Domů     Příroda
Nejodvážnější zvíře podle Guinnessovy knihy rekordů? Šelmička s pruhem na hřbetě!
Když se u mršiny sejde medojed a predátor s výraznějšími fyzickými parametry, často to nebývá lasicovitá šelma, kdo se dá na ústup.

Medojed kapský je lasicovitá šelma, kterou bychom velikostí mohli přirovnat k českému jezevci. Je extrémně nebojácná, ostatně bývá označována za nejodvážnější zvíře vůbec. V této souvislosti je dokonce zapsána do Guinnessovy knihy rekordů.

Navzdory svému názvu nežije pouze v jižní Africe, ale domovem je mu valná část černého kontinentu a vyskytuje se rovněž v oblastech jižní Asie. Narazit na něj můžeme typicky na travnatých savanách či v polopouštích.

Na délku má i s ocasem klidně přes metr, jeho hmotnost se pohybuje zhruba mezi sedmi a 13 kilogramy. Naprosto charakteristický je černým tělem s šedobílým pruhem táhnoucím se od hlavy přes celý hřbet – i kombinací černé a bílé připomíná do jisté míry jezevce.

Tank s odolným pancéřováním

S nadsázkou by se dalo říct, že je podobný malému tanku. Vyznačuje se robustním tělem, neseným na krátkých nohách, které ho kolébavou chůzí přemisťují na relativně velké vzdálenosti. Pomyslný pancíř, jež jej chrání před žihadly i hadím uštknutím, tvoří hustá srst a tuhá kůže.

Ta je navíc velmi volná, takže mu umožňuje de facto se v ní přetáčet. To při souboji komplikuje protivníkovu snahu pevně ho chytit tak, aby eliminoval riziko protiútoku. Dlužno také dodat, že je částečně odolný proti živočišným toxinům.

Statečná šelmička se postaví dokonce i lvici.

Páchnoucí výměšek, ostré zuby a masivní drápy

Když jde do tuhého, umí se rychle zahrabat. Coby jakousi biologickou zbraň využívá silně páchnoucí výměšek, vylučovaný análními žlázami. Nicméně tyto prostředky ochrany a obrany by mu titul nejstatečnějšího zvířete rozhodně nevynesly.

Ve vypjatých situacích často, podobně jako jeho příbuzný rosomák, aplikuje zastrašovací techniku. Okatě předvádí svou agresivitu a nebojácnost. Může se rovněž „pochlubit“ ostrými zuby a masivními drápy.

Čelí takto psům hyenovým, levhartům, či dokonce lvům. Jelikož ho jeho pověst s nadsázkou řečeno předchází, mnoho přirozených nepřátel v přírodě nemá. Jeho umanutost si leckdo vybaví z dnes již legendárních scén ve filmu Bohové musejí být šílení 2.

Více o medojedovi a dalších nebojácných zvířatech se dočtete v čísle 10/2026 v textu: Malí, ale neohrožení bojovníci! Rosomák se postaví medvědovi, medojed lvovi

Zdroje informací a fotografie
Související články
Příroda 4.11.2026
Výzkumníci z odboru fytoenergetiky Výzkumného ústavu pro krajinu v Průhonicích (VÚK) ověřují, jak propojit obnovu poškozené krajiny, pěstování rychle rostoucích dřevin, agrivoltaiku a komunitní energetiku. Jejich pokusy v severočeském lomu Vršany naznačují, že vhodně ošetřené vrby a topoly mohou prospívat i v opravdu náročných podmínkách. Jejich studie publikovaná v odborném časopise Energy Reports zároveň ukazuje, […]
Pokud nepočítáme člověka, jsou za krále oblohy považováni ptáci. Letecké dovednosti většiny z nich lze označit za skutečně dechberoucí. Rovněž mnoho zástupců hmyzí říše dokáže rozkmitat křídla a šokovat svými schopnostmi. Ovšem i jiná zvířata si umějí ve vzduchu poradit, ať už praktikují aktivní let, nebo pouze plachtí. Přeborníky jsou bezpochyby netopýři a kaloni, pozornost […]
Příroda 1.11.2026
Hadi a plazení se, to je skoro synonymum. Jenže v jihovýchodní Asii žijí takoví hadi, kteří na tento způsob pohybu občas zapomenou a raději se kutálejí. A nejsou to přitom žádní loudalové. Při svém akrobatickém vystoupení dokážou vyvinout rychlost až 13 kilometrů za hodinu. Hadi rodu Pseudorabdion, kteří dorůstají délky několika desítek centimetrů, tráví většinu […]
Příroda Zajímavosti 30.10.2026
Viry jsou sice pouhým okem neviditelné, ale zřejmě stojí za zásadními rozdíly mezi lidským mozkem a mozkem šimpanze. Neurovědci z Lundské univerzity ve Švédsku studovali pozůstatky minulých infekcí, které zřejmě stály za tím, že se mozky šimpanzů nevyvíjely tak jako ty lidské, ačkoliv se svým složením příliš neliší. V porovnání s mozky šimpanzů jsou ty […]
Příroda Zajímavosti 29.10.2026
Každý podzim se přes Evropu přesouvají miliardy pestřenek. Na jejich tělech přitom mohou být na vzdálenost stovek kilometrů přenášena i pylová zrna. Rozsah tohoto dosud málo prozkoumaného fenoménu nyní odhalil mezinárodní tým vědců z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy a University of Exeter. Výsledky ukazují, že migrace pestřenek může představovat významný mechanismus dálkového šíření pylu mezi […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz