Domů     Příroda
Ptakopysk je experiment přírody
Veronika Tyrková 15.1.2025

Málokterého tvora obdařila příroda tolika zvláštnostmi. Je to savec, ale jeho mláďata se klubou z vajec. Pod vodou se řídí elektrickým smyslem jako některé ryby a ve tmě světélkuje. A to zdaleka není vše..

Co je vlastně ten ptakopysk zač, zajímalo obyvatele Austrálie stejně jako Evropy, kam začali mořeplavci na konci 18. století přivážet první exempláře. Ocas jako bobr, zobák jako kachna a končetiny jako ještěrka – jak to může jít dohromady?

Zatímco v Evropě byli tito tvorové nějakou dobu považováni za podvrh či vtípek, tak v Austrálii se o nich po generace vyprávěly příběhy. Podle jednoho z nich se kdysi zástupci hlavních zvířecích skupin – tedy suchozemská zvířata, ptáci a vodní tvorové – snažili přesvědčit ptakopyska, aby se přidal k jedné z nich.

Ptakopysk si vzal nějaký čas na rozmyšlenou. Pak teprve vystoupil se svým rozhodnutím. Shromážděným zvířatům oznámil, že vše zvážil a nechce si vybírat. Vždyť se všemi má něco společného. Sdílí s nimi unikátní rysy, které každou skupinu činí výjimečnou.

Žádná z nich není lepší nebo horší. Podle Pauline McLeodové, autorky knihy Aboriginal art & stories, byl od té doby ptakopysk ve zvířecí říši považovaný za výjimečného a moudrého.

Kojí bez bradavek

V dnešní době se řadí ptakopysk podivný (Ornithorhynchus anatinus) mezi savce, i když má mnoho znaků společných s plazy a ptáky. Jako u všech savců i jeho mláďata sají mateřské mléko, ačkoliv se předtím klubou z vajíček.

Dlouho nebylo jasné, jakým způsobem kojení probíhá, když na těle ptakopyska není jediná bradavka. Pozorování krmení mláďat je o to složitější, že samice kladou vejce do úzkých dlouhých nor kolem břehů vodních toků.

Nakonec vědci zjistili, že mláďata slízávají mléko, které se uvolňuje samicím z kůže na břiše. Produkují ho drobné žlázky podobné potním žlázám. Pot to ale rozhodně není, výměšek obsahuje mimo jiné i kaseiny typické pro savčí mléko.

Antimikrobiální mléko

Způsob krmení mláďat ptakopysků sebou teoreticky nese vysoké riziko infekce. Srst samic, které tráví život v kalných vodách a kolem bahnitých břehů, je samozřejmě špinavá a pokrytá patogeny. Navíc stejně jako všechna mláďata mají i ptakopysci v prvních dnech a týdnech života oslabenou imunitu.

Přesto to však vypadá, že jim mateřské mléko s příměsí špíny nijak neškodí. Vědci už teď vědí, že je to proto, že má unikátní antimikrobiální vlastnosti. Na zkoumání mléka ptakopysků se zaměřili australští vědci pod vedením Janet Newmanové.

Narazili v něm na speciální protein, který měl tvar úhledných loken. Pojmenovali ho „Shirley Temple“ po kudrnaté dětské filmové hvězdě známé například z filmu Heidi, děvčátko z hor (1937). Podle Newmanové naznačují tvary proteinů funkci, kterou plní.

Pro ni a její výzkumný tým tedy není pochyb, že protein Shirley Temple má silné antimikrobiální účinky. Stejný protein mimochodem našli odborníci i v mléce ježur, což jsou nejbližší – a zároveň jediné – příbuzné ptakopysků.

Více se dočtete v čísle 2/2025.

Autorka: Kateřina Pavelcová

Foto: FOTO: Charles J. Sharp / Creative Commons / CC BY-SA 4.0
Zdroje informací: australianfauna.com, amnh.org, platypus.asn.au
Související články
Roztomilý medvídek, který však rozhodně medvědem není, protože se jedná o vačnatce, je národní ikonou Austrálie. Jeho populace se však v posledních desetiletích snižují, ohrožuje je ztráta přirozeného stanoviště, přírodní katastrofy, škůdci i urbanizace. Největší hrozbu však pro ně představuje šířící se epidemie chlamydií. Podaří se koaly zachránit? Chlamydie jsou mikroskopické organismy, které parazitují uvnitř […]
Česko zná nejlepší ekologický projekt roku 2025. Vítězem 17. ročníku soutěže E.ON Energy Globe se stal projekt Ptačích parků, který v sedmi lokalitách pomáhá chránit ohrožené druhy ptáků a dalších živočichů, obnovuje mokřady, krajinu a zároveň nabízí prostor pro vzdělávání i odpočinek veřejnosti. Ptačí parky uspěly v konkurenci více než dvou stovek přihlášených. O vítězi rozhodla […]
Příroda 8.9.2025
Chovatelé zoologické zahrady v tuzemském hlavním městě dosáhli v nedávné době hned několika výrazných úspěchů. Jako první české zoo se té pražské podařil odchov zoborožce běloocasého. Ještě větším lákadlem pro návštěvníky ale nejspíš budou hravá koťata jaguarundi s ryšavým zbarvením Chov zoborožce běloocasého je důležitý z toho prostého důvodu, že ho v přírodě rychle ubývá. Respektive ubývá […]
Příroda Technika 7.9.2025
Oceány se mění rychleji než kdy dříve a s nimi se proměňují i pravidla podmořské hry. Nový výzkum ukazuje, že oteplující se světové vody znesnadňují detekci ponorek, což může výrazně zamíchat světovou bezpečnostní rovnováhou. Sebevětší ponorka ať už při bojovém nasazení nebo běžném průzkumu spoléhá na to, že ji nikdo neuslyší. Až doposud byly nejspolehlivějším […]
Příroda 1.9.2025
Sledování ohrožených živočichů, respektive monitorování jejich pohybu, je důležitou součástí práce ochránců zvířat. Odborníci ze Západočeské univerzity v Plzni přišli s metodou, která takové monitorování umožní provádět maximálně efektivně. A neinvazivně V rámci výzkumu spolupracují Lukáš Picek z Fakulty aplikovaných věd, Lukáš Adam z Fakulty elektrotechnické i další experti, včetně těch z USA. Na projektu se mimo […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz