Pesticidy jsou obecně vnímány jako způsob obrany úrody před škůdci. Aktuálně jsou však stále více využívány prostředky, u nichž nehrozí, že budou mít negativní vliv na životní prostředí či potraviny. Říká se jim biologická ochrana.

Onu biologickou ochranu představují například parazitické vosičky, které bývají úspěšně aplikovány proti některým druhům hmyzu. 

Takové vosičky jsou dosti malé, ovšem tým odborníků z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR (ÚEB AV ČR) pracuje na vývoji ještě o poznání menších „ochranářů“. Jde o bakteriofágy, což jsou viry, které napadají bakterie. Na celém projektu se podílí třeba i Česká zemědělská univerzita.

Jak uvedla vedoucí výzkumné skupiny Tetiana Kalachova z ÚEB AV ČR, spolu se svými kolegy se zaměřila na bakteriální tečkovitost rajčat, jejímž původcem je bakterie Pseudomonas syringae.

„Tato choroba je poměrně častá a může významně snížit výnos plodů. Proto jsme se rozhodli otestovat využití bakteriofágů právě na ní,“ uvedla expertka. Ta rovněž popsala způsob, jak se členové týmu s danou výzvou popasovali, respektive jak postupovali.

„Platí, že kde jsou bakterie, jsou i jejich bakteriofágy. Viry jsme proto hledali na infikovaných rajčatech z farmářských trhů a z podobných přirozených zdrojů. Poté jsme je v laboratoři izolovali a testovali jejich účinnost proti původci choroby,“ řekla.

Dalším významným posunem byl vývoj kapalné směsi coby formy aplikace. V letošním roce pak vědci začali směs testovat mimo laboratoř. „Je to pro nás nová zkušenost. Pěstujeme v hydroponickém systému odrůdu, kterou používají velkopěstitelé.

Stejně jako v jejich sklenících máme i v těch našich čmeláky, kteří zajišťují opylení květů. Jsme zvědaví, zda tento experiment potvrdí slibné výsledky z laboratorních pokusů,“ podotkla Tetiana Kalachova.