Astronomové jsou možná o krok blíž k vyřešení jedné z dlouhodobých záhad vesmíru. Ty největší galaxie totiž obsahují méně hvězd, než by podle současných modelů měly mít, přičemž nová pozorování naznačují, že za tím mohou stát superhmotné černé díry, které ze svých galaktických domovů doslova vyfukují materiál potřebný pro vznik nových hvězd..

Data k výzkumu vědců z Michiganské univerzity poskytla rentgenová observatoř XRISM, což je společný projekt japonské agentury JAXA, NASA a Evropské kosmické agentury.

Vědci se zaměřili na galaxii NGC 4151 vzdálenou asi 50 milionů světelných let od Země, v jejímž středu se nachází aktivní superhmotná černá díra obklopená akrečním diskem, tedy rotujícím prstencem plynu a prachu. Právě zde vznikají extrémně silné proudy, které mohou měnit osud celé galaxie.

Černé díry nejsou jen věčně hladovým žroutem okolní hmoty. Materiál padající do jejich okolí se zahřívá na miliony stupňů a vytváří jedno z nejenergetičtějších prostředí ve vesmíru. Součástí tohoto procesu jsou i mohutné výtrysky a proudy, které mohou část plynu takříkajíc odfouknout pryč.

Právě plyn představuje základní stavební materiál pro vznik nových hvězd a pokud jej galaxie ztratí, její hvězdná porodnice začne postupně vysychat.

Díky mimořádně citlivým přístrojům observatoře XRISM dokázali astronomové sledovat tyto procesy s dosud nevídanou přesností. Zjistili například, že nejsilnější výrony hmoty se objevují přibližně tři hodiny po rentgenových záblescích v okolí černé díry.

Jde o první přímé časové propojení mezi aktivitou černé díry a vznikem rychlých proudů, kterým se také říká galaktické větry.