Domů     Medicína
Heroin: Extrémní síla v jedné dávce
Zdroj: Shutterstock

Má pověst drogy, jejíž závislost by se dala označit za okamžitou. Ještě na sklonku 19. století byla ovšem považována za „hrdinný preparát“, který si snadno poradí s dětským kašlem.

Jedna z nejnebezpečnějších pouličních drog nebo také nejčastější nelegální opioid v Evropě. To je heroin, kterého bylo jen v roce 2017 zachyceno na 5,4 tuny, přičemž dalších 17,4 tuny se podařilo zabavit na území Turecka.

„Zaznamenali jsme v Evropě také na 9 500 úmrtí z předávkování, většina případů byla spojena s opioidy. Další problém představovala nákaza hepatitidou. Je třeba intenzivněji pracovat v oblasti prevence a léčby,“ uvedl výzkumný pracovník Lucas Wiessing.

Silnější bráška morfinu

Do medicínského světa však bolest tišící zázrak poprvé pronikl v roce 1874, kdy na půdě St. Mary’s Hospital Medical School v Londýně došlo k jeho syntetizaci. Poté trvalo dalších 24 let, než se pod záštitou farmaceutické společnosti Bayen objevil na lékárenských pultech coby nenávyková náhražka morfinu.

Úspěch si však získal i pro své „heroické výkony“ v léčbě kašle. Jeho sláva skončila až po 30 letech ve chvíli, kdy se zjistilo, že jeho účinky jsou stejně devastující, jako u jiných drog. Podle odborníků totiž heroin funguje podobně jako morfin, jen je 5–10krát silnější.

I deset dávek stačí

Pro počáteční fázi je typické pouze víkendové užívání, které vede k úlevě od fyzické či emocionální bolesti, ale také k silné euforii. Poměrně rychle proto dochází ke zvyšování frekvence nitrožilních aplikací – v nejvyšším stupni závislosti si narkomani dopřávají i několik injekcí denně.

Z medicínského pohledu patří k prvním příznakům užití nevolnost, zúžení zornic, svědění nebo hučení v uších. V dlouhodobém horizontu se mohou objevit kožní abscesy, snížená imunita nebo zácpa. Ničím ojedinělým nejsou ani sociální problémy, které mohou vést až k vážnému narušení vztahů či ztrátě zázemí.

Nedostatečný přenos?

Extrémně rychlá návykovost na heroinu se stala předmětem studie amerických vědců, kteří své závěry publikovali roku 2011 v odborném časopise Neuron. Podle jejich tvrzení vzniká závislost z důvodu špatné komunikace mezi různými částmi mozku.

Při detailním pohledu totiž obsahuje lidský „hardware“ závislého jedince méně bílé hmoty než je tomu u lidí, kteří tvrdé drogy neužívají. Bílá hmota přitom slouží jako komunikační centrum pro jednotlivá mozková centra.

Rozlišení odměny

Konkrétním předmětem zkoumání byly vazby mezi prefrontální kůrou, jež stojí za formováním lidské osobnosti, a habenulou, s jejíž pomocí člověk rozeznává rizika a odměny. Hlodavcům, u kterých byla vypěstována závislost na kokainu, se signalizace směrem z prefrontální kůry do habenuly narušila, což podle expertů naznačuje, že sehrává významnou roli při odvykání a návratu závislosti. Stejný průběh se dostavuje i u kokainu.

Třes, pocení i nevolnost…

Abstinenční příznaky přicházejí už po několika hodinách. Nejčastěji jde o bolesti svalů, průjmy, žaludeční křeče nebo prudké změny nálad. U některých osob byla zaznamenána tzv. „svědící krev“. Ta způsobuje nadměrné škrábání, při kterém může dojít až k protržení kůže.

Svého maxima dosahují tyto stavy 3–4 den. Zhruba po týdnu lze zaznamenat pouze mírné obtíže s usínáním, rozladěnost nebo tělesný diskomfort. Podle odborníků zbylé nepříjemnosti postupně vymizí, a to zhruba do jednoho měsíce od poslední dávky.

Síla imunity

Míru závislosti by mohlo v budoucnosti snížit také očkování. „Za 25 let práce na vývoji protidrogových vakcín jsem ještě nezažil tak silnou imunitní reakci jako v případě použití látky, kterou označujeme jako dynamickou antiheroinovou vakcínu“ popsal svůj vědecký úspěch americký chemik, Kim D. Janda (*1957).

S pomocí nové metody se totiž Jandovi podařilo vyvolat v těle nejen tvorbu protilátek proti heroinu, ale také pro látky vznikající při procesu jeho zpracování organismem. Díky tomu, že je droga protilátkami „detekována“ a posléze zablokována, nemá šanci dorazit do mozku a způsobit ony opojné stavy euforie.

„Pozorovali jsme velmi silnou a specifickou odpověď imunitního systému na tuto vakcínu a myslím, že se její humanizovaná verze může stát skutečnou pomocí těm, kteří ji chtějí a potřebují,“ dodal spoluautor George Koob (*1947).

Související články
Medicína Ostatní 29.11.2024
K detekci a potenciální inhibici virových infekcí dosud vědcům chyběl účinný nástroj. To však nyní zřejmě změní tak zvaný DNA NanoGripper, nanorobotická ruka, která je schopna účinné zachycovat objekty v nanometrovém měřítku. Úspěšně testována byla na viru SARS-CoV-2, který vyvolává covid-19. Umí ho rozpoznat a do budoucna ho snad bude schopná i zastavit dříve, než […]
Medicína Ostatní 26.11.2024
Mezinárodní vědecký tým přeprogramoval buňky nádoru v buňky imunitního systému, které mají za úkol aktivovat bílé krvinky k tomu, aby ničily zhoubné nádorové buňky melanomu. Úspěch zaznamenali vědci u myší, ale věří, že v nepříliš vzdálené budoucnosti to bude možné i u lidí. Na to, že lze buňky vrátit v čase do stavu, v jakém […]
Medicína 24.11.2024
Nová studie došla k závěru, že ChatGPT dokázal lépe diagnostikovat nemoci než lidský lékař. A to dokonce i v případech, kdy lékaři měli k tomuto chatbotovi přístup. Odborník na interní medicínu Adam Rodman z  bostonského Beth Israel Deaconess Medical Center, očekával, že chatboti s umělou inteligencí budou skvělým pomocníkem pro lékaře při stanovování diagnóz. Výsledky […]
Medicína Ostatní 20.11.2024
Metabolismus znamená život a život je nemyslitelný bez buňky. Tyhle automatické pravdy začíná výzkum zpochybňovat. Vědci vyvinuli metabolismus, který se sám udržuje, přitom buňku nepotřebuje. Je to zatím jen první krok, spíš nesmělý, ale naděje – i obavy – s ním spojené jsou obrovské.   Před několika měsíci vydala Společnost Maxe Plancka zprávu, která by […]
Jsou pouhým okem neviditelné, bez chuti a bez zápachu. Nemáte šanci je v jídle postřehnout, přitom jde o vysoce nebezpečné karcinogeny. Z přírody se vymýtit nedají. Jistou naději ale dávají výzkumy biologických metod boje proti plísním, které aflatoxiny tvoří. Počátkem 60. let minulého století postihla britské chovatele drůbeže nečekaná rána. Ve velkém jim hynuly především krůty. Vypadalo to […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz