Jedno z nejslavnějších děl světového malířství, Hvězdná noc od Vincenta van Gogha, v sobě možná ukrývá mnohem větší vědeckou přesnost, než se dosud předpokládalo. Nová vědecká studie publikovaná v odborném časopise Scientific Reports přichází s fascinujícím zjištěním:

uspořádání hvězd a nebeských těles na plátně odpovídá reálné podobě noční oblohy z 22. července 1889..

Vincent van Gogh (1853–1890), nizozemský postimpresionistický malíř, dílo namalovat během svého pobytu v psychiatrické léčebně v Saint-Rémy-de-Provence na jihu Francie. Dosud historici umění i muzea vnímali slavnou spirálovitou oblohu zachycenou na plátně jako výsledek umělcovy bujné fantazie a vnitřních emocí, nový výzkum však tento pohled částečně přehodnocuje. Dle jejich analýz totiž obraz zachycuje skutečnou letní noční oblohu.

Zachycuje obraz Hvězdná noc skutečné nebe, ….

Tým vědců a astronomů pod vedením Elijaha Jeong-hyuna Kima zkombinoval počítačové simulace oblohy, historické meteorologické záznamy, topografické průzkumy krajiny i rozbor umělcových dopisů s cílem zjistit, zda van Gogh při tvorbě tohoto díla vycházel z reálného výhledu na noční nebe ze svého pokoje v léčebně.

Vědci provedli detailní geometrická srovnání pomocí statistických metod, včetně tak zvané Procrustovy analýzy, a zaměřili se na seskupení hvězd, polohu Měsíce i planety Venuše.

Výsledky ukázaly, že obloha před úsvitem procházela v průběhu června a července 1889 vývojem. Dokončení obrazu je datováno do června 1889, ovšem simulace noční oblohy pro 22. červenec 1889 vykázala pozoruhodnou shodu s tím, co je zachyceno na plátně.

Ten den se Měsíc na ranní obloze nacházel v podobě ubývajícího srpku, osvětlen byl přibližně z 28 %. V červnu byl oproti tomu Měsíc výrazně plnější. Venuše zářila v protějším rohu kompozice. Uspořádání hvězd v centrální části nápadně kopírovalo otevřenou hvězdokupu Hyády v souhvězdí Býka.

…nebo jde výplod malířovy fantazie?

Autoři studie proto přicházejí s hypotézou, že van Gogh mohl koncept obrazu vymyslet a částečně rozpracovat již v červnu, ale finální podobu hvězd a kompozici dokončil právě až na základě přímého pozorování reálné ranní oblohy o několik týdnů později.

Zatímco astronomové a statistici si pochvalují přesnost modelů, kurátoři umění zůstávají opatrní. Zástupci amsterdamského Van Goghova muzea upozorňují, že nizozemský mistr nikdy nebyl vědeckým kreslířem.

O topografickou a astronomickou věrnost mu nikdy nešlo, rozhodně ne v první řadě. Nový objev však podle odborníků znovu otevírá debatu o tom, jak hluboce byl van Gogh navzdory svému duševnímu stavu spjat s pečlivým pozorováním skutečné přírody.

Naznačuje totiž, že i jeho nejslavnější a zdánlivě nejfantastičtější díla mohla vycházet z konkrétních pozorování reálného světa. Hvězdná noc tak možná není jen produktem umělcovy představivosti, ale také překvapivě přesným záznamem oblohy nad jižní Francií konce 19. století.

Zdroj: ScienceNews