Domů     Příroda
Jak chutná bazalka pod vodou?

Nachází se 8 metrů pod mořskou hladinou a bují jahodami, mátou, rozmarýnem i rajčaty. Po Mezinárodní vesmírné stanici, Marsu a Antarktidě je podmořská farma dalším kouskem skládačky, která má ve výsledku vytvořit pěstování budoucnosti….

Výzkumný projekt, pro který se vžilo označení „Nemova zahrada“ se značné pozornosti těší už od roku 2012, kdy jej společnost Ocean Reef Group představila veřejnosti. O 10 let později, nyní, se z odvážného pokusu stal průkopník alternativního zemědělského systému, který nejenže by mohl zvýšit potravinovou bezpečnost v pobřežních oblastech, ale zároveň značně snížit dopady na celkové klima.

„Náš projekt by mohl být nápomocný v těch oblastech, kde je praktikování zemědělství neproveditelné nebo složité,“ prohlásil generální ředitel Sergio Gamberini.

Zdroj: Nemosgarden.com

Kovové medúzy

Nemovu zahradu umístila společnost nedaleko italského města Janov, přičemž vymyslet design pro účely podmořského farmaření trvalo Gamberinimu necelý rok. Nápady na nafukovací a snadno přepravitelnou konstrukci nakonec ustoupily trvanlivosti v podobě kovu.

Aktuálně farma sestává ze šesti akrylových biosfér připevněných k mořskému dnu pomocí lan a závaží. Každá z jednotlivých „bublin“ byla následně osazena 90 semeny a naplněna 2000 litry vzduchu. Z bylinné říše firma zvolila oblíbené druhy jako tymián a majoránku, zeleninu zastoupila rajčata a salát.

Chuťově dokonalé

Všem „kandidátům“ se pod mořskou hladinou dařilo přímo nebývale. I samotné pěstování se velice záhy ukázalo jako nenáročné a pro budoucí generace nejspíše zcela revoluční hned ze tří důvodů. Vodu, jejíž nedostatek představuje pro zemědělce problém číslo jedna, si totiž rostliny získávají jednoduše „odsolením“ té mořské.

Povětrností podmínky se pod hladinou blíží k hranici ideálnosti a klasičtí škůdci? Ti v akrylových biosférách nejsou. Chuťově jsou navíc výsledné produkty srovnatelné se svými pozemskými konkurenty, ne-li o kousek lepší.

„Rostliny pocházející z Nemovy zahrady mají ve srovnání se suchozemskými silnější chuť. Univerzita v Pise dokonce provedla laboratorní testy na naší bazalce. A výsledky jasně prokázaly, že se od té běžně dostupné z organoleptického hlediska liší,“ popsal pěstitelský úspěch Sergio Gamberini.

Zdroj: Alexis Rosenfeld / Divergence

Neustále pod dozorem

Aby měly rostliny vše, co potřebují, jsou veškerá data z biosfér neustále snímána pomocí senzorů. Pod dozorem je především koncentrace kyslíku, hladina oxidu uhličitého, dále vlhkost, osvětlení a teplota.

Podle Gamberiniho může dnes jeho tým nastavovat časovače a zasahovat v případě mořských bouří s pomocí pár kliknutí. „Stále se snažíme najít způsob, jak automatizovat proces čištění, který náš tým provádí buď jednou za měsíc, nebo jednou za dva týdny.

V budoucnu bychom mohli implementovat umělou inteligenci, abychom dále zlepšili a automatizovali naše zemědělství,“ dodal.

reklama
Související články
Pokud jste v nedávné době surfovali na vlnách internetu, mohla vás zaskočit zpráva, že vanilkové aroma již dávno není tím, čím bývalo. Do výrobní rovnice totiž měli vstoupit bobři… A to konkrétně s látkou kastoreum, která však člověku není tak úplně neznámá. Pro různé účely ji totiž více či méně využíval přes 2000 let. Je […]
Samotářské včely, tiší a nenápadní opylovači, hrají klíčovou roli v našem ekosystému. I když se jim říká samotářské, řada z nich se ráda druží a i ony, podobně jako včely medonosné, mohou žít v koloniích. V České republice existuje více než 580 druhů samotářských včel, z nichž mnohé jsou ohroženy vyhynutím. Mezi samotářské včely patří […]
Přírodní pastva velkých kopytníků může být velice účinným nástrojem pro zmírnění klimatických změn. Pastva divokých koní, zubrů či praturů totiž vede k ukládání uhlíku do půd v podobě stabilní organické hmoty, která uhlík uzavře v půdě a uchová mimo atmosféru po stovky let. Díky tomu mohly v dobách před expanzí člověka na všech kontinentech žít milionová […]
Kurosh Karimi a Günther Kletetschka z Ústavu hydrogeologie, inženýrské geologie a užité geofyziky Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy popsali novou metodu lokalizace tělesa skrytého pod povrchem. Nová metoda umožňuje odhadnout polohu, zejména hloubku tělesa a byla publikována v časopise Scientific Reports. Vše v zemské kůře má svou specifickou hustotu, například dvě přibližně stejně velké struktury mohou mít […]
Odborníci z Kolumbijské univerzity přinesli důkazy o tom, že rypouni Petersovi jsou schopní, zřejmě jako jediné ryby na světě, sdílet mezi sebou informace, týkající se jejich smyslového vnímání. To jim pomáhá najít potravu a přátele, stejně jako identifikovat nepřátele, a díky tomu snáze přežít. Rypoun Petersův je sladkovodní ryba, vyskytující se v povodí afrických řek […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz