Domů     Historie
Dohnala mamuty srstnaté k vyhynutí alergie na pyly?
Zdroj: WikiCommons by Mauricio Antón

Odborníci se domnívají, že za vyhynutím mamutů srstnatých stála kombinace faktorů životního prostředí a lidských vlivů. Nyní však přišel mezinárodní tým vědců s novou teorií, podle které stála za vyhynutím těchto obřích savců alergie na pyly, jež vyřadila ze hry jejich čich. Ne všichni jejich kolegové ale s touto přelomovou myšlenkou souhlasí….

Mamuti srstnatí (Mammuthus primigenius) obývali v době ledové severní, střední a západní Evropu, stejně jako Severní Ameriku a severní Asii. Patří k nejznámějším tvorům žijícím během pleistocénu (před 2,6 miliony až 11 700 lety).

Z velké části svého areálu výskytu však náhle zmizeli asi před 10 000 lety, ačkoliv malá populace přežila na Wrangelově ostrově u severovýchodního Ruska až do doby před 4 000 lety. Archeologické nálezy prokázaly, že docházelo k časté interakci mezi těmito mamuty a pravěkými lidmi, zejména neandertálci a archaickými Homo sapiens.

Někteří odborníci proto mají za to, že právě tito významně přispěli k vyhynutí mamutů srstnatých.

Ti byli podobní dnešním slonům, v kohoutku měřili do 3,4 metru a vážili kolem 6 tun. Zástupci obou pohlaví disponovali dlouhými zahnutými kly, ačkoliv kly samců byly větší a delší. Jejich chlupy pak dosahovaly délky až 90 cm.

Informace o anatomii těchto pravěkých obrů jsou známé díky velkému počtu zmrzlých mršin, které se dochovaly v permafrostu na Sibiři a Aljašce. Vědci se domnívají, že kombinace příbuzenského křížení, lovu lidmi a velkých změn ve vegetaci přivedla mamuty k vyhynutí, ale stále se diskutuje o tom, jak moc každý z těchto faktorů přispěl k jejich zániku.

Mračna pylu ztížila hledání vhodného partnera k páření

Podle nové studie, za kterou stojí odborníci z Ruské akademie věd, italské University of Catania a SpringStyle Tech Design v Izraeli, se na vyhynutí mamutů velkou měrou podílela mračna pylu, která se vznášela nad stepmi konce poslední doby ledové.

Rozmach vegetace v důsledku globálního oteplování tehdy uvolnil tolik pylu, že vyvolal alergické reakce u těchto zvířat a vyřadil jejich čich z provozu. Neschopnost vzájemně se očichat mohla znamenat komplikaci při hledání vhodného partnera k páření, což zřejmě vedlo k prudkému poklesu velikosti populace a následnému vyhynutí mamutů.

Zdroj: WikiCommons by Thomas Quine

„Jedním z možných mechanismů vyhynutí zvířat během klimatických změn by mohlo být oslabení jejich čichu v důsledku rozvoje alergií, když se měnila flóra na konci poslední doby ledové,“ vysvětluje Gleb Zilberstein ze SpringStyle Tech Design v Izraeli, který se na studii podílel.

Mamuti podle něj využívali svůj čich k hledání potravy i vhodného partnera, dále k navigaci během migrace a při vyhýbání se predátorům. Zhoršený čich v důsledku alergie je tak možná odsoudil k záhubě.

Teorie (zatím) nepodložená důkazy

Aby mohli otestovat, zda mamuti skutečně trpěli alergiemi, potřebovali by prozkoumat obsah jejich žaludku, zda obsahuje rostliny a pyl, které je vyvolávají. Pyl by se mohl nacházet i v jejich mumifikovaných tkáních či zakonzervovaném rostlinném materiálu kolem nich.

Vědci navrhují pátrat po imunoglobulinu E (IgE), který vzniká ve střevech, tudíž by mohl být obsažen také ve zkamenělých mamutích výkalech. Rekonstruovaný genom mamuta z Wrangelova ostrova ukázal mutace v genech spojených se schopností detekovat květinové vůně, což naznačuje, že poslední mamuti zřejmě nemohli cítit kvetoucí rostliny.

„Starověké vzorky DNA naznačují, že poslední žijící mamuti ztratili schopnost cítit některé rostliny,“ říká Vincent Lynch, evoluční biolog a docent na univerzitě v Buffalu v New Yorku, který se studie neúčastnil.

K jejím výsledkům je však poněkud skeptický. Bez dostatečných fyzických důkazů podpořených výzkumem se zdráhá uvěřit, že alergie na pyly byla hlavní příčinou vyhynutí mamutů srstnatých. Zatím si tak stále myslí, že za ním stála kombinace faktorů životního prostředí a lidských vlivů.

Štítky:
Související články
Archeologové studující zvířecí kosti nalezené ve dvou jeskyních v severním Izraeli zjistili, že různé skupiny neandertálců, které je obývaly přibližně ve stejné době, porážely stejná zvířata odlišným způsobem a ke zpracování si vybíraly odlišné části jejich těl. V článku zveřejněném v odborném časopise Frontiers in Evnironmental Archeology informují izraelští vědci o tom, že studovali řezné […]
Historie 16.7.2025
Československo jako samostatný stát bylo v té době velmi mladé. Sotva sedm let uplynulo od jeho vzniku v roce 1918. Ovšem česká identita má mnohem hlubší kořeny. Mnoho z těchto kořenů se skrývá pod Pražským hradem. A tak tehdy před 100 lety začal systematický archeologický výzkum, který trvá do současnosti. Pražský hrad. Tahle dvě vcelku obyčejná slova v sobě […]
Psal se rok 1965 a lidstvo poprvé pohlédlo na tvář cizí planety. Sonda Mariner 4 poslala na Zemi historicky první snímek Marsu zblízka. Co tehdy vědci viděli? A proč to bylo překvapivé i trochu zklamání? Představte si to: červenec 1965, Amerika je ponořená do závodů o vesmír. Po sérii neúspěchů se americká NASA odhodlala poslat […]
Historie 14.7.2025
Je to hotový archeologický poklad. Odborníkům se podařilo objevit tisíce artefaktů, pocházejících z různých časových období. Z dávných sídlišť a pohřebišť. A za pár let? Po stejné zemi, která v sobě jako monumentální schránka uchovala tisíce let historie, budou jezdit proudy aut. Že je Pražský okruh pro tuzemské hlavní město klíčovou silniční tepnou, je neoddiskutovatelné. […]
Hrobka náležela králi jménem Te K’ab Chaak, zakladateli města Caracol, které bylo významným centrem Mayské nížiny během 6. a 7. století. Je to po 40 letech poprvé, kdy byla nalezena identifikovatelná královská hrobka. Caracol byl jedním z největších a nejdůležitějších měst mayského světa s odhadovanou populací přesahující 100 000 obyvatel v době svého největšího rozmachu. […]
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz