Vědci objevili charakteristické změny ve střevním mikrobiomu, které jsou výraznější u lidí s genetickým rizikem Parkinsonovy choroby a ještě výraznější u těch, kterým již tato nemoc byla diagnostikována. To zároveň vzbuzuje naději na nové terapie….

Parkinsonova choroba je neurodegenerativní onemocnění centrální nervové soustavy, které přímo souvisí s úbytkem nervových buněk v části mozku nazvané Substantia nigra (černá substance). Tyto buňky za normálního stavu produkují dopamin, což je neurotransmiter (přenašeč), který zajišťuje přenos signálů mezi nervovými buňkami (neurony).

Nedostatek dopaminu způsobuje, že pacient postupně není schopen ovládat nebo kontrolovat svůj pohyb.

Změny mikrobů žijících ve střevech mohou identifikovat lidi s vyšším rizikem Parkinsonovy choroby dlouho předtím, než se objeví příznaky, uvádí studie, za kterou stojí profesor Anthony Schapira, vedoucí klinické a pohybové neurovědy na University College London.

Studie zároveň naznačuje, že zdravější strava a léčba, které mění mikrobiom, by mohly nemoci předcházet nebo ji oddálit. Shapira k tomu uvádí: „Je to poprvé, co byl u pacientů s Parkinsonovou chorobou pozorován mikrobiální podpis u lidí s genetickou predispozicí, u kterých se dosud neobjevily příznaky. Zdá se, že tento podpis s postupující nemocí sílí.“.

Odlišný mikrobiom u lidí s Parkinsonovou chorobou

A dodává: „Stejné změny lze nalézt u malé části běžné populace, což je může vystavit zvýšenému riziku.“ Počet případů Parkinsonovy choroby se za posledních 25 let zdvojnásobil a na celém světě nyní s touto chorobou žije více než 8,5 milionu lidí.

Onemocnění způsobuje progresivní poškození mozku, které vede k třesu, pomalému pohybu a ztuhlým a nepružným svalům. Pacienti často trpí depresemi, úzkostí, problémy se spánkem a pamětí a potížemi s rovnováhou.

Tým UCL analyzoval klinická a fekální data od 271 pacientů s Parkinsonovou chorobou, 43 osob s rizikovým genem pro toto onemocnění, ale bez klinických příznaků, a 150 zdravých osob. Množství více než čtvrtiny střevních mikrobů, tedy 176 druhů, se lišilo u osob s Parkinsonovou chorobou ve srovnání se zdravou skupinou.

Podobný vzorec byl pozorován i u osob geneticky predisponovaných k Parkinsonově chorobě, které však zatím neměly žádné příznaky.

Zdravou stravou lze projevy nemoci oddálit

Vědci potvrdili svá zjištění dalšími lékařskými daty od 638 lidí s Parkinsonovou chorobou a 319 zdravých kontrolních osob z Velké Británie, Jižní Koreje a Turecka. Malá část zdravých lidí měla tento typ mikrobiomu, což naznačuje, že byli potenciálně ohroženi touto nemocí.

Není jasné, zda mikrobiální podpis ovlivňuje Parkinsonovu chorobu, nebo naopak, případně obojí, ale Schapira tvrdí, že měny v mikrobiomu by mohly ovlivnit produkci proteinu zvaného alfa-synuklein, který hraje důležitou roli v poškození neuronů při této nemoci.

„Některé bakterie způsobují zánět střevní stěny, který zvyšuje hladinu alfa-synukleinu, jenž je pak transportován bloudivým nervem ze střeva do mozku a poté do mozkových buněk postižených Parkinsonovou chorobou,“ vysvětluje vědec.

Bloudivý nerv přitom přenáší informace mezi mozkem a hlavními orgány. Je zapotřebí dalšího výzkumu a klinických studií k pochopení toho, jak střevní mikroby souvisí s Parkinsonovou chorobou a zda by změna mikrobiomu mohla před touto nemocí chránit, ale pomoci by mohly i změny ve stravování.

Ve studii lidé s abnormálním mikrobiomem jedli více zpracovaných potravin a nasycených tuků než ovoce, zeleniny, vlákniny, ryb a luštěnin.

Zdroj: Guardian Science