Domů     Příroda
Jak chutná bazalka pod vodou?

Nachází se 8 metrů pod mořskou hladinou a bují jahodami, mátou, rozmarýnem i rajčaty. Po Mezinárodní vesmírné stanici, Marsu a Antarktidě je podmořská farma dalším kouskem skládačky, která má ve výsledku vytvořit pěstování budoucnosti….

Výzkumný projekt, pro který se vžilo označení „Nemova zahrada“ se značné pozornosti těší už od roku 2012, kdy jej společnost Ocean Reef Group představila veřejnosti. O 10 let později, nyní, se z odvážného pokusu stal průkopník alternativního zemědělského systému, který nejenže by mohl zvýšit potravinovou bezpečnost v pobřežních oblastech, ale zároveň značně snížit dopady na celkové klima.

„Náš projekt by mohl být nápomocný v těch oblastech, kde je praktikování zemědělství neproveditelné nebo složité,“ prohlásil generální ředitel Sergio Gamberini.

Zdroj: Nemosgarden.com

Kovové medúzy

Nemovu zahradu umístila společnost nedaleko italského města Janov, přičemž vymyslet design pro účely podmořského farmaření trvalo Gamberinimu necelý rok. Nápady na nafukovací a snadno přepravitelnou konstrukci nakonec ustoupily trvanlivosti v podobě kovu.

Aktuálně farma sestává ze šesti akrylových biosfér připevněných k mořskému dnu pomocí lan a závaží. Každá z jednotlivých „bublin“ byla následně osazena 90 semeny a naplněna 2000 litry vzduchu. Z bylinné říše firma zvolila oblíbené druhy jako tymián a majoránku, zeleninu zastoupila rajčata a salát.

Chuťově dokonalé

Všem „kandidátům“ se pod mořskou hladinou dařilo přímo nebývale. I samotné pěstování se velice záhy ukázalo jako nenáročné a pro budoucí generace nejspíše zcela revoluční hned ze tří důvodů. Vodu, jejíž nedostatek představuje pro zemědělce problém číslo jedna, si totiž rostliny získávají jednoduše „odsolením“ té mořské.

Povětrností podmínky se pod hladinou blíží k hranici ideálnosti a klasičtí škůdci? Ti v akrylových biosférách nejsou. Chuťově jsou navíc výsledné produkty srovnatelné se svými pozemskými konkurenty, ne-li o kousek lepší.

„Rostliny pocházející z Nemovy zahrady mají ve srovnání se suchozemskými silnější chuť. Univerzita v Pise dokonce provedla laboratorní testy na naší bazalce. A výsledky jasně prokázaly, že se od té běžně dostupné z organoleptického hlediska liší,“ popsal pěstitelský úspěch Sergio Gamberini.

Zdroj: Alexis Rosenfeld / Divergence

Neustále pod dozorem

Aby měly rostliny vše, co potřebují, jsou veškerá data z biosfér neustále snímána pomocí senzorů. Pod dozorem je především koncentrace kyslíku, hladina oxidu uhličitého, dále vlhkost, osvětlení a teplota.

Podle Gamberiniho může dnes jeho tým nastavovat časovače a zasahovat v případě mořských bouří s pomocí pár kliknutí. „Stále se snažíme najít způsob, jak automatizovat proces čištění, který náš tým provádí buď jednou za měsíc, nebo jednou za dva týdny.

V budoucnu bychom mohli implementovat umělou inteligenci, abychom dále zlepšili a automatizovali naše zemědělství,“ dodal.

Související články
Vědci z Biologického centra Akademie věd ČR našli během letoška čtyřicet nových sladkovodních virů, které napadají vodní mikroorganismy. První, který se jim podařilo izolovat a podrobně popsat, dostal jméno podle jihočeské metropole – Budvirus. Jedná se o takzvaný obří virus, který napadá jednobuněčné vodní řasy skrytěnky. Výzkumníci potvrdili, že tento virus má významnou roli v ekosystému, protože […]
Ostatní Příroda 21.11.2024
Vědci z Biologického centra Akademie věd ČR společně s portugalskými odborníky odlovili dvě dosud největší ryby, které byly kdy uloveny ve sladkých vodách Portugalska. Jednalo se o sumce velké, z nichž jeden měřil 222 cm a vážil 76,5 kg a druhý měl 228 cm a 91,5 kg. Sumec velký (Silurus glanis) je přitom ve vodách  jižní Evropy […]
Ostatní Příroda 20.11.2024
Když u břehů Mauriciu poprvé přistála evropská loď, námořníci se mohli potrhat smíchy: Jídlo jim tam chodilo samo naproti! Ptáci velcí jako krocani se dali bezelstně ubíjet, neutíkali a svá vejce nechávali ležet na zemi. Tím blbounu nejapnému začaly odtikávat hodiny – o století později už jako druh neexistoval. Nejbližším žijícím příbuzným doda zůstává holub […]
Ostatní Příroda 19.11.2024
Mořští biologové strávili 20 let zkoumáním hlubokomořského tvora, kterého pojmenovali Bathydevius caudactylus, aby nyní potvrdili, že se jedná o zcela nový, dosud neobjevený druh. Mořský plž, obývající hlubiny východního severního Tichého oceánu, připomíná průhlednou kapuci a jako ochranu před predátory využívá bioluminiscenci. Na rozdíl od běžných mořských plžů, kteří žijí na mořském dně případně u […]
Jsou pouhým okem neviditelné, bez chuti a bez zápachu. Nemáte šanci je v jídle postřehnout, přitom jde o vysoce nebezpečné karcinogeny. Z přírody se vymýtit nedají. Jistou naději ale dávají výzkumy biologických metod boje proti plísním, které aflatoxiny tvoří. Počátkem 60. let minulého století postihla britské chovatele drůbeže nečekaná rána. Ve velkém jim hynuly především krůty. Vypadalo to […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz