Meteorologie v polovině 19. století prošla významnou proměnou. Stala se organizovanou veřejnou službou, ovlivňující chod celého státu, od zemědělství po veřejnou bezpečnost. Jedinou její chybičkou bylo, že se na předpovědi nedalo vůbec spoléhat.

To se mělo změnit až s příchodem první světové války. .

Po Velké Británii zahájily činnost národní meteorologické služby také v dalších státech světa a v roce 1880 došlo k založení Mezinárodní meteorologické organizace (IMO).

Ke spolehlivosti ovšem měly denní předpovědi daleko. Objevovaly se časté chyby vlivem lidského faktoru i nejasně formulovaných pravidel. Vědecká obec se navíc k celému konceptu počasí „předpovídat“ stavila dlouho pohrdavě, částečně i z toho důvodu, že samo slovo evokovalo ezoterické praktiky šarlatánů.

Národní meteorologická služba Dánska, založená roku 1872, se proto omezovala jen na tři typy předpovědí – pěkné, proměnlivé a špatné počasí. Švédská služba, založena o rok později, se předpovědí úplně zdržela až do roku 1905.

První počítačová předpověď bez počítače

Myšlenku propojit předpověď počasí a matematiku, kterou už v roce 1904 předestřel norský meteorolog Vilhelm Bjerknes (1862–1951), převedl do praxe anglický matematik Lewis Fry Richardson (1881–1953).

Zatímco sloužil jako řidič sanitky během první světové války, věnoval volné chvíle vyčerpávajícím výpočtům. Věřil, že pomocí složitých matematických postupů, vycházejících z mnohaletých meteorologických pozorování, bude možné předvídat vývoj povětrnostních vlivů.

Jeho první testovací předpověď ovšem selhala. Porovnání vypočtených hodnot s těmi skutečně naměřenými se jednoduše neshodovalo. O správnosti své metody byl Richardson nicméně pevně přesvědčený. V roce 1922 publikoval dílo „Předpovídání počasí číselným postupem“, přelomové dílo o předpovídání počasí pomocí číselného procesu.

Mimo jiné v něm představuje vizi „továrny na předpovědi“, obrovské arény, kde by na 64 000 lidských „počítačů“ provádělo výpočty pro přidělenou část zeměkoule.

O krok před dobou

Jeho metoda našla uplatnění až s rozšířením vhodné technologie. První elektronická předpověď vypočtená počítačem spatřila světlo světa v americkém armádním zařízení Aberdeen Proving Ground roku 1950 pod vedením meteorologa Jula Charneyho (1917–1981).

To spolu s nástupem éry počítačových simulací v 50. letech 20. století a prvních meteorologických satelitů v 60. letech vyústilo v jediné – na předpovědi počasí se konečně začalo dát spoléhat.