Domů     Vesmír
Artemis II: návrat k Měsíci a otázky, které jsme pořád nevyřešili
Martin Janda 4.4.2026

Více než půl století po misi Apollo 17 se lidé znovu vydávají k Měsíci. Program Artemis má vrátit člověka na jeho povrch, ale než k tomu dojde, přichází testovací mise Artemis II. Ta sice nepřistane, ale má jiný, stejně důležitý úkol:

znovu otevřít otázky, které o Měsíci zůstávají překvapivě nezodpovězené..

Čtyřčlenná posádka v lodi Orion poletí po takzvané volné návratové trajektorii kolem Měsíce a zase zpět k Zemi. Let potrvá zhruba deset dní a astronauti se dostanou dál než jakákoli lidská výprava před nimi, až několik tisíc kilometrů za odvrácenou stranu Měsíce.

Měsíc byl už celkem podrobně zmapován už během programu Apollo i samozřejmě i pozdějšími sondami. Přesto existují oblasti, které jsou takříkajíc stále panenskými oblastmi. Artemis II nabídne právě tohle:

přímé pozorování odvrácené strany, kterou sice známe z fotografií, ale z lidské zkušenosti jen minimálně, a to z celkem devíti misí Apollo.

Rozdíly mezi přivrácenou a odvrácenou polokoulí přitom patří k největším lunárním záhadám. Přivrácená strana je relativně hladká a pokrytá tmavými lávovými moři, kdežto odvrácená je naopak hrbolatá, s minimem moří.

Vysvětlení souvisí s rozdílnou tloušťkou kůry, která na odvrácené straně dosahuje až 60 kilometrů, zatímco na přivrácené je výrazně tenčí. Přesto není jasné, proč k tomuto rozdílu vůbec došlo.

Jedním z hlavních důvodů návratu na Měsíc je voda. V permanentně zastíněných kráterech u jižního pólu se nachází vodní led, který může sloužit jako zdroj pitné vody i paliva. Problém je, že jeho množství a dostupnost jsou stále jen v oblasti dohadů.

Robotické mise ukázaly přítomnost vodíku a molekul vody, ale jejich rozložení je nerovnoměrné. Artemis II sice nebude přistávat, ale poskytne detailnější snímky a data o potenciálních lokalitách budoucích výprav.

Fotografie Země, kterou 3. dubna 2026 pořídili astronauti z mise Artemis II

Jedna z největších neznámých není na povrchu Měsíce, ale v prostoru mezi Zemí a jím. Astronauti se poprvé po desítkách let vydají mimo ochranu magnetického pole Země, kde jsou vystaveni kosmickému záření.

Artemis II proto není jen let kolem Měsíce, ale tak trochu i biologický experiment. Posádka bude sledována pomocí senzorů, které měří spánek, stres i změny imunitního systému. Výsledky rozhodnou o tom, jak dlouho může člověk bezpečně zůstat mimo nízkou oběžnou dráhu.

Ne, že by se radiace během programu Apollo nesledovala, ale hlavním mottem programu bylo dostat se na Měsíc a vrátit se bezpečně zpět. Mise Artemis IV, která bude prvním vrcholem celého programu, kdy člověk opět otiskne stopy svých bot do měsíčního prachu, počítá však s tím, že lidé na povrchu našeho vesmírného souputníka stráví zhruba týden, takže se jedná o podstatně delší vystavení se vesmírné radiaci.

Na první pohled by se mohlo zdát, že návrat na Měsíc je jen otázkou zopakování Apolla. Realita je opačná. Technologie z 60. let už v použitelné podobě neexistují a současné mise musí splňovat mnohem přísnější bezpečnostní standardy.

Artemis II proto testuje zásadní prvky: životní podporu, navigaci i tepelný štít, který musí při návratu do atmosféry odolat rychlosti kolem 40 tisíc kilometrů za hodinu. Právě ten byl jedním z problémů už u bezpilotní mise Artemis I.

Navíc, Měsíc není jen cíl, ale i testovací polygon. NASA plánuje vybudovat dlouhodobou přítomnost v jeho okolí a využít ho jako mezistanici pro lety k Marsu.

Foto: NASA
Zdroje informací: NASA, ESA
Související články
Vesmír Zajímavosti 19.6.2026
Jídlo pro astronauty řešili vědci už při misích Apollo, o kulinářské zážitky se ovšem tehdy úplně nejednalo. Ale stejně byla jednou z prvních věcí, které Neil Armstrong a Buzz Aldrin udělali po přistání na měsíčním povrchu, konzumace slaniny a kávy. Pro posádku mise Artemis II byly zpočátku plánovány jen výživné tyčinky, ale průzkumy ukázaly, že […]
Vesmír Zajímavosti 16.6.2026
Dne 9. června představila NASA čtyři členy posádky, kteří poletí do vesmíru v rámci mise Artemis III, jejíž start se očekává nejdříve v červnu 2027. Budou jimi velitel Randy Bresnik, specialisté na misi Andre Douglas a Frank Rubio a pilot Luca Parmitano, Ital pracující u Evropské vesmírné agentury. Náhradním členem posádky je pak Bob Hines. […]
Vesmír 14.6.2026
Když masivní hvězda spotřebuje své jaderné palivo, začne pod svou vlastní vahou kolabovat. Podle běžně přijímané teorie se její hmota zhroutí do černé díry, objektu s gravitací tak silnou, že z něj neunikne ani světlo. Nová teoretická studie německých fyziků však přichází s mnohem odvážnější možností… Některé hvězdy by se podle ní totiž nemusely proměnit […]
Vesmír 31.5.2026
Saturn bezesporu patří mezi nejkrásnější objekty sluneční soustavy, ale desítky let zároveň mátl astronomy jednou zvláštní záhadou. Zdálo se totiž, že délka jeho dne kolísá. Jedna měření naznačovala, že planeta rotuje rychleji, jiná naopak pomaleji, přičemž takové chování nedávalo příliš smysl. Planeta velikosti Saturnu si přece nemůže jen tak zrychlovat a zpomalovat otáčení. Od Webbova […]
Vesmír 23.5.2026
Když vědci z NASA v srpnu 2025 zachytili rádiový signál přicházející ze Slunce, zpočátku se nad ním nijak zvlášť nepozastavili. Rádiové erupce se na Slunci objevují poměrně běžně a většinou během několika hodin nebo dnů zmizí. Jenže tentokrát se stalo něco nečekaného. Signál přetrval neuvěřitelných 19 dní a vytvořil nový rekord. Dosud zaznamenaný nejdelší podobný […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz