Domů     Příroda
Nová analýza počtu ptáků: které druhy jsou u nás nejčastější?
Martin Janda
od Martin Janda 28.3.2023

Ačkoliv se počet jedinců českých ptáků v celkovém součtu příliš nemění, počty jednotlivých druhů se v čase vyvíjejí často velmi rozdílně. Nová studie týmu českých ornitologů ukazuje, že počty českých ptáků neovlivňují jen změny podmínek u nás, ale také globální klimatické změny.

Největší pokles počtů zažívají vedle polních druhů ptáků také ty, které podstupují dlouhou migraci do svých zimovišť..

Skřivanů v souvislosti s rozvojem průmyslomyslového zemědělství, které nenechává prostor pro nic jiného než konkrétní pěstovanou plodinu, kvapem ubývá

Výzkum početních stavů českých ptáků je skutečná věda – a to doslova. Opírá se totiž o dvě základní složky, které musí mít každý vědecký výzkum. Tou první jsou velmi pečlivě a metodicky sbíraná data, tedy údaje o druzích a jejich počtech, pořizovaná v rámci Jednotného programu sčítání ptáků.

Tento program byl zaveden na počátku 80. let minulého století a dnes je součástí širokého a koordinovaného mezinárodního rámce sběru dat. Data, získaná tímto způsobem, je nicméně třeba podrobovat matematickým analýzám, s jejichž pomocí lze vysledovat důležité, často však poměrně skryté trendy.

S novou analýzou, založenou na tzv. “analýze hlavních komponent” (PCA), přišel nedávno tým českých vědců z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, České zemědělské univerzity, Palackého univerzity v Olomouci, Ústavu biologie obratlovců AV ČR a České společnosti ornitologické.

Přesnější pohled umožnil podívat detailněji analyzovat složitější vývoj v početnosti, který souvisí nejen s proměnami prostředí, ale i s vlastnostmi a také potřebami jednotlivých druhů.

Výzkumy odhalily několik trendů, jejichž zohlednění může mít potenciálně velký význam pro ochranářské snahy na národní, ale i mezinárodní úrovni. Existují druhy, jejich počty u nás vykazují spíše pozitivní trendy.

Obecně se daří ptákům, kteří obývají listnaté lesy nebo zahrady a parky, jako jsou holub hřivnáč, brhlík lesní nebo žluna zelená. Na početním vzestupu jsou také druhy, které dávají přednost teplejšímu klimatu.

Je tomu tak patrně proto, že díky postupujícímu globálnímu oteplování se areály dříve jižních druhů stěhují stále více na sever. Lépe jsou na tom také druhy dlouhověké, které bývají často i větší – každý si možná všiml, jak přibývá strak a sojek, totéž se týká ale i třeba řady dravců.

Ubývají naopak druhy zemědělské krajiny jako jsou skřivan polní, strnad obecný nebo koroptev polní, což souvisí s proměnou tradičního zemědělství na průmyslové intenzivní zemědělství, které nenechává prostor pro nic jiného než konkrétní pěstovanou plodinu – a tam, kde se nevyplatí, krajina zarůstá, což polním ptáků, také nevyhovuje.

Tyto trendy byly už částečně známé, ale analýza odhalila nové nečekané souvislosti. Ukázalo se, že populace některých ptáků (hlavně těch vázaných na jehličnaté lesy, jako je sýkora parukářka) klesaly někdy do přelomu století a pak se pokles zastavil, zatímco u jiných skupin tomu bylo právě naopak.

Dálkovým migrantům, jako je kukačka obecná, žluva hajní, nebo cvrčilky zelená a říční, se dařilo v minulém století docela dobře a začali výrazně ubývat až po roce 2000. “Dálková migrace vyšla jako vůbec nejsilnější faktor ovlivňující průběh populačních změn našich ptáků” říká vedoucí autor studie, David Storch z katedry ekologie Přírodovědecké fakulty UK a Centra pro teoretická studia.

Vysvětlení může být hned několik. Druhy s dlouhou migrační trasou možná nedokáží pružně reagovat na změny způsobené klimatickou změnou a jejich návrat ze zimovišť je špatně načasovaný. Africká zimoviště mohou být také vystavena rostoucím tlakům ze strany člověka.

“Zatímco některým negativním změnám by na našem území teoreticky šlo zabránit třeba vhodnou zemědělskou politikou nebo vhodným hospodařením v lesích, nejvýraznější faktory ovlivňující naše populace zřejmě souvisejí s globálními změnami klimatu a s proměnami prostředí na zimovištích a tahových cestách, což jsou dlouhodobé procesy, kterým lze čelit snad jen globálně koordinovanou akcí, ” shrnuje David Storch.

reklama
Související články
Trochu to připomíná béčkový horor. Vědci zkoumali prastaré viry, které odebrali ze zmrzlé půdy v severské tundře. Ke svému překvapení badatelé zjistili, že viry se nejen navrátily k životu, ale dokázaly být i infekční. Tedy, jen vůči jednobuněčným organismům, možnost, že by napadly i lidi je nejasná, ale i tak by viry z tajícího permafrostu […]
Žraloci kladivouni jsou aktivní predátoři, kteří si rádi pochutnávají na různých druzích ryb, hlavonožců i korýšů, větší druhy nepohrdnou ani rejnoky či jinými žraloky. Aby byli schopni pronásledovat svoji kořist, museli si vyvinou důmyslné způsoby lovu. Kladivouni bronzoví (Sphyrna lewini) patří mezi kriticky ohrožené druhy. Jsou to 370 až 420 cm dlouzí a až 150 […]
Zhotovování ostrých kamenných nástrojů bylo antropology dlouho považováno za znak evoluce hominidů neboli předchůdců člověka. Nyní zjistili, že podobnou dovednost mají i makakové jávští. Tvorba kamenných nástrojů je spojována především s pravěkými kulturami doby kamenné. Ty kámen využívaly k vytváření celé řady nástrojů, včetně hrotů šípů, kopí či žernovů neboli mlýnků na obilí. Vyráběly je […]
Radon je bezbarvý chemický prvek s atomovým číslem 86, patřící do skupiny vzácných plynů, kam vědci řadí také helium, neon nebo xenon. První z nich jistě znáte z pouťových balónků, neonová světla bezpečně poznáme z dálky a xenonovými světlomety je dnes vybaveno každé osobní auto, které to chce někam dotáhnout. Proč bychom však měli znát zrovna radon? Hlavním […]
Pracovníci Agentury ochrany přírody a krajiny ČR, Regionálního pracoviště správa CHKO Slavkovský les, řeší případ zabité samice ohroženého orla mořského, podezření je na otravu. Pár orlů již pečoval o několik týdnů staré mládě, které zahynulo přímo na hnízdě. Případ šetří kriminální policie jako trestný čin. V celém Karlovarském kraji hnízdí odhadem pouze do 5 párů […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz