Říká se o něm, že je to nejlepší přítel člověka. Pes rozhodně patří mezi celosvětově nejoblíbenější domácí mazlíčky. Domestikován byl už pravěkými lovci. Dnes bývá často vnímán spíš jako roztomilý gaučový povaleč než parťák na lov.
Faktem je, že rozmanitost, jakou se tyto šelmy vyznačují, je obrovská. Kdy byl zahájen jakýsi pomyslný přerod z predátora se zabijáckými instinkty v pohodlného lenocha vyžadujícího vybrané lahůdky? To se snažil zjistit mezinárodní tým vědců z univerzit ve francouzském Montpellieru nebo britském Exeteru pod vedením bioložky Allowen Evinové.
Samozřejmě ne každý pes žijící v lidské péči je takzvaným “gaučákem”. To se týká hlavně menších plemen. Jiné jsou naproti tomu trénované pro stopování, lov či třeba tažení saní. Vědce nicméně zajímalo, kdy tyto šelmy začaly být různorodější.
Zkoumali digitální modely stovek lebek z období sahajícího hluboko do minulosti. A došli k poměrně překvapivému závěru. Podle něj už před více jak 10 000 lety docházelo u psích lebek ke změnám tvaru.
Proč byl tento proces rozmanitosti nastartován? Podle odborníků se psi jednoduše přizpůsobovali, například s ohledem na prostředí, v němž žili. Svou roli sehrála i dynamika jejich vztahu s lidmi. Jak se vyjádří archeoložka Carly Ameenová z University of Exeter, experti se domnívají, že právě kombinace různých faktorů vedla k rozvoji psí variability, ovšem netroufají si říct, který z těchto faktorů byl nejzásadnější.
