Domů     Historie
Obyvatele Papuy-Nové Guineje chrání geny zděděné po denisovanech
Zdroj: WikiCommons

Geny zděděné od denisovanů, vyhynulých příslušníků rodu Homo, pomáhají obyvatelům Papuy-Nové Guineje bojovat s infekcemi v nížinách i žít ve vysokých nadmořských výškách.

První kosterní pozůstatky denisovanů byly objeveny v roce 2008 v Denisově jeskyni na Altaji v Rusku, podle tohoto místa nálezu jsou pojmenovaní. Stáří tamních kosterních pozůstatků bylo odhadnuto na 41 000 let.

Z molekulární analýzy kostí vyplývá, že asi před 500 000 lety se od vývojové linie vedoucí k modernímu člověku nejprve oddělila větev zahrnující denisovany a neandertálce, ze které se později denisované vydělili.

Nicméně k jejich křížení s neandertálci docházelo ještě v době před 80 000 lety.

Asii obývali denisované desítky tisíc let, před zhruba 50 000 lety na Papuu-Novou Guineu dorazili poprvé moderní lidé, kteří se zde s denisovany křížili. Docházelo k tomu ještě před 15 000 lety. Díky tomu si dnešní obyvatelé Papuy-Nové Guineje nesou ve svých genomech 5-6 % denisovanské DNA. „Zdejší populace je jedinečná, protože byla po tisíciletí geneticky izolována, a tak nese jedinečné geny,“ vysvětluje Francois-Yavier Riacaut, biologický antropolog z Francouzského národního centra pro vědecký výzkum (CNRS).

Mutace zděděné od denisovanů

Život na Papui-Nové Guineji není jednoduchý, převážně hornatý terén této ostrovní země je obzvláště náročný, infekční nemoci jsou pak zodpovědné za více než 40 % úmrtí zdejšího obyvatelstva. „Místní obyvatelé proto museli najít biologickou a kulturní strategii, jak se přizpůsobit, což znamená, že populace Papuy-Nové Guineje představuje ‚fantastický koktejl‘ pro studium genetické adaptace,“ říká Ricaut.

Zdroj: WikiCommons by panvorax

Ve studii, jejíž závěry byly publikované 30. dubna 2024 v časopise Nature Communications, vědci zanalyzovali genomy 54 horalů z Mount Wilhelm, kteří žijí trvale v nadmořské výšce mezi 2300 až 2700 m n.

m., a 74 obyvatel nížin z ostrova Daru, kteří pobývají ve 100 metrech nad hladinou moře. Odborníci zjistili, že lidé žijící v nízké nadmořské výšce pravděpodobně zdědili od denisovanů mutace, které zvýšily počet imunitních buněk v jejich krvi. To je činí odolnějším vůči infekcím.

Odolnost vůči infekcím i hypoxii

Varianty genů zděděné od denisovanů zřejmě ovlivňují funkci proteinu zvaného GBP2, který tělu pomáhá v boji s patogeny, jako jsou parazité, kteří v nízkých nadmořských výškách způsobují malárii. Zřejmě byly vybrány během evoluce, aby pomohly lidem v nížinách, kde jsou patogeny hojné, bojovat s infekcí.

U horalů se zase vyvinuly mutace, které zvýšily počet červených krvinek v jejich krvi, což jim pomáhá potlačovat hypoxii při životě ve vysokých nadmořských výškách.

Je dobře známo, že i u jiných etnických skupin žijících ve vysokohorském prostředí se vyvinuly různé mutace pro boj s hypoxií, což je stav, kdy je v krvi méně kyslíku, než na jaký je organismus běžně zvyklý.

Do budoucna tým kolem profesora Ricauta plánuje odhalit, jak tyto mutace způsobují změny v krvi obyvatel Papuy-Nové Guineje. Aby to rozluštili, budou muset prozkoumat, jak tyto mutace ovlivňují aktivitu genů, ve kterých se nacházejí.

Štítky:
Související články
Ačkoliv měli dosti zjednodušenou představu o lidské anatomii a při léčbě spoléhali i na nadpřirozené síly a magii, jejich lékařství bylo značně pokročilé. Informace o tom, jak léčili nemocné, lze čerpat ze 13 zachovaných lékařských papyrů. Nejnovější nález svědčí o tom, že se dokonce snažili léčit i rakovinu mozku. Egypťané léčili pomocí nejrůznějších pilulek, sirupů […]
Tradiční Olomoucké tvarůžky slaví významné jubileum. V roce 1924 se v loštické tvarůžkárně roztočil první formovací stroj a odstartoval revoluci ve výrobě jediného původního českého sýra. Formovací stroj dokázal vyrobit neuvěřitelných 10 000 tvarůžků za hodinu a umožnil tak tvarůžkovou pochoutku dostat k mnohem většímu množství zákazníků. Historie výroby tvarůžků sahá až do 16.  století, […]
Tajemný úsměv Mona Lisy nedá odborníkům spát už mnoho let. Snažili se proto zjistit, kdo stál předlohou slavného díla italského renesančního umělce. Zatímco na tuto otázku již zřejmě odpověď nalezli, další tajemství světoznámého díla dosud odhaleno nebylo. Jaká krajina je na obraze zachycena? Americká geoložka Ann Pizzorussoová tvrdí, že zná odpověď. Snah o spojení krajiny […]
Ve středověku byla lepra neboli malomocenství obávanou nemocí, do Evropy byla zavlečena v době křižáckých válek. Dlouho na ni neexistoval lék, nemocní proto byli shromažďování v leprosáriích, aby se zabránilo šíření nemoci. Nejnovější výzkum ukazuje, že lepru, která byla považována za výhradně lidskou nemoc, ve středověku zřejmě pomáhaly šířit veverky! Lepra je infekční onemocnění, které […]
Pražské Metro slaví 50 let a jako oslavu přinášíme vzpomínky pamětníků a dokumentů z firemních archivů – přehlídku zapomenutých příběhů. Zaměstnanci Metrostavu vybudovali traťové tunely na všech třech trasách pražského metra a celkem 49 stanic, z toho 33 hloubených a 16 ražených. V roce 2018 bylo pražské metro zařazeno mezi 100 nejlepších děl v anketě […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz