Domů     Historie
Od šarlatánství k vědě: Těžké začátky meteorologie
Kromě meteorologie se Lewis Fry Richardson (foto) zabýval také matematickou analýzou válek. Přišel například s teorií, podle které pravděpodobnost ozbrojeného konfliktu mezi dvěma národy určuje délka jejich společné hranice. FOTO: NOAA / Creative Commons / volné dílo

Meteorologie v polovině 19. století prošla významnou proměnou. Stala se organizovanou veřejnou službou, ovlivňující chod celého státu, od zemědělství po veřejnou bezpečnost. Jedinou její chybičkou bylo, že se na předpovědi nedalo vůbec spoléhat.

To se mělo změnit až s příchodem první světové války. .

Po Velké Británii zahájily činnost národní meteorologické služby také v dalších státech světa a v roce 1880 došlo k založení Mezinárodní meteorologické organizace (IMO).

Ke spolehlivosti ovšem měly denní předpovědi daleko. Objevovaly se časté chyby vlivem lidského faktoru i nejasně formulovaných pravidel. Vědecká obec se navíc k celému konceptu počasí „předpovídat“ stavila dlouho pohrdavě, částečně i z toho důvodu, že samo slovo evokovalo ezoterické praktiky šarlatánů.

Národní meteorologická služba Dánska, založená roku 1872, se proto omezovala jen na tři typy předpovědí – pěkné, proměnlivé a špatné počasí. Švédská služba, založena o rok později, se předpovědí úplně zdržela až do roku 1905.

První počítačová předpověď bez počítače

Myšlenku propojit předpověď počasí a matematiku, kterou už v roce 1904 předestřel norský meteorolog Vilhelm Bjerknes (1862–1951), převedl do praxe anglický matematik Lewis Fry Richardson (1881–1953).

Zatímco sloužil jako řidič sanitky během první světové války, věnoval volné chvíle vyčerpávajícím výpočtům. Věřil, že pomocí složitých matematických postupů, vycházejících z mnohaletých meteorologických pozorování, bude možné předvídat vývoj povětrnostních vlivů.

Jeho první testovací předpověď ovšem selhala. Porovnání vypočtených hodnot s těmi skutečně naměřenými se jednoduše neshodovalo. O správnosti své metody byl Richardson nicméně pevně přesvědčený. V roce 1922 publikoval dílo „Předpovídání počasí číselným postupem“, přelomové dílo o předpovídání počasí pomocí číselného procesu.

Mimo jiné v něm představuje vizi „továrny na předpovědi“, obrovské arény, kde by na 64 000 lidských „počítačů“ provádělo výpočty pro přidělenou část zeměkoule.

O krok před dobou

Jeho metoda našla uplatnění až s rozšířením vhodné technologie. První elektronická předpověď vypočtená počítačem spatřila světlo světa v americkém armádním zařízení Aberdeen Proving Ground roku 1950 pod vedením meteorologa Jula Charneyho (1917–1981).

To spolu s nástupem éry počítačových simulací v 50. letech 20. století a prvních meteorologických satelitů v 60. letech vyústilo v jediné – na předpovědi počasí se konečně začalo dát spoléhat.

Související články
V lokalitě Cañada Seca na západě Argentiny objevili vědci hrob, který vedle koster nejméně 24 lidí obsahoval i částečnou kostru vyhynulého druhu lišky. Zkoumání naznačují, že byla zřejmě oblíbeným „domácím“ mazlíčkem, proto se jí dostalo pocty být pohřbená spolu se svými „páníčky“. Naleziště, nacházející se asi 210 kilometrů jižně od argentinského města Mendoza, bylo objeveno […]
Zhruba 5200 let staré Ötziho přírodně mumifikované tělo bylo nalezeno roku 1991 v Ötztalských Alpách, odtud pochází jeho jméno. Je nejstarší známou evropskou, přírodně zachovanou, mumií, která nabízí nebývalý pohled na Evropany doby měděné. Nyní se vědci zaměřili na zkoumání jeho tetování a techniky, pomocí které vznikla. Ötzi měřil kolem 160 centimetrů a vážil asi […]
Včera, 8. dubna 2024, bylo možné pozorovat úplné zatmění Slunce v Mexiku, Spojených státech a Kanadě. Podle všeho byli už dávní Mayové schopni předvídat tento jev, který pro ně představoval umírání slunečního boha, a přijmout opatření, aby nenastal konec světa. Zatmění Slunce je astronomický jev, který nastane, když Měsíc vstoupí mezi Zemi a Slunce, takže […]
Nový archeologický výzkum, jenž probíhá v ruinách starořímského města Pompeje, které roku 79 zničila erupce sopky Vesuv, odhalil také několik domů, které byly v době výbuchu sopky v rekonstrukci. To vědcům umožnilo seznámit se se stavebními postupy, které Římané používali. Možná bychom se jimi měli nechat inspirovat… Starořímské město Pompeje se nacházelo v Neapolském zálivu. […]
Mělo „srdce“ z kamene, a svou rozlohou předčilo i starověký Řím. Vynikalo totiž majestátními stavbami, důmyslným obchodem i nerostným bohatstvím. Dnes je považováno za kolébku dávné moudrosti, která však na své rozluštění stále ještě čeká. Civilizace, která zde v klasickém období sídlila, totiž představuje pro archeology a vědce těžší oříšek než Mayové. Její jazyk nám […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz