Domů     Zajímavosti
Proč miminka voní sladce, zatímco puberťáci páchnou jako „kozí chlívek“?
Zdroj: Pixabay

Tuto otázku si položili vědci z Friedrich Alexander Universität v Německu a hledali na ni odpověď. Zkoumání podrobili chemikálie obsažené v tělesném pachu, jejichž koncentrace se liší u kojenců a dospívajících.

Malé děti voní rodičům příjemně, jako květiny, zato při zachycení tělesného pachu puberťáků, kteří nepoužili deodorant, sebou nejeden rodič trhne a nakrčí nos..

V čele výzkumu stojí Helene Loosová, která se na Friedrich Alexander Universität zabývá studiem tělesného pachu. Ve výzkumu, jehož závěry se svým týmem publikovala dne 21. března v časopise Communications Chemistry, poskytli vědci 18 dětem ve věku 0 až 3 roky a 18 teenagerům ve věku 14 až 18 let trička s bavlněnými vycpávkami všitými do podpaží.

Účastníci studie v nich měli strávit noc, aniž by dospívající použili antiperspirant, poté z nich výzkumníci odebrali vzorky vonných látek, které se do nich vsákly.

Loosová k tomu říká: „Abychom zabránili ‚kontaminaci vzorků‘, požádali jsme rodiče a dospívající, aby před provedením testu nejedli či nedávali dětem aromatická jídla obsahující koření, cibuli a česnek.“ Také jim poskytli neparfemované sprchové gely a mycí prostředky.

Je však možné, že i tak tělesný pach účastníků studie ovlivnily. Vědci si také byli vědomi toho, že i pachové látky ze vzduchu se mohou zachytit do bavlněných triček, proto dětem poskytli ještě druhé tričko, které nenosily, pouze ho měly u sebe v místnosti. Tak se mohli zaměřit jen na vonné látky obsažené v tělesném pachu dětí.

Vnímání tělesného pachu

Pomocí plynové chromatografie, techniky, která rozděluje chemikálie s různými vlastnostmi, vědci oddělili a detekovali jednotlivé vonné látky, obsažené v každém vzorku. Celkem bylo zjištěno 42 vonných látek, z nichž většinu produkovaly obě zkoumané skupiny, tedy jak malé děti, tak puberťáci.

Jedna vonná látka přitom může spustit více pachových senzorů v lidském nose, kterých je asi 400, a kombinace vonných látek vyvolá jiný vjem, než když působí samostatně.

Zdroj: Pixabay

Dobrovolníci byli následně přizvání, aby tyto vonné látky očichali a popsali jejich vůni. „Nejrozmanitější skupinou chemikálií, zastoupených v tělesném pachu dětí, byly aldehydy, které mohou mít smažené, případně oříškové aroma či vůni kartonu,“ komentuje Loosová.

V tělesném pachu obou skupin dětí pak byly obsaženy rovněž karboxylové kyseliny. Některé z nich byly příjemné, vydávaly ovocné tóny, připomínaly například vůni sušených švestek. Jiné naopak páchly sýrovitě, po zatuchlině či jako „kozí chlívek“.

Větší koncentrace nosu nelibých sloučenin

Tým každou karboxylovou kyselinu několikrát zředil, aby posoudil, jak intenzivně přispěla k tělesnému pachu obou skupin. Karboxylové kyseliny z podpaží dospívajících si zachovaly svůj odér i po větším naředění než ty od malých dětí, což naznačuje, že v pubertě jsou tyto chemikálie vylučovány ve vyšších koncentracích.

V tělesném pachu dospívajících pak byly zachyceny i dva steroidy, které ve vzorcích malých dětí chyběly. Jeden voněl jako santalové dřevo, druhý jako „pánská šatna“.

Odborníci se domnívají, že změna v tělesném pachu mezi dětstvím a pubertou je zapříčiněna především hormonálními změnami, dále změnami v kožním mikrobiomu a aktivací potních a mazových žláz. Co konkrétně ale změnu vyvolá vědci zatím nevědí.

Loosová a její tým plánují vyzkoušet další postupy, které by umožnily zachycení více vonných látek, a také zkoumat, jak se tělesný pach mění u dalších věkových skupin, včetně starých lidí, stejně jako vliv cvičení či většího množství spánku na intenzitu tělesného zápachu.

Štítky:
Související články
V chladných oblastech Sibiře a severní Kanady se vyskytuje sysel Parryův. Ve zkamenělých výkalech předchůdců těchto syslů, kteří obývali kanadský permafrost, objevili výzkumníci DNA dávných zvířat, včetně dnes již vyhynulých mamutů… „Prohledávání syslích výkalů (neboli koprolitu) se může zdát  ‚méně atraktivní‘ než vykopání mamutího klu,“ domnívá se Tyler Murchie, výzkumník v oboru paleogenomiky na kanadské […]
Když se řekne masožravá rostlina, vybaví si většina lidí právě mucholapku, která jako jediná suchozemská rostlina loví drobné živočichy prudkým pohybem pasti. Jak to ale dělá? Mucholapkou podivnou (Dionaea muscipula) byl fascinován už zakladatel evoluční biologie Charles Darwin (1809–1882). Sklapnutí její pasti bylo totiž tak rychlé, že si myslel, že snad rostlina disponuje svaly. Třetí […]
Výlet do australské přírody může na věci neznalého turistu působit jako idyla: Žádné velké šelmy, možná jen pozor na hady. Jenže také na jedovaté pavouky a štíry a co už tuší málokdo, i na nenápadný keř se srdčitými listy. Stačí letmý dotyk a ozve se pronikavá bolest, která přetrvává i týdny. Nenápadný tento keř není […]
Řekla Eufrat, která se táhne v délce 2 800 kilometrů mezi dnešním Tureckem a Irákem, se stala hybnou silou dávných změn. Její záplavy vytvořily bohatou zemědělskou půdu, z níž vznikla první starověká města, která vydláždila cestu pro rozvoj písma, centralizované moci a práva. Vědci strávili dlouhé roky bádáním, týkajícím se jejího záhadného původu… Řeky Eufrat […]
Objev díky ledu dobře zachované mumie Homo tyrolensis v roce 1991 byl senzací tehdy a nepřestává fascinovat ani dnes. Zkoumání ostatků ledového muže Ötziho rozhodně nekončí. Vědcům se totiž nyní z kvasinek, které se usadily v jeho těle krátce po smrti, podařilo upéct chléb a v plánu je i pivo! Mumie byla nalezena v září […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz