Domů     Příroda
Dinosauři vymřeli na jaře!
Zdroj: Smithsonian Institute

Mezi vědci panuje už dlouhé roky shoda, že dinosaury na Zemi s největší pravděpodobností vymýtil ničivý dopad obřího asteroidu před 66 miliony lety. Nyní se jim ale podařilo zjistit, ve které části roku k této tragédii, při které vymřely tři čtvrtiny všech živočišných druhů, došlo….

K hromadnému vymírání mnoha rostlinných i živočišných druhů, které se odehrálo zhruba před 66 miliony lety, tedy na přelomu křídy (pozdní druhohory) a paleogénu (starší třetihory či kenozoikum), došlo zřejmě v důsledku dopadu asteroidu Chicxulub do oblasti dnešního Mexického zálivu.

Při něm vyhynulo asi 75 % druhů tehdejších organismů, zejména neptačí dinosauři, ptakoještěři, velcí mořští plazi (mosasauři a plesiosauři), téměř zcela pak i bezobratlí amoniti a mnoho dalších skupin.

Samotný asteroid se při dopadu zřejmě vypařil, a o jeho existenci tak dnes svědčí pouze nepřímé důkazy – zejména obří dopadový kráter, zvaný Chicxulubský, v Mexickém zálivu a pozůstatky tektitů, což jsou roztavené částečky vyvržené hmoty, ve vrstvách na rozhraní křídy a paleogénu.

Jejich bohatým nalezištěm je oblast zvaná Tanis v Severní Dakotě, která se nachází asi 3 000 km severně od místa dopadu asteroidu.

Pompeje druhohor

Podle paleontologa Roberta DePalmy, který se zkoumání této lokality od roku 2012 věnuje, se jedná o dávný estuár (typ říčního ústí do moře) v mohutnému údolí, kam dopadem rozhoupaná hladina přinesla a uložila zabité živočichy z otevřeného moře, které bylo nedaleko.

Přispět k tomu mělo rovněž zemětřesení, vyvolané dopadem vesmírného tělesa, které rozhoupalo i hladinu v řekách a zátokách. Proto je nyní v oblasti možné nalézt velké množství fosilií, v nichž se nachází tektity.

Zdroj: Pixabay

O objevech učiněných na místě kolují doslova legendy. Měly zde být nalezeny například savčí nory i s kostmi jejich dávných obyvatel, otisky 30 až 40 cm dlouhých per neznámých dinosaurů, otisky kůže na „mumii“ triceratopse, trojrozměrné fosilie embryí a mláďat nejrůznějších dinosauřích druhů i otisky jejich stop, dochovaná mraveniště či stromy.

V DePalmou publikované studii z února 2022 nejsou žádné bližší informace o těchto fantastických nálezech, je však možné, že k jejich zveřejnění v nejbližší době dojde. Nalezené fosilie by rovněž měly brzy směřovat do muzejních sbírek, kde je prozkoumají další vědci.

Na severní polokouli vládlo jaro

Nicméně již ověřené nálezy fosilií ryb a dřevin umožnily DePalmovi a jeho týmu určit, v jakém ročním období k pádu asteroidu s největší pravděpodobností došlo. U dochovaných fosilií kmenů stromů se jim podařilo vyzkoumat, že v té době právě zakládaly nové letokruhy a tvořily velké množství pryskyřice, což se děje zpravidla na jaře.

Průzkum kostí pravěké ryby ze stejné oblasti taktéž dokázal, že k jejímu úhynu došlo na jaře. Ve prospěch této teorie hovoří i údajné nálezy vajíček a čerstvě vylíhnutých mláďat, která se líhla vždy na jaře.

DePalmova teorie zároveň může dobře vysvětlit, proč dopad asteroidu lépe přežili ptáci, malí savci a další drobní tvorové. Pokud bylo tehdy opravdu na severní polokouli jaro, znamená to, že všechna zvířata, které tráví zimu v norách, byla již venku a aktivní, tudíž vysoce citlivá ke změnám, jež měl dopad asteroidu za následek.

Oproti tomu tvorové žijící na jižní polokouli, kde byl právě podzim, se zrovna ukládali do nor k zimnímu spánku, proto byli před důsledky nárazu mnohem lépe chránění. Díky tomu přežili a mohli se dál vyvíjet. Uvidíme, co přinesou další výzkumy v lokalitě Tanis.

Štítky:
reklama
Související články
Pokud jste v nedávné době surfovali na vlnách internetu, mohla vás zaskočit zpráva, že vanilkové aroma již dávno není tím, čím bývalo. Do výrobní rovnice totiž měli vstoupit bobři… A to konkrétně s látkou kastoreum, která však člověku není tak úplně neznámá. Pro různé účely ji totiž více či méně využíval přes 2000 let. Je […]
Samotářské včely, tiší a nenápadní opylovači, hrají klíčovou roli v našem ekosystému. I když se jim říká samotářské, řada z nich se ráda druží a i ony, podobně jako včely medonosné, mohou žít v koloniích. V České republice existuje více než 580 druhů samotářských včel, z nichž mnohé jsou ohroženy vyhynutím. Mezi samotářské včely patří […]
Přírodní pastva velkých kopytníků může být velice účinným nástrojem pro zmírnění klimatických změn. Pastva divokých koní, zubrů či praturů totiž vede k ukládání uhlíku do půd v podobě stabilní organické hmoty, která uhlík uzavře v půdě a uchová mimo atmosféru po stovky let. Díky tomu mohly v dobách před expanzí člověka na všech kontinentech žít milionová […]
Kurosh Karimi a Günther Kletetschka z Ústavu hydrogeologie, inženýrské geologie a užité geofyziky Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy popsali novou metodu lokalizace tělesa skrytého pod povrchem. Nová metoda umožňuje odhadnout polohu, zejména hloubku tělesa a byla publikována v časopise Scientific Reports. Vše v zemské kůře má svou specifickou hustotu, například dvě přibližně stejně velké struktury mohou mít […]
Odborníci z Kolumbijské univerzity přinesli důkazy o tom, že rypouni Petersovi jsou schopní, zřejmě jako jediné ryby na světě, sdílet mezi sebou informace, týkající se jejich smyslového vnímání. To jim pomáhá najít potravu a přátele, stejně jako identifikovat nepřátele, a díky tomu snáze přežít. Rypoun Petersův je sladkovodní ryba, vyskytující se v povodí afrických řek […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz