To, že i v jihovýchodní Asii se vyskytovali velcí dinosauři, dokazovaly jen ojedinělé nálezy obřích kostí. Nyní se však týmu vedenému paleontologem a odborníkem na dinosaury Sitou Manitkoonem z Mahasarakhamské univerzity v Thajsku podařilo objevit úplnější soubor kostí, které náležely gigantickému dinosaurovi. Ten dostal jméno Nagatitan chaiyaphumensis..

Jeho kosti objevil v roce 2016 v provincii Chaiyaphum v severovýchodním Thajsku místní muž jménem Thanom Luangnan. „Na břehu veřejného rybníka pozoroval něco, co popsal jako podivně vypadající kameny,“ vysvětluje Manitkoon.

Luangnan o nálezech informoval místní ministerstvo nerostných zdrojů. Ukázalo se, že podivné kameny byly kosti dinosaurů. „Počáteční měření vykopaných kostí naznačovala, že by se mohlo jednat o největšího dinosaura, jaký kdy byl nalezen v jihovýchodní Asii,“ říká Manitkoon.

Na délku podle expertních odhadů měřil přes 26 metrů a vážil téměř 30 tun. Vědci pojmenovali nový druh Nagatitan chaiyaphumensis podle místa, kde byl nalezen. Nága pak odkazuje na polobožské bytosti s lidskou tváří a hadím tělem (často kobry), které vystupují v hinduistické a buddhistické mytologii.

Jsou považovány za strážce vodních toků, podzemních pokladů a učení. „Toto je nejkompletnější exemplář sauropoda objevený ve formaci Khok Kruat,“ domnívá se Pedro Mocho, paleontolog z Universidade de Lisboa v Portugalsku, který se na studii nepodílel.

Příznivé podmínky pro vývoj velkých těl

Nagatitan chaiyaphumensis po sobě zanechal hrstku obratlů, několik žeber, kyčelní kosti a dále kosti končetin, které jsou uloženy v 113 milionů let staré hornině. Jeho pravá přední končetina je delší než u jiných, nedávno objevených obřích sauropodů, jako jsou Patagotitan a Dreadnoughtus, ačkoli samotný dinosaurus pravděpodobně nebyl tak velký jako tito těžkopádní tvorové, kteří vážili odhadem 60, respektive 50 tun.

Nutno však podotknout, že největší dinosauři všech dob nebyli navzájem nejbližšími příbuznými.

Nagatitan žil asi před 110 až 120 miliony lety, během rané křídy. Podmínky, které tehdy v Thajsku vládly, by mohly vysvětlovat, proč byl tak veliký. Thajsko bylo tehdy blíže rovníku než dnes. Stopy nalezené ve stejné formaci, ve které byl pohřben Nagatitan, naznačují, že oblast byla pokryta relativně otevřenými, mírně suchými křovinami.

Na planetě Zemi v té době vládl silný skleníkový efekt, přičemž výzkum provedený v roce 2024, za kterým stál i Paul Upchurch, naznačuje, že velkým sauropodním dinosaurům se v takových podmínkách obzvláště dařilo.

Ještě větší dinosauři než Nagatitan

Tito obrovští býložravci se mohli snadno a efektivně pohybovat lesy, pást se na stromech a okusovat rostliny, jako jsou přesličky a kapradiny, v nízkých oblastech. Jejich touha po krmení, při jejímž naplňování sešlapávali půdu, udržovala tato stanoviště otevřenější a spíše savanovitá než hustě zalesněná.

Nagatitan představoval pouhý začátek tohoto boomu ve velikosti. Když vědci pro srovnání zkoumali další obří sauropody z Asie, zjistili, že dinosauři se následně v průběhu období křídy ještě zvětšili.

„Objev Nagatitana a jeho obřích příbuzných v Asii naznačuje, že se tito dinosauři od rané křídy vyvinuli do tak obrovských velikostí, což byl úspěšný mechanismus přežití,“ říká Manitkoon. Fosilní záznamy ukazují, že od doby Nagatiana až do dopadu asteroidu se dinosauří titáni opakovaně vyvíjeli a rostli do velikosti, když k tomu byly vhodné podmínky.

Tento opakovaný evoluční úspěch ukazuje, že obří velikost nebyla v dějinách sauropodů slepou uličkou, ale vysoce efektivní strategií, která jim umožnila dominovat tehdejším ekosystémům po desítky milionů let až do samotného konce druhohor.

Více se dočtete v časopise 21. století číslo 9/2026, které vyšlo 17. srpna 2026.

Zdroje: National Geographic