Domů     Objevy
Je homocystein jen humbukem?
21.stoleti 19.8.2009

Víte, jakou máte hladinu cholesterolu v krvi? A jakpak je to s vaším homocysteinem (Hcy)? Ten zkoumají odborníci relativně krátkou dobu, avšak už pro něj mají nelichotivou přezdívku „hrozivý cholesterol 21. století“. Nejnovější mezinárodní studie dokazují, že vhodné přístupy k Hcy snižují rizika kardiovaskulárních chorob až o 62 %! Víte, jakou máte hladinu cholesterolu v krvi? A jakpak je to s vaším homocysteinem (Hcy)? Ten zkoumají odborníci relativně krátkou dobu, avšak už pro něj mají nelichotivou přezdívku „hrozivý cholesterol 21. století“. Nejnovější mezinárodní studie dokazují, že vhodné přístupy k Hcy snižují rizika kardiovaskulárních chorob až o 62 %!

Plíživý Hcy se ve svém řádění nezastavuje před žádným věkem. Oběti si hledá od dětí (dokonce ještě nenarozených!) až po staré lidi.
Co je to za ďábelskou věc? Hcy se prezentuje jako varianta aminokyseliny cysteinu, produkt chemických reakcí a používání cysteinu a metioninu (aminokyseliny s obsahem síry).
U zdravého člověka je koncentrace Hcy v krevní plazmě ve srovnání s jinými aminokyselinami nízká, avšak už mírné zvýšení koncentrace představuje (nezávisle na koncentraci cholesterolu!) riziko srdečního a cévního onemocnění. Existuje prý zjištění o souvislosti Hcy s dalšími závažnými chorobami.

Hrozbu musíme odbourat
HCy nemůže být přirozenou součástí bílkovin, protože podporuje jejich rozklad. Tak představuje nebezpečnou látku, kterou je nutno přeměnit a odbourat. To je životním úkolem pro normální aktivitu tří různých enzymů, které pro svoji činnost potřebují jako podporu důležité nástroje: pyrodoxin (vitamin B 6), kyselinu listovou (B 9) a vitamin B12.
Vědecký pracovník Fyziologického ústavu Lékařské fakulty v Bratislavě MUDr. Igor Bukovský, Ph.D. 21. STOLETÍ upozornil: „Jelikož velmi málo mužů konzumuje potraviny bohaté na uvedené vitaminy, mnozí nedokážou tuhle nebezpečnou molekulu odbourávat, a proto mají v krvi zvýšený homocystein.“
Biologický význam Hcy naznačuje skutečnost, že při normální metabolizaci (látkové přeměně) se 90–95 % vzniklého Hcy účastní chemických procesů v buňce a jen zbytek se dostává do krve.
K poruše metabolismu homocysteinu, spojené s jeho hromaděním v organismu, může vést defekt kteréhokoliv ze tří jmenovaných enzymů či skutečnost, že chybí některý z trojice vitaminů. Zmíněný nedostatek znamená v případě Hcy ztrátu schopnosti zpracovat všechen Hcy, který vzniká. Nemetabolizovaný Hcy pak chtivě proniká do krve, kde se hromadí a údajně začíná jeho rozmanité patologické působení. Má jít o chronickou intoxikaci s těžkými následky, otravou krve. V souvislosti s tím vznikají i zdánlivě nepříbuzná onemocnění končící často smrtí.

V potravě ho nehledejme
Hcy se vyskytuje v živých buňkách všech vyšších organismů; nedávno ho výzkumníci zjistili také u rostlin a bakterií. Od většiny aminokyselin se liší tím, že není součástí bílkovinných molekul, což znamená, že ho nenajdeme v potravě. Vzniká teprve v buňkách z aminokyseliny methioninu. Methionin přichází do organismu v bílkovinách, které obsahuje potrava. Znovu ho lze využít jako stavební jednotky bílkovin, iniciátora jejich tvorby (proteosyntézy).
Podle MUDr. Karla Erbena viceprezidenta Svazu pacientů ČR, poznání poruchy nitrobuněčného metabolismu homocysteinu znamená obrovský posun v poznání funkcí lidského těla a mechanismů vzniku nemocí. Upřesnil: „Jde o posun mnohem větší, než si většina z nás dokáže v tuto chvíli uvědomit. Úplně stejně jde vysvětlit a pochopit vztah mezi životním stylem na jedné straně a cholesterolem, vysokým krevním tlakem a cukrovkou na straně druhé. Zbavíme-li se zvýšeného homocysteinu, srovná se časem i cholesterol a krevní tlak, případně cukrovka, pokud netrvají příliš dlouho a nejde o fixovaný stav, na který si organismus zvyknul.“

Dejte si víno a zeleninu
Hcy běžně ovlivňuje základní životní procesy jako je hospodaření kyslíkem – buněčné dýchání, řízená tvorba energie, její ukládání a využívání, dále mj. rozmnožování buněk.
Výzkumníci Hcy tvrdí, že se stává rizikovým faktorem při rozvoji chorob jako je srdeční infarkt, mozková mrtvice nebo demence, tedy takových, kde se tradičně za hlavního pachatele považoval cholesterol. Mnozí vědci však oponují, že většina tvrzení kolem HCy není až tak důležitá, protože člověku nejvíc škodí právě cholesterol.
Poruchy a onemocnění související s Hcy dokazují, že kyselina listová je nezbytným substrátem – dodavatelem důležitých součástek, bez kterých se Hcy nemůže přeměnit v neškodnou látku. Co tedy dělat?
Podle nejnovějších výzkumů prý hladinu Hcy výrazně snížíme, když pijeme (přiměřeně) víno v kombinaci s potravinami, které obsahují kyselinu listovou (folát). Ta čeká v zelené listové zelenině, brokolici, luštěninách, pšeničných klíčcích, obohacených snídaňových obilninách, tmavém chlebu, bílém či rybím masu, menší porci jater.

Ukáže to infekce?
Dokázanou pravdou je, že zvýšené množství Hcy poškozuje cévy. Pokud takto spojí síly oba bratři – homocystein a škodlivý cholesterol (LDL) – riziko postižení srdce a cév se zvyšuje až o třicet procent.
Vedle dříve poznaných h příčin zvýšení hladiny Hcy z genetických, hormonálních či toxických důvodů, se dnes výrazně zvyšuje negativní vliv civilizačních změn – nejen pokud jde o složení stravy, ale také o psychiku (zejména stres) apod.
Na závěr čerstvé nadějné zjištění: S homocysteinem na tom prý není špatně ten, koho často nesužují různé infekce!

Více se dozvíte:
I. Bukovský: Návod na přežití pro muže, Ambulancia klinickej výživy, Bratislava, 2007
http://.cs. wikipedia. org/wiki
http://www.pacienti.cz/

Možný zákeřný vrah se představuje
Objevitelem Hcy se v roce 1932 stal americký vědec Vincent de Vigneaud (nositel Nobelovy ceny za chemii za rok 1955). Původně ho popsal jako toxickou aminokyselinu cystein. Důkladnější výzkum Hcy začal v roce 1962, kdy odborníci v USA zjistili, že tzv. homocystinaurie je vrozeným metabolickým onemocněním dětí a mladistvých. Další porucha – hyperhomocysteinémie (hyHcy = zvýšení hladiny Hcy v krvi) – postihuje všechny věkové kategorie.

Pomocníkem se stává zdravá strava
V nekončícím boji s homocysteinem odborníci doporučují:
1.Omezte příjem živočišných bílkovin (obsahují hodně cysteinu).
2.Každodenně jezte obilniny a celozrnné výrobky (obsahují vitaminy B).
3.Pravidelně konzumujte banány, arašídy a jiné potraviny bohaté na pyridoxin (vitamin B 6).
4.Doporučuje se dostatečný přívod antioxidantů.
5.Nezapomínejte na dostatek vitaminu B 12 (maso, ryby, drůbež, mléčné výrobky apod.)
6.V případě potřeby lze pár měsíců užívat výživový doplněk s obsahem B vitaminů.
7.Osvědčuje se přiměření pití piva, které obsahuje kyselinu listovou a mnoho vitaminů skupiny B. (Jeden litr piva plzeňského typu pokryje potřebu kyseliny listové jako 100 g brokolice či 500 g rajčat!)
8.Můžete si nechat vyšetřit hladinu Hcy.(Zdravotní pojišťovny zatím nehradí.)

Nic se nemá přehánět
MUDr. Karel Erben homocystein označil za hlavního viníka různých nádorových onemocnění, na která u nás ročně zemře přes 30 000 mužů, žen i dětí. Za to ho loni Český spolek skeptiků Sisyfos „odměnil“ bronzovým Bludným balvanem za rok 2007.

Související články
Sto let vzbuzuje italská zkamenělina plaza úžas, zejména svou výjimečně zachovalou kůží, která se u fosilií starých 280 milionů let takřka nevidí. Psalo se o ni v knihách i článcích, až nyní ji ale vědci poprvé prozkoumali nejmodernější technologií. O překvapení nebylo nouze – a nepatřila vždy k nejpříjemnějším. Už od svého objevu v Itálii roku 1931 […]
Ve svém nejmenším provedení měří 11–13 milimetrů. Je tedy tak akorát drobný, aby se vešel do trávicího ústrojí. Řeč však není o žádné bakterii, ale o unikátním vynálezu vědců z Univerzity v Novém Jižním Walesu, který dokáže tisknout efektivní náhrady tkáně přímo v lidském těle. Nový chirurgický nástroj pojmenovali u protinožců jako F3DB, což je […]
Byla to senzace, když v roce 2003 na indonéském ostrově Flores našli vědci kosterní pozůstatky asi metr vysokého humanoida. Právě kvůli výšce se mu začalo přezdívat hobit. Kdo byli tito lidé ale zač? Trpěli záhadnou nemocí, v jejímž důsledku se zmenšili, jak si experti myslí? Oficiálně jde o člověka floreského (Homo floresiensis), mnohem více se však uchytilo […]
V každém krajském městě sbírali vědci klíšťata v parcích a zjišťovali, nakolik jsou pro člověka nebezpečná. Nyní vyhodnotili výsledky za loňskou sezonu a vyplynulo z nich, že klíšťata v městských parcích jsou infikovaná víc než ta v přírodě. U každého čtvrtého klíštěte byly nalezeny bakterie způsobující lymeskou borreliózu. V řadě parků pak bylo borrelií infikováno i více než 30 […]
Vědci nalezli v třetihorním baltském jantaru důkazy, že nejen vzhled hmyzu, ale také jeho chování je konzervováno desítky milionů let. Přibližně před 40 miliony let se termití pár druhu Electrotermes affinis zrovna věnoval námluvám, když uvízl v lepkavé pryskyřici stromu a navždy zůstal uvězněn ve zkamenělém jantaru. Tato dosud jediná známá fosilie páru termitů poskytla vědcům […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz