Domů     Příroda
Zvířecí lejna mohou ochránit ohrožené druhy před vyhynutím

V posledních desetiletích dochází k masivnímu úbytku volně žijících druhů živočichů. Odborníci z Oxfordské univerzity se tomu snaží zabránit na první pohled poněkud kontroverzní metodou, tedy získáváním buněk ze zvířecích lejn.

Pokud se ukáže, že metoda funguje, mohla by pomoci zvýšit genetickou rozmanitost zvířat..

Projekt je založen na jednoduché premise, a sice, že kromě nestrávené potravy, bakterií a žluči obsahuje zvířecí lejno rovně živé buňky z výstelky střev tvora, který jej vyloučil. DNA z těchto buněk by mohla být analyzována, aby pomohla vědcům porozumět genetickým variacím různých populací, což by jim mohlo pomoci ve snaze o jejich zachování.

Pokud by však takto získané buňky bylo možné kultivovat, otevírá se před odborníky další možnost, a to vytvoření „potomků“ pomocí nejmodernějších metod asistované reprodukce.

Živé buňky ze zvířecího trusu

V první řadě se jedná o klonování, kdy se jádro buňky vloží do dárcovského vajíčka a takto vzniklé embryo se implantuje do náhradní matky, aby dalo vzniknout kopii původního zvířete. Ještě více vzrušující je možnost přeprogramování těchto buněk do stádia pluripotentních kmenových buněk, aby byly schopné stát se jakýmkoliv typem buněčné tkáně.

Buňky by pak mohly být přeměněny na spermie a vajíčka a využity k produkci potomků za pomoci technik IVF.

Odborníkům pod vedením profesorky Suzannah Williamsové z University of Oxford se zatím podařilo izolovat živé buňky z myšího lejna, ale také ze sloního trusu. Profesorka však říká: „Výzkum je zatím ve velmi raném stádiu.“ Nicméně věří, že by tyto buňky by mohly být použity k podpoře genetické diverzity v populacích, čímž se zvýší šance na přežití druhů.

Adaptací pohlavních buněk v laboratoři je možné vytvořit potomka, aniž by bylo nutné spojovat jednotlivá zvířata – která se mohou nacházet v různých částech světa nebo být jinak nepřístupná – či invazivně získávat jejich sperma a vajíčka.

Přeměna buněk ve spermie a vajíčka

Přeprogramované buňky by také mohly vědcům umožnit používat techniky úpravy genů, aby porozuměli například genům podílejícím se na onemocněních divoké zvěře nebo adaptacím na prostředí – informace, které by mohly být následně použity k vyvinutí větší odolnosti druhu, například screeningem pohlavních buněk nebo embryí na určité geny, nebo dokonce prostřednictvím genové úpravy.

Zmrazení kultivovaných buněk v kapalném dusíku při -196 °C znamená, že mohou být uchovány po neomezenou dobu, což umožňuje, aby DNA, kterou obsahují, byla potenciálně použita v aplikacích, o kterých se doposud nesnilo.

Dosud byly buňky získávány odběrem buněk nebo tkání ze samotného zvířete, ať už živého či mrtvého. Jejich získávání z lejna je oproti tomu neinvazivní metodou, při které zvíře nemusí být chyceno, což zvyšuje pravděpodobnost získání genetického materiálu i od velmi plachých zvířecích druhů.

To by umožňovalo zvýšení genetické rozmanitosti i u divokých populací, mezi které patří například sněžní leopardi (Panthera uncia). „Je to způsob, jak se dostat k živým buňkám co největšího počtu druhů, abychom zachovali diverzitu, kterou ztrácíme děsivou rychlostí,“ myslí si Rhiannon Bolton, výzkumník projektu z Chester zoo, charitativní organizace, která na projektu spolupracuje.

Zdroj: The Guardian

Zdroje informací a fotografie
Štítky:
Související články
Objevy Příroda 20.11.2026
Výzkumný tým s účastí odborníků Národního centra zemědělského a potravinářského výzkumu (CARC) vyvinul doplněk stravy z klíčků brokolice a ředkve s vysokým obsahem sulforafanu. Technické řešení chráněné užitným vzorem umožňuje směs konzumovat v kapslích nebo ji využít k obohacení nápojů a dalších potravin. Za jednoduchou recepturou stojí promyšlená souhra rostlinných látek a enzymů Klíčky představují […]
Objevy Příroda 20.11.2026
Obrovský pavouk, který vypadá, jako by k nám utekl z tropického pralesa. Ve skutečnosti se s ním můžeme setkat i na jižní Moravě. Slíďák tatarský, kterému se někdy přezdívá tarantule, má rád teplo, sucho a otevřenou krajinu. Přestože jeho vzhled budí respekt, pro člověka nepředstavuje vážné nebezpečí. Když se řekne tarantule, většina lidí si představí […]
Příroda Zajímavosti 17.11.2026
Vyprahlou krajinu spaluje horké slunce. To ale ptáka s chocholkou na hlavě nemůže zastavit. Křižuje oblast a hledá něco k snědku. Nepohybuje se však po nebi, nýbrž po zemi. Když narazí na chřestýše, nezalekne se ho. Místo toho se s ním pustí do tuhého boje. Typickými nelétavými ptáky jsou pštrosi a tučňáci. Ti však ani […]
Příroda 12.11.2026
Každý rok se vydávají na jednu z nejpozoruhodnějších cest v živočišné říši. Motýli monarchové urazí tisíce kilometrů napříč Severní Amerikou, aby se dostali na zimoviště v Mexiku. Jejich putování je plné nástrah a pro vědce představuje dlouhodobou záhadu. Kudy přesně létají? Jak reagují na nepříznivé počasí? A kde během cesty odpočívají? Odpovědi nyní pomáhá hledat […]
Příroda 10.11.2026
Mihule potoční jsou u nás vzácní a kriticky ohrožení živočichové patřící mezi takzvané kruhoústé. Projekt, jehož cílem je mimo jiné vytvořit pro populaci těchto neobvyklých tvorů s úhořovitým tělem jakousi bezpečnou zónu, spustili experti v Chráněné krajinné oblasti Šumava. V blízkosti města Volary se zde ve výšce 750 metrů nad mořem nachází Chlumský rybník. Kořeny […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
LITOMĚŘICKÝ ADVENTNÍ JARMARK
epochanacestach.cz
LITOMĚŘICKÝ ADVENTNÍ JARMARK
Hrad v Litoměřicích připravil den plný vánoční inspirace, tradičních řemeslných výrobků, originálních dekorací a drobných dárků pro vaše blízké. Chybět nebudou ani pekařské a cukrářské dobroty, voňavé pochutiny a pestrý doprovodný program. Na své si přijdou také děti, pro které budou připraveny tvořivé dílničky s vánoční tématikou a setkání se živými zvířátky. Můžete se přihlásit
Rituály, které přežily staletí: Proč saháme na dřevo, křížíme prsty a házíme mince do vody?
epochaplus.cz
Rituály, které přežily staletí: Proč saháme na dřevo, křížíme prsty a házíme mince do vody?
Říkáme „čau“, aniž bychom tušili, že se zdravíme jako benátští sluhové. Klepeme či saháme na dřevo, když nechceme přivolat neštěstí, křížíme prsty pro štěstí a házíme mince do fontán, aby se nám splnila přání. Některé zvyky provázejí lidstvo celé generace, jiné mají překvapivě mladé kořeny. Jejich původ se postupně ztrácí v mlze dějin, ale jejich
6 historických tunelů: Kde vlaky nahradily brambory?
historyplus.cz
6 historických tunelů: Kde vlaky nahradily brambory?
Obyvatelé Litoměřic si prý stěžují, že jim chystaná železnice do Děčína znemožní přístup k Labi. Ražení tunelů na trati z Plzně do Železné Rudy je zase tak nebezpečné, že si práce vyžádají na 50 mrtvých. I tak se rodí jedny z nejstarších tunelů v Česku. Choceňský tunel Svědek velké tragédie Se stavbou Choceňského tunelu, vedoucího skrz
Zřícenina Přimda: Nejstarší z našich kamenných hradů je plný strašidel!
enigmaplus.cz
Zřícenina Přimda: Nejstarší z našich kamenných hradů je plný strašidel!
Odbila půlnoc. V letmém svitu hvězd se mihne černý plášť. Prokletý duch zdejšího pána vyráží na další noční obhlídku. Společnost mu může dělat plačící přízrak ženy bloudící nad místem, kam potají pohř
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz