Hned několik vědeckých výzkumů potvrdilo, že raní moderní lidé a neandertálci sdíleli stejný ústní mikrobiom i stovky tisíc let poté, co se oba druhy oddělily, což naznačuje, že si vyměňovali sliny.

Tím nejjednodušším vysvětlením je podle studie Oxfordské univerzity, že se zkrátka mezi sebou líbali!.

Již dřívější výzkumy ukázaly, že lidé neafrického původu mají ve svém genomu kousky neandertálské DNA, což naznačuje, že mezi ranými moderními lidmi a neandertálci docházelo ke křížení. Výměna slin naznačuje, že „se pravděpodobně líbali,“ říká k tomu Matilda Brindleová, evoluční bioložka z Oxfordské univerzity.

A dodává: „Určitě to dává vztahům mezi člověkem a neandrtálcem romantický nádech.“ Základem však nejprve bylo definovat, co to vlastně polibek je.

„Už dříve proběhlo několik pokusů o definování polibku, ale ty byly do značné míry zaměřené na člověka, což znamená, že jiná zvířata se v podstatě nelíbají. Teď víme, že pravděpodobně líbají, jen to nemusí vypadat přesně tak, jak vypadá lidské líbání,“ vysvětluje Brindleová.

Naopak některé projevy chování, které lidské polibky připomínají, mohou být ve skutečnosti něčím zcela odlišným, třeba předžvýkáním potravy a její vložením do úst mláděte. Příkladem je i „kiss-figthing“, tedy líbání připomínající boje mezi rybkami druhu chrochtal žlutopruhý (Haemulon flavolineatum).

Fenomén líbání je starý 21 milionů let

Vědecký tým proto líbání definoval jako přátelskou interakci zahrnující přímý kontakt úst s členem stejného druhu, s jasně daným pohybem úst, ovšem bez přenosu potravy. Zprvu se při jeho zkoumání zaměřili na primáty z Afriky a Asie, včetně bonobů, šimpanzů a orangutanů, následně tato data zkombinovali s informacemi o evolučních vztazích mezi žijícími a vyhynulými druhy těchto primátů.

Výsledky naznačují, že líbání se vyvinulo někde mezi 21,5 až 16,9 miliony let u předků velkých lidoopů.

Pozice neandertálců v tomto rodokmenu dokládá, že také oni si pravděpodobně dopřávali polibky, což zřejmě nebylo omezeno jen na jejich vlastní druh. „Skutečnost, že se raní lidé stejně jako neandertálci líbali, naznačuje, že se pravděpodobně líbaly i tyto dva druhy mezi sebou,“ říká k tomu Brindleová.

Líbání mohlo být používáno v sexuálním kontextu ke zvýšení reprodukčního úspěchu, jeho platonické použití pak mohlo pomáhat posilovat pouto mezi jedinci.

Líbání není jen lidskou záležitostí

Jake Brooker, odborník na chování lidoopů z Durhamské univerzity, který se na výzkumu nepodílel, se domnívá, že vzhledem k tomu, že líbání bylo pozorováno u široké škály lidoopů, dává smysl, že jeho původ sahá hluboko do naší evoluční minulosti.

Analýza různých forem líbání u širší škály druhů by mohla posunout jeho původ ještě dříve do minulosti. „Věci, které považujeme za znaky lidského života, jako je líbání, nejsou pro nás jedinečné, pokud se podíváme pozorněji na jiná zvířata,“ dodává. Vždyť se líbají albatrosi galapážští, stejně jako lední medvědi.

Penny Spikinsová, profesorka archeologie původu člověka na Univerzitě v Yorku, však upozorňuje na to, že líbání mělo i svoji kulturní úlohu, nebylo běžné ve všech společnostech. „Jako lidé prosperujeme či selháváme na základě síly našich citových vazeb, je proto logické, že líbání, jakožto projev důvěry a intimity, bylo důležité po miliony let,“ podotýká vědkyně.

A dodává: „Může se zdát, že tento obraz není v souladu s našimi mylnými představami o poněkud nemilosrdné a agresivní minulosti, ale ve skutečnosti by nemělo být překvapením, že se neandrtálci – a dokonce i neandrtálci a náš vlastní druh společně – líbali.“.

Zdroj: The Guardian