Na dveře už klepal rok 1905 a s ním i Einsteinovo nejplodnější období.

Článek jakéhosi Einsteina

Na toho kdo otevřel v červnu 1905 přední německý časopis Annalen der Physik čekal kromě jiného i článek „O vzniku a šíření světla z heuristického hlediska“, jehož autorem byl dosud neznámí fyzik, jakýsi Albert Einstein.

Ten zde navrhl myšlenku světelných kvant (dnes známých jako fotony) a ukázal, jak mohou být použity k vysvětlení fotoelektrického jevu, který jistě budil ze snů nejednoho fyzika. V práci Einstein vyjadřuje „naději, že některým výzkumníkům to může být užitečné pro jejich experimenty“.

A vskutku. Jeho myšlenky se staly klíčovými pro raný vývoj kvantové fyziky. Jistý čas však trvalo, než se mu za průlomovou práci dostalo uznání. Stalo se tak až po roce 1921, kdy za příspěvky k teoretické fyzice, zejména za objev zákonitostí fotoelektrického jevu získal Nobelovu cenu. Einsteinovo publikování i kariéra v roce 1905 ale byly teprve na začátku.

Annus mirabilis

Už o měsíc později se v Annales der Physik objevuje další Einsteinův vědecký článek. V tom se zaměřuje na exaktní matematický výklad Brownova pohybu, jednoho z důkazů existence neustálého pohybu molekul.

Podpořil tak rakouského fyzika Ludwiga Boltzmanna (1844–1906) a jeho teorii o částicové skladbě látek. Třetí publikovaný článek v roce 1905 „O elektrodynamice pohybujících se těles“ prezentuje speciální teorii relativity.

Poslední ale o nic méně důležitý článek se ptá „Je hmotnost těles závislá na jejich energii?“ a Einstein v něm seznamuje svět se svou slavnou rovnici E=mc2, kterou vyjadřuje, že každá změna energie tělesa se projeví změnou jeho hmotnosti.

Je nutno poznamenat, že kromě vědeckých článků toho roku odevzdal navíc Einstein i svou dizertační práci „O novém určení molekulárních rozměrů“, za kterou získal zasloužený doktorát. Jeho mysl šla na plné obrátky.

Tento zázračný rok (annus mirabilis) v podání Einsteina přinesl revoluci ve vědeckém chápání základního pojetí prostoru, času, hmoty a energie.

Společně s Conradem Habichtem a Mauricem Solovinem založil Einstein „Olympijskou akademii“. Zdroj: Wikimedia Commons

Slavným přes noc

S teorií relativity ještě Einstein určitě neskončil. Sám dobře věděl, že speciální teorie byla přechodná a neúplná. Neuměla si poradit se zrychlením, ani s gravitací, fungovala jen ve speciální třídě vztažných soustav.

A to fyzikovi nestačilo. Toužil po objevení obecné, univerzálně platné teorie. Jeho snahy v letech 1907 a 1908 nevedly do cíle. Na teorii Einstein pracoval i během působení v Praze, kde od jara 1911 více než rok přednášel na Karlo-Ferdinandově univerzitě.

Léta snažení se nakonec vyplatily. Obecnou teorii relativity představil Einstein v listopadu 1915 na zasedání Pruské akademie věd. Jeho přednáška vyvrcholila rovnicemi (dnes nazývané Einsteinovy rovnice gravitačního pole), které nahradili gravitační zákon Isaaca Newtona (1643–1727).

Ten selhával při extrémních situacích, zejména v astronomii. Einstein odvodil svou teorii bez pokusů a pozorování, jen pomocí úvah a racionálních analýz. Důkaz již museli hledat jiní. A taky že ho našli.

„Eddington objevil posun hvězd nacházejících se u okraje Slunce… Blahopřeji“, přečetl si během jednoho rána 1919 Einstein v telegramu od přítele, fyzika Hendrika Lorentze (1853–1928).

Obecná teorie relativity, která představovala zvrat v celém dosavadním pojetí fyziky, tak proslavila Einsteina doslova přes noc.

Původce i odpůrce

Kolumbijská univerzita, Princeton, King´s Collage v Londýně, Singapur, Palestina, Japonsko… Einsteina chtěli všude. Tedy, až na předválečné Německo. Židovské kořeny z něj udělaly nepřítele. Jeho práce končily v plamenech.

Teorie relativity byla odmítána a označena za „židovskou fyziku“. Na jeho hlavu byla vypsána odměna. Einstein dlouho nepřemýšlel. Vzdal se svého členství v Pruské i Bavorské akademii věd, zřekl se občanství a nadobro odjel do USA. Jen co se vynořil přízrak Adolfa Hitlera (1889–1945) vyzbrojeného atomovou bombou neváhal Einstein, byť přesvědčený pacifista, konat.

Podepsal se pod dopis varující amerického prezidenta Franklina D. Roosevelta (1882–1945) na základě, kterého byl vytvořen projekt Manhattan. Použití jaderných zbraní ale Einsteina strašilo do konce jeho dnů a veřejně vystupoval proti.

1. října 1940 obdržel z rukou Phillipa Formana americké občanství. Zdroj: Library of Congress

Autor: Juliana Sedláková

Související články
Jazykovědci se málokdy mohou ozvat s přelomovým objevem. Jednou z mála možností je rozluštění písma dávných civilizací. V případě starého Egypta pomohly dvě náhody. Jednou byla starověká deska s nápisy ve třech písmech a druhou chytrá hlava Francouze, který už jako dítě vynikal jazykovým talentem. Bylo to za napoleonského tažení do Egypta, když v červenci 1799 narazili dělníci při […]
Nedávný mezinárodní výzkum, který vedla paleoantropoložka April Nowellová z University of Victoria, ukázal, že i v době ledové, tedy před 25 000 lety procházeli dospívající dívky a chlapci stejnými fázemi puberty jako dnešní teenageři. To rozšiřuje naše znalosti o tom, jak vypadal život předchůdců moderního člověka. Na studii, jejíž závěry byly v září letošního roku […]
Nový objev vnáší světlo do 179 let starého tajemství, které vedlo k úmrtí více než 100 průzkumníků během Franklinovy expedice v kanadské Arktidě. V roce 1845 se Sir John Franklin a jeho posádka čítající 128 mužů vydali z Anglie, aby našli Severozápadní průplav. Jejich cesta však skončila v nehostinné kanadské Arktidě, kde všichni zahynuli. Přesné […]
Náhorní plošina Nazca je proslulá nálezy obrazců, kterým se říká geoglyfy. Díky zapojení umělé inteligence a dronů do hledání těchto glyfů se nyní daří jich v krátké době nalézat velké množství. Poslední velký objev čítá 303 nových, tak zvaně rodinných glyfů. Co ztvárňují? Nazca se nachází v jihoamerickém Peru, asi 400 km jihovýchodně od hlavního […]
„Kde je ten kámen?! Okamžitě mi ho přineste!“ řval římský císař. Rozhodně nechce mžourat na představení, které se v aréně pod ním chystá. Jen co dostane zelený smaragd do ruky, přikládá si ho k oku. To je podívaná – gladiátoři a lvi bojující o holý život. Krátkozrakost je fuč. S krátkozrakostí se podle profesora oftalmologie Ivana R. Schwaba […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz