Při pohledu na záplavu kamenných nádob, zahalených rouškou tajemství, může člověk cítit lehké mrazení. Skupina archeologů ovšem nic takového nevnímá. Experti jsou plně soustředěni na rozřešení záhady, která mnohým z nich nedá spát. K čemu byly tyto nádoby určeny?

Pohřební rituály měly v průběhu dějin u různých kultur různou podobu. Aktuálně se tímto tématem zabývá tým badatelů v souvislosti s nálezem velké nádoby s pozůstatky desítek lidí. Ta byla odhalena na archeologickém nalezišti známém jako Planina džbánů, které se nachází v Laosu v jihovýchodní Asii. O tuhle lokalitu se vůbec vědci dlouhodobě zajímají.

Roztroušeny po krajině

Není divu, vždyť se jedná o jedno z nejvíc tajemných míst na planetě, byť není ani zdaleka tak proslulé jako třeba sochy na Velikonočním ostrově. Konkrétně se rozkládá na náhorní plošině Xiang Khouang nedaleko města Phonsavan v severním Laosu.

A čím je tak zvláštní a záhadná? Oblast je tu „posypána“ stovkami a stovkami kamenných nádob. Vypadají trochu jako gigantické náprstky zaražené do země. Na výšku mají od jednoho do tří metrů a vážit mohou i několik tun.

Samozřejmě se na nich podepsaly čas i nezkrotná příroda – a také lidská činnost. Některé vykazují značné poškození. Jsou nepravidelně roztroušeny po krajině, jako kdyby je z nebes shodila nějaká mocná mytická bytost.

Jaký měly účel?

Archeologové samozřejmě na pohádky nevěří. Nepochybují o tom, že tvůrcem nádob se stal člověk. K čemu ale sloužily a proč si s nimi dávní obyvatelé regionu dali takovou práci – včetně transportu z lomů, odkud materiál na jejich výrobu s největší pravděpodobností pochází?

To je otázka, o níž se debatuje už řadu dekád. Objevily se přitom různé hypotézy, například že v nich byla hromaděna voda.

Značnou vypovídací hodnotu má ovšem fakt, že odborníci odhalili rovněž lidské pozůstatky. S tím souvisí teorie, kterou prosazuje vícero expertů a podle níž měly nádoby ve skutečnosti pohřební charakter.

Zkoumání sedimentu

Dříve byl vznik džbánů datován do období na přelomu roku 0, přesněji řečeno do rozpětí 500 let před a 500 let po našem letopočtu. Ovšem před několika roky přišel mezinárodní tým archeologů, „rekrutovaný“ například z Australské národní univerzity v Canbeře, University of Melbourne nebo University of Gloucestershire ve Velké Británii, se závěrem, který tuto dataci vyvrací. Studie byla zveřejněna v březnu 2021 v časopise PLOS One.

Vědci zkoumali Planinu džbánů v rámci terénních prací do jara 2020. Tak jako jiné badatele je neodradil ani fakt, že se v oblasti dosud nachází nevybuchlá munice. Jde o pozůstatky bombardování, kterému daná lokalita v minulosti čelila – ostatně celý region zahrnující i Vietnam či Kambodžu má temnou historii.

Bez ohledu na nebezpečí se expertům podařilo odhalit další nádoby. Zároveň zpod džbánů odebrali vzorky sedimentu, který později důkladně analyzovali v laboratoři.

Kořeny sahají hlouběji

Využili přitom metodu opticky stimulované luminiscence. Mohli tak zjistit, kolik vody uteklo od časů, kdy se k oněm vzorkům ještě dostaly sluneční paprsky. Z experimentu vyplynulo, že nádoby – minimálně ty, zpod nichž byl sediment vyjmut – jsou na svých místech usazeny déle, než se archeologové původně domnívali.

Nově bylo období jejich vzniku ohraničeno roky 1240 a 660 před naším letopočtem. Kořeny tajemné planiny tak sahají ještě hlouběji do minulosti.

Více se dočtete v čísle 11/2026