Prostředí pod mořskou hladinou tehdy doslova bujelo životem. Ve vodách se proháněli nejroztodivnější živočichové – trilobiti, medúzy či hlavonožci. V dávném kambriu žil také prazvláštní stonožce podobný tvor, který měl zárodky zbraní typických pro dnešní pavouky.

Pavouci, štíři či klíšťata jsou členovci patřící do skupiny klepítkatců. Vyznačují se takzvanými chelicerami, které u nich představují právě ona klepítka, respektive spíš tesáky či kleště – jde o anatomickou výbavu vyvolávají cí při bližším zkoumání mrazení v zádech.

Vědci přitom zjistili, že už v období před více než 500 miliony let existoval živočich, který ranou formou chelicer disponoval. Jejich historie tedy sahá hodně hluboko do minulosti.

Tak trochu mořská stonožka

Zmíněný živočich nedosahoval nijak výrazných fyzických parametrů, na délku dorůstal zhruba 2–3 centimetry. Svým způsobem bychom ho mohli přirovnat ke stonožce – podobně jako tento členovec měl podlouhlé tělo lemované mnoha končetinami.

Jak se vyjádřil paleontolog Mark Williams z britské University of Leicester, bylo dané zvíře součástí rozmanitého ekosystému, zahrnujícího mnoho fascinujících druhů, jež se na Zemi vyskytovaly v období před víc než 500 miliony let, tedy v takzvaném kambriu. Jeho název zní Urokodia aequalis.

Ovládlo je vzrušení

V červenci 2026 byly v prestižním časopise Nature publikovány výsledky studie, realizované mezinárodním týmem vědců z Velké Británie a Číny, jehož součástí byl právě i Williams. V rámci výzkumu se experti zaměřili na fosilie z naleziště Chengjiang, nacházejícím se v provincii Jün-nan v Číně.

Badatelům pomohla takzvaná rentgenová tomografie. Ta jim umožnila nahlédnout do nitra materiálu, v němž bylo vícero dávných tvorů takřka dokonale uchováno. Mohli tak poprvé spatřit pozůstatky klešťovitých končetin v blízkosti velkých očí – a okamžitě pochopili, že jde o předchůdce moderních chelicer.

Paleontolog Yu Liu z Yunnan University k tomu podotkl, že celý tým v tu chvíli ovládlo vzrušení. Není divu – vždyť překvapivým objevem posunuli původ chelicer o další kus hlouběji do minulosti.

Více se dočtete v čísle 10/2026