Domů     Příroda
Dinosauři vymřeli na jaře!
Zdroj: Smithsonian Institute

Mezi vědci panuje už dlouhé roky shoda, že dinosaury na Zemi s největší pravděpodobností vymýtil ničivý dopad obřího asteroidu před 66 miliony lety. Nyní se jim ale podařilo zjistit, ve které části roku k této tragédii, při které vymřely tři čtvrtiny všech živočišných druhů, došlo….

K hromadnému vymírání mnoha rostlinných i živočišných druhů, které se odehrálo zhruba před 66 miliony lety, tedy na přelomu křídy (pozdní druhohory) a paleogénu (starší třetihory či kenozoikum), došlo zřejmě v důsledku dopadu asteroidu Chicxulub do oblasti dnešního Mexického zálivu.

Při něm vyhynulo asi 75 % druhů tehdejších organismů, zejména neptačí dinosauři, ptakoještěři, velcí mořští plazi (mosasauři a plesiosauři), téměř zcela pak i bezobratlí amoniti a mnoho dalších skupin.

Samotný asteroid se při dopadu zřejmě vypařil, a o jeho existenci tak dnes svědčí pouze nepřímé důkazy – zejména obří dopadový kráter, zvaný Chicxulubský, v Mexickém zálivu a pozůstatky tektitů, což jsou roztavené částečky vyvržené hmoty, ve vrstvách na rozhraní křídy a paleogénu.

Jejich bohatým nalezištěm je oblast zvaná Tanis v Severní Dakotě, která se nachází asi 3 000 km severně od místa dopadu asteroidu.

Pompeje druhohor

Podle paleontologa Roberta DePalmy, který se zkoumání této lokality od roku 2012 věnuje, se jedná o dávný estuár (typ říčního ústí do moře) v mohutnému údolí, kam dopadem rozhoupaná hladina přinesla a uložila zabité živočichy z otevřeného moře, které bylo nedaleko.

Přispět k tomu mělo rovněž zemětřesení, vyvolané dopadem vesmírného tělesa, které rozhoupalo i hladinu v řekách a zátokách. Proto je nyní v oblasti možné nalézt velké množství fosilií, v nichž se nachází tektity.

Zdroj: Pixabay

O objevech učiněných na místě kolují doslova legendy. Měly zde být nalezeny například savčí nory i s kostmi jejich dávných obyvatel, otisky 30 až 40 cm dlouhých per neznámých dinosaurů, otisky kůže na „mumii“ triceratopse, trojrozměrné fosilie embryí a mláďat nejrůznějších dinosauřích druhů i otisky jejich stop, dochovaná mraveniště či stromy.

V DePalmou publikované studii z února 2022 nejsou žádné bližší informace o těchto fantastických nálezech, je však možné, že k jejich zveřejnění v nejbližší době dojde. Nalezené fosilie by rovněž měly brzy směřovat do muzejních sbírek, kde je prozkoumají další vědci.

Na severní polokouli vládlo jaro

Nicméně již ověřené nálezy fosilií ryb a dřevin umožnily DePalmovi a jeho týmu určit, v jakém ročním období k pádu asteroidu s největší pravděpodobností došlo. U dochovaných fosilií kmenů stromů se jim podařilo vyzkoumat, že v té době právě zakládaly nové letokruhy a tvořily velké množství pryskyřice, což se děje zpravidla na jaře.

Průzkum kostí pravěké ryby ze stejné oblasti taktéž dokázal, že k jejímu úhynu došlo na jaře. Ve prospěch této teorie hovoří i údajné nálezy vajíček a čerstvě vylíhnutých mláďat, která se líhla vždy na jaře.

DePalmova teorie zároveň může dobře vysvětlit, proč dopad asteroidu lépe přežili ptáci, malí savci a další drobní tvorové. Pokud bylo tehdy opravdu na severní polokouli jaro, znamená to, že všechna zvířata, které tráví zimu v norách, byla již venku a aktivní, tudíž vysoce citlivá ke změnám, jež měl dopad asteroidu za následek.

Oproti tomu tvorové žijící na jižní polokouli, kde byl právě podzim, se zrovna ukládali do nor k zimnímu spánku, proto byli před důsledky nárazu mnohem lépe chránění. Díky tomu přežili a mohli se dál vyvíjet. Uvidíme, co přinesou další výzkumy v lokalitě Tanis.

Štítky:
Související články
Objevy Příroda 19.5.2025
Klimatická změna rychle proměňuje arktickou tundru, potvrdila rozsáhlá mezinárodní studie, kterou publikoval časopis Nature. Vědci po čtyři desetiletí sledovali více než 2 000 rostlinných společenstev napříč Arktidou a zjistili, že změny nejsou jednotné – zatímco některé oblasti zaznamenaly přírůstek druhů, jiné naopak ztrácely svou biologickou rozmanitost. Mezi výzkumníky, kteří se na projektu podíleli, byl i […]
Objevy Příroda 19.5.2025
Půlroční expedice doktorského studenta z Biologického centra AV ČR a Jihočeské univerzity na tropickém ostrově Nová Guinea přinesla jedinečný objev. František Vejmělka jako první zdokumentoval jednoho z největších myšovitých hlodavců světa – velekrysu Mallomys istapantap. Tento tajemný noční tvor obývá chladné mlžné horské pralesy a pláně v nadmořských výškách 3700 metrů a pro vědu byl znám pouze z několika […]
Příroda 18.5.2025
Nově analyzovaná fosilie Archaeopteryxe, získaná Fieldovým muzeem v Chicagu v roce 2022, přinesla zcela nové poznatky o tom, jak se první ptáci naučili létat. Tento exemplář, původně pocházející z Bavorska, je prvním, u kterého byly identifikovány specializované terciální peří na části horních končetin. Tato pera vytvářejí aerodynamický přechod mezi křídlem a tělem, což je adaptace […]
Že osiřeli, je na šimpanzích znát i v dospělosti. Obzvlášť na to doplácejí samci, mívají horší postavení ve skupině a méně potomků. Trauma osiření je dokonce vidět na magnetické rezonanci, jelikož trvale mění strukturu mozku.   Šimpanzi jsou ve zvířecí říši nápadní nezvykle dlouhým dětstvím, které trvá 13 až 15 let. Důvod je podobný jako u […]
Objevy Příroda 12.5.2025
Sršni asijští se stali nechtěnou součástí evropské krajiny a snižují počty užitečných opylovačů. Tento invazní druh pochází z jihovýchodní Asie, ale od prvního výskytu ve Francii v roce 2004 se přes veškerou snahu o vymýcení postupně šíří dál. Zatím mu v tom podle odborníků nebrání ani žádný přirozený nepřítel. V polovině dubna začínají ze zimovišť vylétat […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz