Domů     Medicína
Heroin: Extrémní síla v jedné dávce
Zdroj: Shutterstock

Má pověst drogy, jejíž závislost by se dala označit za okamžitou. Ještě na sklonku 19. století byla ovšem považována za „hrdinný preparát“, který si snadno poradí s dětským kašlem.

Jedna z nejnebezpečnějších pouličních drog nebo také nejčastější nelegální opioid v Evropě. To je heroin, kterého bylo jen v roce 2017 zachyceno na 5,4 tuny, přičemž dalších 17,4 tuny se podařilo zabavit na území Turecka.

„Zaznamenali jsme v Evropě také na 9 500 úmrtí z předávkování, většina případů byla spojena s opioidy. Další problém představovala nákaza hepatitidou. Je třeba intenzivněji pracovat v oblasti prevence a léčby,“ uvedl výzkumný pracovník Lucas Wiessing.

Silnější bráška morfinu

Do medicínského světa však bolest tišící zázrak poprvé pronikl v roce 1874, kdy na půdě St. Mary’s Hospital Medical School v Londýně došlo k jeho syntetizaci. Poté trvalo dalších 24 let, než se pod záštitou farmaceutické společnosti Bayen objevil na lékárenských pultech coby nenávyková náhražka morfinu.

Úspěch si však získal i pro své „heroické výkony“ v léčbě kašle. Jeho sláva skončila až po 30 letech ve chvíli, kdy se zjistilo, že jeho účinky jsou stejně devastující, jako u jiných drog. Podle odborníků totiž heroin funguje podobně jako morfin, jen je 5–10krát silnější.

I deset dávek stačí

Pro počáteční fázi je typické pouze víkendové užívání, které vede k úlevě od fyzické či emocionální bolesti, ale také k silné euforii. Poměrně rychle proto dochází ke zvyšování frekvence nitrožilních aplikací – v nejvyšším stupni závislosti si narkomani dopřávají i několik injekcí denně.

Z medicínského pohledu patří k prvním příznakům užití nevolnost, zúžení zornic, svědění nebo hučení v uších. V dlouhodobém horizontu se mohou objevit kožní abscesy, snížená imunita nebo zácpa. Ničím ojedinělým nejsou ani sociální problémy, které mohou vést až k vážnému narušení vztahů či ztrátě zázemí.

Nedostatečný přenos?

Extrémně rychlá návykovost na heroinu se stala předmětem studie amerických vědců, kteří své závěry publikovali roku 2011 v odborném časopise Neuron. Podle jejich tvrzení vzniká závislost z důvodu špatné komunikace mezi různými částmi mozku.

Při detailním pohledu totiž obsahuje lidský „hardware“ závislého jedince méně bílé hmoty než je tomu u lidí, kteří tvrdé drogy neužívají. Bílá hmota přitom slouží jako komunikační centrum pro jednotlivá mozková centra.

Rozlišení odměny

Konkrétním předmětem zkoumání byly vazby mezi prefrontální kůrou, jež stojí za formováním lidské osobnosti, a habenulou, s jejíž pomocí člověk rozeznává rizika a odměny. Hlodavcům, u kterých byla vypěstována závislost na kokainu, se signalizace směrem z prefrontální kůry do habenuly narušila, což podle expertů naznačuje, že sehrává významnou roli při odvykání a návratu závislosti. Stejný průběh se dostavuje i u kokainu.

Třes, pocení i nevolnost…

Abstinenční příznaky přicházejí už po několika hodinách. Nejčastěji jde o bolesti svalů, průjmy, žaludeční křeče nebo prudké změny nálad. U některých osob byla zaznamenána tzv. „svědící krev“. Ta způsobuje nadměrné škrábání, při kterém může dojít až k protržení kůže.

Svého maxima dosahují tyto stavy 3–4 den. Zhruba po týdnu lze zaznamenat pouze mírné obtíže s usínáním, rozladěnost nebo tělesný diskomfort. Podle odborníků zbylé nepříjemnosti postupně vymizí, a to zhruba do jednoho měsíce od poslední dávky.

Síla imunity

Míru závislosti by mohlo v budoucnosti snížit také očkování. „Za 25 let práce na vývoji protidrogových vakcín jsem ještě nezažil tak silnou imunitní reakci jako v případě použití látky, kterou označujeme jako dynamickou antiheroinovou vakcínu“ popsal svůj vědecký úspěch americký chemik, Kim D. Janda (*1957).

S pomocí nové metody se totiž Jandovi podařilo vyvolat v těle nejen tvorbu protilátek proti heroinu, ale také pro látky vznikající při procesu jeho zpracování organismem. Díky tomu, že je droga protilátkami „detekována“ a posléze zablokována, nemá šanci dorazit do mozku a způsobit ony opojné stavy euforie.

„Pozorovali jsme velmi silnou a specifickou odpověď imunitního systému na tuto vakcínu a myslím, že se její humanizovaná verze může stát skutečnou pomocí těm, kteří ji chtějí a potřebují,“ dodal spoluautor George Koob (*1947).

Související články
Medicína Zajímavosti 30.12.2025
Ženy v reprodukčním věku častěji než ostatní trápí střevní problémy, jako je syndrom dráždivého tračníku (IBS). Ovšem návštěva lékaře jim s tím nepomůže, protože jejich bolest lékaři často připíší stravě, stresu nebo hormonům, a řešení, které by jim ulevilo, pro ně nemají. Odborníkům se nyní podařilo odhalit, co za střevními obtížemi žen skutečně stojí… „Může […]
Medicína Zajímavosti 26.12.2025
Vitamin D plní v lidském těle mnoho důležitých funkcí, jeho nedostatek je spojován s řadou zdravotních problémů, včetně zvýšeného rizika některých typů rakoviny a autoimunitních nemocí. Ví se, že existuje i souvislost mezi vitaminem D a zdravím srdce. Nyní se odborníci snažili zjistit, zda jeho suplementace může bránit rozvoji infarktu… Vitamin D má na tělo […]
Medicína Zajímavosti 25.12.2025
Věděli jste, že při tetování nezanecháváte stopu jen na kůži, ale také na imunitním systému? Průlomová mezinárodní studie, na níž se podíleli i vědci z Biologického centra Akademie věd ČR, ukazuje, že běžně používané tetovací pigmenty mají vliv na imunitu, vyvolávají zánět a mohou snižovat účinnost některých vakcín. Hned po aplikaci se barviva rychle šíří […]
Medicína 22.12.2025
Úloha červených a bílých krvinek je v rámci fungování našeho organismu klíčová. První se starají třeba o transport kyslíku, druhé mají obrannou funkci. Krevní destičky jsou zase důležité při zastavení krvácení. Aby všechno klapalo, jak má, musí být destiček a krvinek dostatek. Vznikají při takzvané krvetvorbě. A právě na krvetvorbu se soustředili čeští vědci. Experti […]
Medicína Zajímavosti 19.12.2025
Mnoho psychiatrů se po celá desetiletí domnívalo, že z ADHD neboli poruchy pozornosti s hyperaktivitou lze vyrůst. Nyní se ukazuje, že se mýlili. U řady osob porucha přetrvává až do dospělosti, mnoho dalších je naopak diagnostikováno až jako dospělí. Je však pravdou, že se příznaky AHDH s přibývajícím věkem mění. Kdy se nechat vyšetřit? Podle […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz