Málokterého tvora obdařila příroda tolika zvláštnostmi. Je to savec, ale jeho mláďata se klubou z vajec. Pod vodou se řídí elektrickým smyslem jako některé ryby a ve tmě světélkuje. A to zdaleka není vše..

Co je vlastně ten ptakopysk zač, zajímalo obyvatele Austrálie stejně jako Evropy, kam začali mořeplavci na konci 18. století přivážet první exempláře. Ocas jako bobr, zobák jako kachna a končetiny jako ještěrka – jak to může jít dohromady?

Zatímco v Evropě byli tito tvorové nějakou dobu považováni za podvrh či vtípek, tak v Austrálii se o nich po generace vyprávěly příběhy. Podle jednoho z nich se kdysi zástupci hlavních zvířecích skupin – tedy suchozemská zvířata, ptáci a vodní tvorové – snažili přesvědčit ptakopyska, aby se přidal k jedné z nich.

Ptakopysk si vzal nějaký čas na rozmyšlenou. Pak teprve vystoupil se svým rozhodnutím. Shromážděným zvířatům oznámil, že vše zvážil a nechce si vybírat. Vždyť se všemi má něco společného. Sdílí s nimi unikátní rysy, které každou skupinu činí výjimečnou.

Žádná z nich není lepší nebo horší. Podle Pauline McLeodové, autorky knihy Aboriginal art & stories, byl od té doby ptakopysk ve zvířecí říši považovaný za výjimečného a moudrého.

Kojí bez bradavek

V dnešní době se řadí ptakopysk podivný (Ornithorhynchus anatinus) mezi savce, i když má mnoho znaků společných s plazy a ptáky. Jako u všech savců i jeho mláďata sají mateřské mléko, ačkoliv se předtím klubou z vajíček.

Dlouho nebylo jasné, jakým způsobem kojení probíhá, když na těle ptakopyska není jediná bradavka. Pozorování krmení mláďat je o to složitější, že samice kladou vejce do úzkých dlouhých nor kolem břehů vodních toků.

Nakonec vědci zjistili, že mláďata slízávají mléko, které se uvolňuje samicím z kůže na břiše. Produkují ho drobné žlázky podobné potním žlázám. Pot to ale rozhodně není, výměšek obsahuje mimo jiné i kaseiny typické pro savčí mléko.

Antimikrobiální mléko

Způsob krmení mláďat ptakopysků sebou teoreticky nese vysoké riziko infekce. Srst samic, které tráví život v kalných vodách a kolem bahnitých břehů, je samozřejmě špinavá a pokrytá patogeny. Navíc stejně jako všechna mláďata mají i ptakopysci v prvních dnech a týdnech života oslabenou imunitu.

Přesto to však vypadá, že jim mateřské mléko s příměsí špíny nijak neškodí. Vědci už teď vědí, že je to proto, že má unikátní antimikrobiální vlastnosti. Na zkoumání mléka ptakopysků se zaměřili australští vědci pod vedením Janet Newmanové.

Narazili v něm na speciální protein, který měl tvar úhledných loken. Pojmenovali ho „Shirley Temple“ po kudrnaté dětské filmové hvězdě známé například z filmu Heidi, děvčátko z hor (1937). Podle Newmanové naznačují tvary proteinů funkci, kterou plní.

Pro ni a její výzkumný tým tedy není pochyb, že protein Shirley Temple má silné antimikrobiální účinky. Stejný protein mimochodem našli odborníci i v mléce ježur, což jsou nejbližší – a zároveň jediné – příbuzné ptakopysků.

Více se dočtete v čísle 2/2025.

Autorka: Kateřina Pavelcová