Jídlo pro astronauty řešili vědci už při misích Apollo, o kulinářské zážitky se ovšem tehdy úplně nejednalo. Ale stejně byla jednou z prvních věcí, které Neil Armstrong a Buzz Aldrin udělali po přistání na měsíčním povrchu, konzumace slaniny a kávy.

Pro posádku mise Artemis II byly zpočátku plánovány jen výživné tyčinky, ale průzkumy ukázaly, že astronauti přeci jen preferují skutečné jídlo… Co se stalo součástí jejich vesmírného menu?.

Jídlo astronautům neslouží jen k výživě těla, ale je i potěchou pro jejich duši, jistotou v nehostinném prostředí mimo Zemi. Odborníci na výživu sice zpočátku řešili hlavně to, jak zařídit, aby se potraviny ve vesmíru vůbec daly konzumovat a neohrožovaly přístroje v lodích, nicméně brzy si uvědomili, že pro dlouhodobější mise je důležitá nejen výživová stránka konzumace potravy.

Proto si Armstrong s Aldrinem mohli pochutnat na krájené slanině i kávě, když přistáli na povrchu Měsíce. V časopise Nutrition Today k tomu v roce 1969 napsali: „Aby mohli astronauti chodit po Měsíci, potřebovali energii, kterou jim toto jídlo dodalo.“.

Menu pro Artemis II

Mise Artemis II představovala první let s posádkou v rámci programu Artemis, jehož cílem je vrátit lidstvo na povrch Měsíce. Start se uskutečnil 1. dubna 2026 a čtveřice astronautů pak během devítidenní cesty obletěla Měsíc a na Zemi se vrátila 11. dubna 2026. Šlo o druhý start rakety Space Launch System (SLS) a první let kosmické lodi Orion s posádkou od Apolla 17 za nízkou oběžnou dráhu Země.

Poprvé v historii se k Měsíci vypravil Afroameričan, Victor Glover, žena, Christina Kochová, občan jiné země než Spojených států amerických, Kanaďan Jeremy Hansen, a nejstarší osoba Reid Wiseman. V rámci mise byl překonán také rekord nejvzdálenějšího lidského letu od Země (406 000 km).

Zpočátku se v rámci příprav uvažovalo o tom, i s ohledem na hmotnostní limity, které kosmická loď Orion unese, že by se posádka mohla živit převážně tyčinkami, které by obsahovaly kalorie a živiny odpovídající porci jídla.

Xulei Wu, manažer laboratoře NASA Space Food Systems, proto spolu se svým týmem vyvinul tyčinky v několika příchutích, včetně zázvoru a vanilky či medu, ořechů a banánů, a pozval zaměstnance Johnsonova vesmírného institutu, aby je ochutnali.

„Degustátorům se sice líbily, ale odmítali představu, že by nahradily veškerá jídla,“ říká Wu. „Většina lidí stále dávala přednost skutečným potravinám.“.

Zelenina i makaróny se sýrem

Přestože mise Artemis II trvala pouhých 10 dní, astronauti před letem ochutnali 200 nabízených pokrmů, které byly rozděleny do čtyř hodinových sezení. Na palubu lodi Orion se pak dostalo například grilované hovězí hrudí a kuřecí maso se salsou v tortille, dále krémové makaróny se sýrem a dušené červené zelí.

Jako dezert si mohli vesmírní cestovatelé dopřát třešňovo-borůvkový cobbler a horkou kávu. „Ve vesmíru musíme jíst zeleninu, ale nebojte se, dávají nám i makaróny se sýrem,“ chlubila se online Christina Kochová skupině kanadských dětí čtvrtý den mise.

Posádka Artemis II se na cestu k Měsíci vydala nejen s nejnovějšími pokrmy z kosmického menu, ale i s novým kuchyňským zařízením určeným k ohřevu jídel. Ve vesmíru k tomu není možné používat otevřený oheň, a tak byl pro Orion a jeho stísněný prostor navržen speciální ohřívač ve tvaru elegantního stříbrného kufříku, který by posádce mohl závidět i James Bond.

Po jeho otevření se objeví kovový talíř s pružnými popruhy na obou stranách, pod které je možné vsunout různé balíčky, například rajčatovo-bazalkovou polévku, hrachovou polévku, indické rybí kari či chlebový pudink.

Kufřík Jamese Bonda pro ohřev jídel

Talíř dosáhne teploty 84°C a ohřeje jídlo a pití na 64 až 74°C, což je příjemné vylepšení oproti dobám misí Apolla, kdy astronauti ohřívali jídlo horkovodními pistolemi. Tousty mohou být připraveny do 15 minut nebo za méně než hodinu, pokud je ohřívač naplněn na maximální kapacitu 12 balíčků.

„Když NASA v roce 2018 začala s vývojem zařízení, manažeři Orionu plánovali, že posádka bude ohřívač jídla zapínat na snídani, oběd a večeři a po zbytek času ho bude mít uložený,“ říká Paul Boehm, manažer systémů pro posádku Orionu.

Astronauti si však chtěli svačinu dopřát, kdykoli na ni dostali chuť. To však podle Boehma představovalo provozní výzvu, neboť neustále zapojený ohřívač spotřebovává energii. „Když ho posádka pokaždé otevře, vpustí navíc do kabiny teplo a my ji musíme ochladit,“ vyjmenovává další obtíže.

Inženýři však provedli nezbytné přepočty, takže posádka nakonec mohla ohřívač používat od rána do večera. Zajistit dostatek energie pro ohřev i jídlo, které vydrží poživatelné po celou dobu trvání misí, je hlavní výzvou pro plánované cesty do hlubokého vesmíru.

Více se dočtete v časopise 21. století číslo 7/2026, které vyšlo 17. 6. 2026.

Zdroje: National Geographic