Divoké opice žijící na Gibraltarské skále dostávají, případně kradou jídlo od turistů. Ultrazpracované potraviny plné tuku a cukrů ale očividně příliš nesvědčí jejich trávení. Naučily se proto jíst bláto, aby si jím „vystlaly“ střeva, a zabránily tak jejich podráždění vyvolanému pro ně nevhodnou stravou. Měli bychom se inspirovat?.

Gibraltar je britské zámořské území a město na jižním cípu Pyrenejského poloostrova u Gibraltarského průlivu. Má rozlohu 6,8 km2 a na severu hraničí se Španělském. Dominantou území je od východu velice strmá Gibraltarská skála, jejíž sklon od západu je naopak celkem pozvolný.

Skála je protkána systémem tunelů, protože sloužila jako pevnost. Obývá ji stabilní populace, sestávající z asi 250 jedinců magota bezocasého (Macaca sylvanus), jediné divoce žijící opice v Evropě.

Magoti patří mezi tzv. opice Starého světa neboli úzkonosé opice, řadí se mezi makaky. Mají tmavě růžový obličej se světle žlutohnědou až zlatavě hnědou až šedou srstí a světlejší spodní stranou. Barva dospělých jedinců se mění s věkem.

U dospělých jedinců je srst na hřbetě pestrá, světle tmavá, což je způsobeno pruhováním na jednotlivých chlupech. Samice váží maximálně 11 kg a dožívají se až 30 let, hmotnost samců dosahuje 16 kg a dožívají se asi 25 let, ocas mají zpravidla zakrnělý.

Zmrzlina, chipsy a čokoládové tyčinky

Místní úřady poskytují těmto opicím, rozděleným do osmi odlišných skupin, denně ovoce, zeleninu a semena, ovšem turisté je běžně krmí svačinkami sestávajícími z chipsů, čokoládových tyčinek, bonbónů M&M’s či zmrzliny.

Po takovém hodování byli makakové spatřeni, jak konzumují hlínu. Jediní magoti, kteří ji nejedli, patřili ke skupině izolované od návštěvníků. Sylvain Lemoine, behaviorální ekolog primátů z Univerzity v Cambridgi, se domnívá, že opice mohou jíst půdu, aby znovu vyvážily svůj střevní mikrobiom, tedy populaci mikrobů žijících v trávicím traktu, který je narušen mastnými, slanými a sladkými svačinami, kterými se přejídají.

„Myslíme si, že konzumace tohoto nezdravého jídla narušuje složení mikrobiomu a víme, že bakterie a minerály v půdě mohou pomoci mikrobiom znovu složit a zmírnit negativní účinky,“ vysvětluje Lemoine.

„Hlína má ochranný účinek na jejich zažívací systém,“ dodává. Až pětinu toho, co makakové na Gibraltaru jedí, tvoří nezdravé jídlo od turistů. Když v zimě klesne počet návštěvníků, v důsledku čehož opice jedí o 40 % méně nezdravého jídla, sníží se množství jimi konzumované hlíny o více než 30 %.

Většina opic vyhledává terra rosa neboli červenou hlínu, dostupnou po celém Gibraltaru.

Škodí jídlo od turistů i kontaminovaná hlína

Ovšem tlupa Ape’s Den, obývající nižší západní svahy, preferuje půdu z výmolů v asfaltových silnicích. Lidé na celém světě jedí půdu, zejména těhotné ženy v některých částech Afriky, Asie a Jižní Ameriky, kdy jim přináší úlevu od nevolnosti nebo zajišťuje důležité minerály.

Vědci však nezaznamenali žádný nárůst konzumace půdy u březích nebo kojících opic na Gibraltaru, což naznačuje, že toto chování není způsobeno potřebou doplňovat jejich stravu.

Lemoine si myslí, že makakové místo toho provádí geofagii, konzumaci hlíny, aby „ochránili svůj trávicí systém“ před energetickými svačinkami s nízkým obsahem vlákniny a nezdravými potravinami, o kterých je známo, že u některých primátů způsobují žaludeční nevolnost.

Turisté jsou vybízeni k tomu, aby opice nekrmili, ale nedodržují to. Dle odborníků by cílem ochrany makaků mělo být zabránit jim v tomto chování. Škodit magotům ovšem může i konzumace půdy, protože se nachází v blízkosti rušných silnic. Vědci proto chtějí zkoumat, jaká je úroveň znečišťujících látek v ní obsažená.

Zdroj: Guardian Science