Česká akademie věd a umění císaře Františka Josefa I. byla založena v roce 1888 českým architektem, podnikatelem a mecenášem Josefem Hlávkou. Od té doby se rozrostla v mohutnou instituci, která pokrývá prakticky veškeré přírodovědecké i humanitní obory. 21. STOLETÍ vám nyní napoví, které z jejích ústavů mají dnes ve světě nejlepší zvuk.
Nad Akademií věd se v poslední době stahují mračna. Počasí na finančních tocích není příliš příznivé a velká řada pracovišť stojí tváří v tvář zrušení. I to je důvod, proč se spolu s 21. STOLETÍM porozhlédnout po jejích úspěšných pracovištích a připomenout si, že financování vědy nejsou peníze vyhozené, ale naopak investované do té nejlepší komodity – do budoucnosti.
Akademie věd České republiky je největší vědeckou institucí, s níž se můžeme v naší zemi setkat. V současné době ji tvoří 54 veřejných výzkumných pracovišť, která pokrývají prakticky všechny oblasti, do nichž se lidé rozhodli svým intelektem proniknout. A že je to spektrum skutečně široké – rozprostírá se od těch nejmenších částeček hmoty po celý vesmír! Ačkoliv většina ústavů sídlí v naší stověžaté matičce, celá instituce není tak „pragocentrická“, jak by se mohlo na první pohled zdát. Díky řadě detašovaných pracovišť, roztroušených po nejrůznějších koutech Čech, Moravy i Slezska, je Akademie věd vskutku celostátním vědeckým podnikem. Vybrali jsme pro vás ve spolupráci s AV ČR 10 z těch nejprestižnějších pracovišť. Výběr to však nebyl jednoduchý.
1. Astronomický ústav AV ČR
Kde sídlí: Ondřejov u Prahy
Rok založení: 1. 1. 1954, je přímým pokračovatelem hvězdárny, založené r. 1722 v pražském Klementinu, a observatoře v Ondřejově, založené J. J. Fričem v roce 1898
Náplň výzkumu: astronomie a astrofyzika, zejména dynamika vývoje hvězd, výzkum aktivity Slunce a výzkum meziplanetární hmoty
Astronomický ústav AV ČR je jednou z nejstarších a zároveň nejrespektovanějších českých vědeckých institucí. Jako jedno z mála pracovišť AV nemá svůj hlavní stan přímo v Praze, ale v Ondřejově, městečku si 40 km od jejího jihovýchodního okraje, nedaleko od Ladových Hrusic. V krásném areálu, který je koncipován jako arboretum se vzácnými dřevinami, se konají každý víkend prohlídky pro veřejnost. Seznámit se zde můžete například s největším dalekohledem v ČR (průměr má 2 metry) i dalším vybavením hvězdárny. Vědci zde zkoumají zejména Slunce a jeho aktivitu a dynamiku a vývoj hvězd a hvězdných soustav. Významné je také oddělení meziplanetární hmoty a její interakce s atmosférou Země, tedy vlastně meteoritů.
2. Archeologické ústavy AV ČR
Kde sídlí: AV má archeologické ústavy hned dva, jeden se sídlem v Praze (Letenská 4, Praha 1), druhý v Brně (Královopolská 147)
Rok založení: pražský ústav byl založen r. 1919, brněnská pobočka získala samostatnost v roce 1970
Náplň výzkumu: rekonstrukce dějin na základě archeologických výzkumů, konzervace archeologických památek a památková ochrana
Nejvýznamnějším výsledkem práce Archeologického ústavu AV ČR v Praze z posledních let je osmidílná publikace Archeologie pravěkých Čech, vydaná v letech 2007–2008. Tato publikace představuje ucelenou výpověď celé generace českých archeologů – od vydání posledního díla s obdobnou náplní a šíří uplynulo právě třicet let. Práce shrnuje poznatky o pravěku Čech, ale podává také přehled hlavních pramenů a metod současné archeologie. Bohatá je také terénní činnost ústavu, zejména při záchranných archeologických výzkumech lokalit ohrožených výstavbou. Úspěchem je jistě i obnova ústavu po katastrofické povodni v r. 2002.
Brněnský Archeologický ústav je zaměřen zejména na bádání v oblasti Moravy a Slezska. Pokrývá časový úsek od starší doby kamenné po středověk. Významnou paleolitickou lokalitou je Pavlov VI., kde došlo k objevu kosterních pozůstatků dvou mamutů a řady předmětů každodenního života. V jihomoravském Mušově se zase podařilo objevit rozsáhlou římskou pevnost z 2. stol. př. n. l., která je vlastně jedinou antickou památkou na našem území. Důležité jsou i výzkumy architektury a osídlení z doby Velké Moravy, zejména Mikulčic na česko-slovenském pomezí, na jejichž území bylo nalezeno nejméně 10 sakrálních staveb.
3. Biologické centrum v Českých Budějovicích
Kde sídlí: České Budějovice, Branišovská 1160/31
Rok založení: vzniklo k 1. 1. 2006 sloučením pěti českobudějovických ústavů AV ČR
Náplň výzkumu: entomologie, parazitologie, hydrobiologie, půdní biologie, molekulární biologie rostlin
Biologické centrum AV ČR, v. v. i., se věnuje výzkumu, který má úzký vztah k životnímu prostředí. Centrum sestává z pěti ústavů, které se liší svým zaměřením, všechny ale zahrnují základní i cílený výzkum s důrazem na vývoj a zavádění nových biotechnologií. Mezi významné výzkumné směry Entomologického ústavu patří studium molekulárních mechanismů řídících cirkadiánní rytmy (střídání dne a noci) a působení juvenilního hormonu, klíčového pro vývoj hmyzu. Hydrobiologický ústav je známý studiemi o koloběhu živin a vývojem i uplatněním metod, které umožňují stanovit množství ryb v přehradách a jiných velkých vodních nádržích. Ústav molekulární biologie rostlin se věnuje studiu genomů a patogenů rostlin, fotosyntézy a přípravě geneticky modifikovaných rostlin. V Parazitologickém ústavu patří mezi významné oblasti výzkumu studium mitochondriálních proteinů trypanosom v souvislosti s vývojem nových léků proti spavé nemoci. V pokročilejší fázi je vývoj vakcíny, která by měla chránit zvířata (v budoucnosti snad i lidi) před sáním klíšťat. Ústav půdní biologie se věnuje procesům tvorby půdy a vypracoval postupy pro rekultivaci hald a jam, které vznikly těžbou uhlí.
4. Mikrobiologický ústav
Kde sídlí: Praha 4, Vídeňská 1083
Rok založení: v roce 1962 vznikl z Mikrobiologického oddělení Biologického ústavu AV ČR
Náplň výzkumu: fyziologie, biochemie a genetika mikroorganismů
Mikrobiologický ústav AV sídlí sice v Praze, jeho detašovaná pracoviště však najdete i v Třeboni či ve východočeském Novém Hrádku. Vědci se zde věnují řadě laboratorních biologických oborů, v nichž se pracuje v první řadě s mikroorganismy, a to jak s prokaryontními (bakteriemi), tak eukaryontními (prvoky). Zkoumají jejich genetiku, fyziologii, biochemické pochody a také funkci v přírodě. Významnou součástí práce vědců tohoto ústavu jsou výzkumy na poli imunologie a terapie nádorových a autoimunitních onemocnění.
5. Ústav experimentální botaniky
Kde sídlí: Praha 6, Rozvojová 263
Rok založení: v roce 1962, roku 1990 byl rozdělen na dva samostatné celky: Ústav experimentální botaniky s pracovišti v Praze a v Olomouci, a Ústav molekulární biologie rostlin, který je nyní součástí Biologického centra AV ČR
Náplň výzkumu: rostlinná genetika, fyziologie a biotechnologie
Ústav experimentální botaniky AV má 17 laboratoří a neomezuje se jen na Prahu, má svá pracoviště i v Olomouci. A co že v nich vědci vlastně zkoumají? Hlavní náplní jejich práce je zkoumat, co se děje uvnitř rostlin, ať už na úrovni buněk či vyšších celků, pletiv nebo celých orgánů. Jejich zkoumání tedy zahrnují molekulární a buněčnou biologii, genetiku a fyziologii rostlin. Většina výzkumů je sice rázu čistě vědeckého, praktické výstupy však vědcům také nejsou cizí. Vyvíjejí zde např. léčiva na bázi rostlinných hormonů, šlechtí odrůdy jabloní, odolné proti chorobám, či navrhují způsoby čištění půdy prostřednictvím rostlin. Vědci z tohoto ústavu publikují v nejprestižnějších vědeckých časopisech, jako jsou Science nebo Nature.
6. Ústav experimentální medicíny
Kde sídlí: Praha 4, Vídeňská 1083
Rok založení: 1975
Náplň výzkumu: široké spektrum medicínských oborů, např. neurologie, výzkumy očí, výzkumy vrozených vad, regenerativní medicína
Ústav experimentální medicíny má v současné době 12 různých oddělení a okolo 150 zaměstnanců. Hlavní sídlo má sice v Praze, existuje ale i detašované pracoviště v Brně. Vědci se zde zabývají velmi širokým spektrem medicínských a farmakologických oborů, přičemž důraz je v první řadě kladen na aplikaci poznatků v praxi. Velká pozornost je zde věnována výzkumu buněk nervové soustavy, výzkumu mechanismů vzniku vrozených vývojových vad či pronikání do organizace buněčného jádra. Ve spolupráci s Centrem buněčné terapie a tkáňových náhrad probíhá výzkum embryonálních kmenových buněk a také výzkum látek, které mohou v organismu nahrazovat jeho vlastní tkáně. Pro svou vysokou vědeckou úroveň byl v roce 2000 Ústav experimentální medicíny vybrán mezi Centra Excellence EU (spolu s ním je jím ještě Katedra kybernetiky FEL ČVUT a Ústav teoretické a aplikované mechaniky), která se zaměřují na propojování výzkumu na mezinárodní úrovni.
7. Ústav fyziky plazmatu
Kde sídlí: Praha 8, Za Slovankou 3
Rok založení: 1959, pod současným názvem funguje od r. 1964
Náplň výzkumu: zabývá se výzkumy vlastností plazmatu a možnostmi jeho praktické aplikace
Ústav má ze světového pohledu neobvykle široké „portfolio“ studovaných problematik týkajících se plazmatu, včetně potřebného experimentálního vybavení. V budově ústavu je například umístěn tokamak (zařízení na vytváření silného magnetického pole) COMPASS. Ve většině problematik se ústav řadí do světové třídy, je jako takový uznáván v mezinárodním měřítku a má velkou řadu mezinárodních kontaktů. V poslední době byly patentovány a přihlášeny v Evropě (tzv. PCT) tři špičkové technologie, vzbuzující značný zájem: plazmová gasifikace organických látek, což je čištění vody od uhlovodíků, bakteriálního znečištění apod. pomocí objemového plazmatického výboje ve vodě. Významná je i příprava objemové nanokeramiky plazmovým stříkáním.
8. Ústav makromolekulární chemie
Kde sídlí: Praha 6, Heyrovského náměstí 2
Rok založení: 1959
Náplň výzkumu: vztah mezi strukturou a vlastnostmi polymerních látek, vývoj a cílená syntéza látek využitelných v praxi (medicína, mikroelektronika, ekologie, zemědělství)
Makromolekulární chemie je obor, který se zabývá studiem vlastností a také umělou přípravou látek, jejich molekuly jsou ve světě chemie pravými obry. Těmto látkám říkáme polymery a dnes si bez nich prakticky neumíme představit život. V Ústavu makromolekulární chemie se věnují v první řadě základnímu výzkumu, řada jejich poznatků ale snadno přechází do praxe. Příkladem za všechny je výzkum hydrogelů, započatý prvním ředitelem ústavu, prof. Otto Wichterlem, který zde má tradici dodnes. Pro medicínu zase mají velký význam výzkumy látek, které dokážou rozvážet po organismu léčiva nebo látky, schopné napodobit vlastnosti živých tkání (biomimetické polymery). Výzkum nových typů polymerních směsí může zase vést k objevu nových materiálů, vhodných pro využití v průmyslu či stavebnictví. Ústav makromolekulární chemie patří k nejproduktivnějším ústavům AV a jeho práce mají (má?) ve světě stále dobrý zvuk.
9. Ústav molekulární genetiky
Kde sídlí: Praha 4, Vídeňská 1083
Rok založení: 1962
Náplň výzkumu: výzkum genů savců a mikrobů, molekulární základy imunity
Ústav molekulární genetiky patří již od doby svého založení mezi nejprestižnější vědecká pracoviště v Česku. Pod vedením prof. Milana Haška se zde v průběhu 60. let minulého století zformovala tzv. „československá imunogenetická škola“, která patřila k nejprogresivnějším pracovištím ve svém oboru na světě. Současná podoba ústavu však nezůstává své vynikající minulosti nic dlužná. 23 výzkumných skupin bádá v řadě oblastí biologického výzkumu, jako je např. molekulární a vývojová biologie, studium onkogenů či molekulární imunologie. Pracovníci ústavu publikují v nejprestižnějších vědeckých časopisech a ústav jako celek patří proto tradičně mezi nejlépe hodnocené ústavy AV.
10. Ústav organické chemie a biochemie
Kde sídlí: Praha 6, Flemingovo nám. 2
Rok založení: 1960
Náplň výzkumu: medicinální chemie, příprava materiálů vedoucích ke konstrukci nanostrojů, ekologická chemie
Náplní práce Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR, v. v. i., je základní výzkum v oblastech organické chemie, biochemie a příbuzných oborech, převážně orientovaný k aplikacím v lékařství a životním prostředí. Chemie nukleových kyselin je tradičním a neustále se rozvíjejícím tématem výzkumu. Celosvětově nejvýznamnější jsou látky z laboratoře prof. Antonína Holého. Jeho objev acyklických fosfonátových analogů nukleových kyselin a vědecká spolupráce s prof. Erikem De Clercqem z Lovaňské univerzity v Belgii vedla k patentům na aktivní složku léků proti viru HIV a hepatitidě typu B. Tyto patenty byly licencovány farmaceutické společnosti Gilead Sciences, která podle nich vyrábí léčiva Viread, Truvada, Atripla a Hepsera. Díky těmto léčivům pomáhá práce prof. Holého a jeho týmu zachraňovat životy milionům lidí na celém světě. ÚOCHB s firmou Gilead Sciences založil společné výzkumné centrum.
