Coby potomci Adama a Evy jsme byli „naprogramováni“ k tomu, abychom se milovali a množili. Proto každý rok přijde na svět 140 milionů dětí, 500 000 z nich však s pomocí umělého oplodnění. V posledních letech totiž vitalita mužských spermií klesá. Avšak Češi našli lék….

Měří zhruba 0,05 mm a pouhým okem jsou neviditelné. I přesto sehrávají zásadní roli v životě lidstva. Množství kvalitních spermií se však každým rokem zmenšuje. Podle reprodukční specialistky newyorské lékařské fakulty Icahn School of Medicine at Mount Sinai, Shanny Swanové by v budoucnosti mohla být většina párů odkázaná na kouzlo asistované reprodukce.

Svou roli v mužské neplodnosti sehrává nezdravý životní styl, stres, těsné pánské oblečení a ve velkých městech také znečištěné prostředí. Čeští vědci však nyní přišli s nadějí, jež by mohla zcela přepsat učebnice biologie.

Made in Czech

Medicínská pomoc se podařila týmu pod vedením Kateřiny Komrskové působící v Biotechnologickém ústavu Akademie věd České republiky. Vyvinuli totiž metodu, která dokáže odhalit špatné spermie. A následně je s pomocí magnetů z odebraného vzorku odstraní pryč.

K účelu asistované reprodukce proto mohou být využity jen ty zdravé. Podle Komrskové najde revoluční postup uplatnění při jakékoli poruše plodnosti, výjimkou bude pouze naprostá absence spermií.

Zázračný protein

Alfou a omegou celého výzkumu se stal objev proteinu CD46, který je možné vypozorovat pouze na povrchu nezdravých či jinak poškozených spermií. Česká metoda se díky němu stala první na světě, jež je schopná na základě jednoho markeru rozlišit nejen kvalitu hlavičky spermie, ale především rozpoznat poškození DNA. „Je to takový systém tři v jednom a je velmi spolehlivý,“ prohlásila Komrsková.

Ve chvíli, kdy se podařilo nekvalitní spermie „označit“ zbývalo už jen vymyslet způsob, jak je z daného vzorku odstranit pryč, aniž by došlo k jeho poškození. A tak se o slovo přihlásila síla magnetů. „Používáme magnetické kuličky, na které je navázána protilátka proti proteinu CD46, který u zdravých spermií není detekovatelný,“ popsala vědkyně.

Počin? Revoluční

Na cestu mezinárodního úspěchu nasměrovala český tým právě skutečnost, že až dosud si nikdo nevšiml existence bílkoviny, která se nachází pouze a jen na poškozených spermiích. Zkoumání kvality mužských pohlavních buněk přitom v 21. století není zrovna v plenkách.

Lze proto využít nespočet možností, jak spermie diagnostikovat. Všechny do jediné ale skýtají jistá rizika. Při jejich užití dochází buď ke znehodnocení vzorku, nebo jsou limitovány množstvím spermií, jež zvládnou oddělit.

Jen 4 %

Podle standardů Světové zdravotnické organizace (WHO) je muž označen za „zdravého a plodného“ v případě, že má alespoň 4 % zdravých spermií. Problém však nastává ve chvíli, kdy chce počít potomka s partnerkou, které nezbývá nic jiného než využít asistovanou reprodukci.

„V takovém případě máte 96% šanci nabrat špatné spermie a pouze ze čtyř procent tu zdravou, což je strašně málo,“ prohlásila Komrsková. Pokud se totiž do vajíčka uměle vloží nezdravá spermie, šance na úspěšné oplození a donošení dítěte se rapidně snižují.

Z dosud shromážděných dat přitom vyplývá, že ze všech mužů, kteří kdy navštívili centrum asistované reprodukce má sperma v normě zhruba 30 % – u zbytku se projevila nějaká forma neplodnosti. A právě zde by mohla česká metoda přinést efektivní řešení a párům dopřát miminko.

České prvenství

Zkoumání proteinu CD46 se Kateřina Komrsková věnuje přes 20 let. Aktuálně se její revoluční postup pyšní již dvěma českými patenty, na ty mezinárodní ale tým teprve čeká. Situace ovšem nahrává českým mužům – proceduru by totiž mohli vyzkoušet jako první.

„Byl to záměr, rádi českému trhu poskytneme určité prvenství a náskok vůči ostatním státům,“ řekla Komrsková. Zároveň obdržela jeden užitný vzor a certifikovanou metodiku. „Užitný vzor je na námi vyvinutou specifickou protilátku, která má potenciál být součástí selekční metody.

Certifikovaná metodika je spíš výsledkem druhé odnože výzkumu, kterou zajišťovali kolegové z ČZU, a je pro veterinární praxi,“ uzavřela odbornice. Než však metoda bude moci vstoupit do specializovaných zařízení, je třeba provést ještě řadu klinických testů. Už nyní však aspiruje na žhavého kandidáta v boji se „spermagedonem.“.