Domů     Historie
Vzhůru na koně: Kdo je osedlal poprvé?
Zdroj: Pixabay

Jízda na koni patří k dobám minulým asi tak, jako slánka k pepřence. Otázkou však zůstává, kdy přesně si člověk tohoto lichokopytníka ochočil? Podle nejnovějších poznatků archeologů možná dříve, než se původně myslelo….

O historický „převrat“ se postaralo podrobné zkoumání kosterních pozůstatků lidí náležících k tzv. starověké evropské jámové kultuře. Měli to být právě oni, kdo v dobách před 4500–5000 lety začali koně využívat jako první.

„Objev ukazuje, že jsme možná poněkud zaslepeni civilizačními úspěchy starověkého Blízkého východu a přehlížíme kulturní přínos jiných regionů,“ uvedl hlavní vedoucí výzkumu, bioantropolog působící na univerzitě v Helsinkách, Martin Trautmann.

Klíčová naleziště

Konkrétně se stopy po opotřebení kostí na pravěkých pohřebištích podařilo nalézt na území dnešního Bulharska, dále Rumunska a Maďarska. Z vědeckého pohledu se jedná o „jezdecký syndrom“, jelikož poukazuje na drobné stopy, které v celkovém kontextu ukazují na pravidelnou jízdu na koni.

Podle spoluautora studie, Davida Anthonyho měla tato aktivita zásadní vliv na člověka už ve svých počátcích. Teprve nyní však tyto skutečnosti začínáme objevovat.

Po stopách koní…

„Kdy přesně došlo k prvnímu osedlání koně?“ Tak zněla otázka, na kterou se antropologové i archeologové po dlouhá desetiletí snažili najít správnou odpověď.

Až dosud totiž jakákoli zkoumání vedla k přesvědčení, že byli koně domestikováni pro mléko zhruba kolem roku 3500 před naším letopočtem. Coby lokalita byly určeny východoevropské stepi, tedy území, která dnes nalezneme v Kazachstánu a Rusku.

Dalším důvodem k „ochočení“ pak byla koňská síla, jíž člověk využil k tažení hojně naložených povozů, a to zhruba v období do roku 2000 před naším letopočtem. Experti proto předpokládali, že k samotné jízdě došlo někdy mezi těmito dvěma záchytnými body.

Zlomová analýza

Paradoxem ovšem je, že pátrání po prvních jezdcích nebylo v počáteční fázi hlavním předmětem nejnovějšího výzkumu. Cílem projektu YMPACT totiž bylo zjistit co nejvíce o jedincích, kteří byli součástí jámové kultury – o jejich stravě, životním stylu a kultuře.

Obrat o 360 stupňů však přinesla analýza 217 pozůstatků ze zhruba čtyř set kurganů (pohřebních mohyl), jež odhalila první náznaky, že tato kultura využívala koně. Od té chvíle už se studie vydala výlučně po této stopě.

Více se dočtete v čísle 6/2023, které vychází již příští týden…

Související články
Historie 30.11.2024
Starověký Egypt je dodnes fascinující nejen svými monumenty, ale i záhadnými rituály, které utvářely život jeho obyvatel. Mezi tyto tajemné praktiky se nyní přidává i užívání halucinogenních látek, které byly pravděpodobně součástí magických obřadů spojených s plodností. Když nizozemský kurátor zaměřený na řecko-římské exponáty Branko van Oppen de Ruiter začal pracovat pro Muzeum umění v […]
Historie Ostatní 29.11.2024
Vědci z Chathamské univerzity v Pensylvánii objevili v Keni 1,5 milionu let staré stopy, které náležely dvěma různým homininům. Naznačují, že náš předchůdce, Homo erectus, zde žil společně s jiným druhem dvounohého lidoopa. Jedná se o první důkaz, že spolu skutečně mohli interagovat. Kevin Hatala, paleoantropolog z Chathamské univerzity v Pensylvánii, vedl tým odborníků, kteří […]
Historie Ostatní 22.11.2024
Ve starověké pohřební jámě v Grotte des Pigeons neboli Jeskyni holubů v severovýchodním Maroku objevili vědci semenné bobule chvojníku (Ephedra). Ty obsahují stimulant efedrin, který mohl pozůstalé uvést do stavu euforie s přítomností halucinací. Jedná se o důkaz dávného využívání rostlin jako léčiv či k nastolení transu. Chvojníky jsou bohatě rozvětvené keře připomínající přesličku. První […]
Historie Ostatní 9.11.2024
Archeologové objevili důkazy o raných křesťanských pohřebních zvyklostech ze čtvrtého století díky bazilice uprostřed egyptské pouště, která i přes nánosy dvou tisíciletí zůstala neuvěřitelně zachovaná. V této bazilice odborníci nalezli více než deset hrobů, z nichž značná část překvapivě patřila ženám a dětem. Při typických křesťanských pohřbech ze čtvrtého století byli duchovní jako kněží nebo […]
Historie 8.11.2024
Forenzní patologové zanalyzovali slavnou fresku Michelangela Buonarrotiho s názvem Potopa, která se nachází v Sixtinské kapli. Podle všeho je na ní zachycena mladá žena s příznaky rakoviny prsu. Výsledky svého zkoumání zveřejnili v odborném časopise The Brest. Odhalené ženská ňadra jsou ve výtvarném umění velmi častým motivem, zpravidla v souvislosti s mateřstvím či erotikou. Mohou […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz