Domů     Příroda
Dinosauři vymřeli na jaře!
Zdroj: Smithsonian Institute

Mezi vědci panuje už dlouhé roky shoda, že dinosaury na Zemi s největší pravděpodobností vymýtil ničivý dopad obřího asteroidu před 66 miliony lety. Nyní se jim ale podařilo zjistit, ve které části roku k této tragédii, při které vymřely tři čtvrtiny všech živočišných druhů, došlo….

K hromadnému vymírání mnoha rostlinných i živočišných druhů, které se odehrálo zhruba před 66 miliony lety, tedy na přelomu křídy (pozdní druhohory) a paleogénu (starší třetihory či kenozoikum), došlo zřejmě v důsledku dopadu asteroidu Chicxulub do oblasti dnešního Mexického zálivu.

Při něm vyhynulo asi 75 % druhů tehdejších organismů, zejména neptačí dinosauři, ptakoještěři, velcí mořští plazi (mosasauři a plesiosauři), téměř zcela pak i bezobratlí amoniti a mnoho dalších skupin.

Samotný asteroid se při dopadu zřejmě vypařil, a o jeho existenci tak dnes svědčí pouze nepřímé důkazy – zejména obří dopadový kráter, zvaný Chicxulubský, v Mexickém zálivu a pozůstatky tektitů, což jsou roztavené částečky vyvržené hmoty, ve vrstvách na rozhraní křídy a paleogénu.

Jejich bohatým nalezištěm je oblast zvaná Tanis v Severní Dakotě, která se nachází asi 3 000 km severně od místa dopadu asteroidu.

Pompeje druhohor

Podle paleontologa Roberta DePalmy, který se zkoumání této lokality od roku 2012 věnuje, se jedná o dávný estuár (typ říčního ústí do moře) v mohutnému údolí, kam dopadem rozhoupaná hladina přinesla a uložila zabité živočichy z otevřeného moře, které bylo nedaleko.

Přispět k tomu mělo rovněž zemětřesení, vyvolané dopadem vesmírného tělesa, které rozhoupalo i hladinu v řekách a zátokách. Proto je nyní v oblasti možné nalézt velké množství fosilií, v nichž se nachází tektity.

Zdroj: Pixabay

O objevech učiněných na místě kolují doslova legendy. Měly zde být nalezeny například savčí nory i s kostmi jejich dávných obyvatel, otisky 30 až 40 cm dlouhých per neznámých dinosaurů, otisky kůže na „mumii“ triceratopse, trojrozměrné fosilie embryí a mláďat nejrůznějších dinosauřích druhů i otisky jejich stop, dochovaná mraveniště či stromy.

V DePalmou publikované studii z února 2022 nejsou žádné bližší informace o těchto fantastických nálezech, je však možné, že k jejich zveřejnění v nejbližší době dojde. Nalezené fosilie by rovněž měly brzy směřovat do muzejních sbírek, kde je prozkoumají další vědci.

Na severní polokouli vládlo jaro

Nicméně již ověřené nálezy fosilií ryb a dřevin umožnily DePalmovi a jeho týmu určit, v jakém ročním období k pádu asteroidu s největší pravděpodobností došlo. U dochovaných fosilií kmenů stromů se jim podařilo vyzkoumat, že v té době právě zakládaly nové letokruhy a tvořily velké množství pryskyřice, což se děje zpravidla na jaře.

Průzkum kostí pravěké ryby ze stejné oblasti taktéž dokázal, že k jejímu úhynu došlo na jaře. Ve prospěch této teorie hovoří i údajné nálezy vajíček a čerstvě vylíhnutých mláďat, která se líhla vždy na jaře.

DePalmova teorie zároveň může dobře vysvětlit, proč dopad asteroidu lépe přežili ptáci, malí savci a další drobní tvorové. Pokud bylo tehdy opravdu na severní polokouli jaro, znamená to, že všechna zvířata, které tráví zimu v norách, byla již venku a aktivní, tudíž vysoce citlivá ke změnám, jež měl dopad asteroidu za následek.

Oproti tomu tvorové žijící na jižní polokouli, kde byl právě podzim, se zrovna ukládali do nor k zimnímu spánku, proto byli před důsledky nárazu mnohem lépe chránění. Díky tomu přežili a mohli se dál vyvíjet. Uvidíme, co přinesou další výzkumy v lokalitě Tanis.

Štítky:
Související články
Vědci z Biologického centra Akademie věd ČR našli během letoška čtyřicet nových sladkovodních virů, které napadají vodní mikroorganismy. První, který se jim podařilo izolovat a podrobně popsat, dostal jméno podle jihočeské metropole – Budvirus. Jedná se o takzvaný obří virus, který napadá jednobuněčné vodní řasy skrytěnky. Výzkumníci potvrdili, že tento virus má významnou roli v ekosystému, protože […]
Ostatní Příroda 21.11.2024
Vědci z Biologického centra Akademie věd ČR společně s portugalskými odborníky odlovili dvě dosud největší ryby, které byly kdy uloveny ve sladkých vodách Portugalska. Jednalo se o sumce velké, z nichž jeden měřil 222 cm a vážil 76,5 kg a druhý měl 228 cm a 91,5 kg. Sumec velký (Silurus glanis) je přitom ve vodách  jižní Evropy […]
Ostatní Příroda 20.11.2024
Když u břehů Mauriciu poprvé přistála evropská loď, námořníci se mohli potrhat smíchy: Jídlo jim tam chodilo samo naproti! Ptáci velcí jako krocani se dali bezelstně ubíjet, neutíkali a svá vejce nechávali ležet na zemi. Tím blbounu nejapnému začaly odtikávat hodiny – o století později už jako druh neexistoval. Nejbližším žijícím příbuzným doda zůstává holub […]
Ostatní Příroda 19.11.2024
Mořští biologové strávili 20 let zkoumáním hlubokomořského tvora, kterého pojmenovali Bathydevius caudactylus, aby nyní potvrdili, že se jedná o zcela nový, dosud neobjevený druh. Mořský plž, obývající hlubiny východního severního Tichého oceánu, připomíná průhlednou kapuci a jako ochranu před predátory využívá bioluminiscenci. Na rozdíl od běžných mořských plžů, kteří žijí na mořském dně případně u […]
Jsou pouhým okem neviditelné, bez chuti a bez zápachu. Nemáte šanci je v jídle postřehnout, přitom jde o vysoce nebezpečné karcinogeny. Z přírody se vymýtit nedají. Jistou naději ale dávají výzkumy biologických metod boje proti plísním, které aflatoxiny tvoří. Počátkem 60. let minulého století postihla britské chovatele drůbeže nečekaná rána. Ve velkém jim hynuly především krůty. Vypadalo to […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz