Domů     Příroda
Zoo v tekutém dusíku
FOTO: Claudia Feh / Creative Commons / CC BY-SA 4.0

Říká se jim zamrzlé zoo, protože místo chovu zvířat schraňují v tekutém dusíku jejich buňky. Ty jsou mnohdy jedinou nadějí pro záchranu kriticky ohrožených a vyhynulých druhů.

 

Tříletý hřebec Kurt je pořádný divoch. Pobíhá, kope kolem sebe, jedné klisně odkousnul kus ocasu a od člověka se rozhodně pohladit nenechá. A jeho ošetřovatelům ze safari parku zoologické zahrady v San Diegu toto chování žádné starosti nedělá, ba naopak.

Kurt totiž není ledajaký hřebec, ale kůň Převalského (Equus przewalskii Poliakov). Je to jediný skutečně divoký druh, který se evolučně odchýlil od ostatních koní někdy před 500 000 lety. I geneticky je odlišný, má 66 chromozomů, zatímco koně domácí jich mají 64. Kurt je navíc výjimečný tím, že vznikl jako klon, podobně jako kdysi ovce Dolly.

Dnes sci-fi, zítra realita

Buňky Kurtova otce byly uložené v tekutém dusíku při -196 °C od roku 1980. V té době si odborníci ze zamrzlé zoo (oficiálně San Diego Zoo Wildlife Alliance) v čele se zakladatelem Kurtem Benirschkem dovedli pouze teoreticky představit, k čemu by buňky mohly v budoucnu sloužit.

Úspěch z roku 2020, kdy se hříbě narodilo, ukazuje, že co bylo dříve považováno za sci-fi, je už dnes možné. V současnosti je v San Diegu uložený biologický materiál od více než 10 000 jedinců, kteří náležejí k více než 1200 zvířecím druhům a poddruhům. Kolem 5 % z nich už vyhynulo, nebo jsou kriticky ohroženy vyhynutím.

Zamrzlé zoo

Kromě San Diego Zoo Wildlife Alliance existují i další zamrzlé zoo. K těm větším patří britská Nature’s SAFE, která úzce spolupracuje s Evropskou asociací zoologických zahrad a akvárií. Cílem je uchovat co nejvíce buněk od co největšího množství druhů, takže tato zařízení nabádají zoologické zahrady, aby k nim posílaly biologický materiál.

Uhynulé zvíře, které může být posledním zástupcem svého druhu, je třeba dopravit do zamrzlé zoologické co nejrychleji. Obvykle se do tekutého dusíku ukládají kožní buňky, které se typicky získávají seškrabem z ucha.

Následuje pomnožení buněk v kultivačním médiu, které obsahuje antibiotika potlačující růst bakterií. Pod mikroskopem se pravidelně sleduje, jestli už je buněk dostatek pro zamrazení.

Pomalé rozmrazování

Aby nedošlo k poškození buněk mrazem, tak se k nim přidávají speciální ochranné látky a zamrazování probíhá postupným snižováním teploty. V tekutém dusíku, který má -196 °C, tak mohou být buňky bez poškození uskladněny desítky let.

Rozmrazení potom probíhá opačně, tedy postupným zvyšováním teploty. V laboratoři je následně možné buňky reprogramovat tak, aby z nich vznikly tzv. indukované pluripotentní kmenové buňky. Pomocí růstových faktorů je dokážou vědci dále přeměnit v jakoukoliv buňku těla.

Z původně kožních buněk tedy mohou vytvořit klidně i spermie nebo vajíčka. Po oplodnění se v laboratoři začne vyvíjet embryo, které je následně naimplantované do náhradní matky. Co přinese budoucnost, se dá zatím jen odhadovat.

Nové techniky by se mohly týkat totipotentních kmenových buněk. Ty na rozdíl od pluripotentních kmenových buněk mohou vytvořit i placentu a pupečník, což znamená, že z nich může vzniknout celý nový jedinec.

Autorka: Kateřina Pavelcová

Více o zamrzlých zoo a záchraně vymírajících druhů se dočtete v čísle 3/2024, které je právě v prodeji.

Související články
Na první pohled to může znít paradoxně – znečištění ovzduší, které je spojováno s celou řadou vážných zdravotních problémů, by mohlo mít i jeden nečekaný ochranný účinek. Nedávná studie naznačuje, že vyšší koncentrace jemných částic PM10 a PM2.5 mohou snižovat riziko vzniku melanomu, nejnebezpečnějšího typu rakoviny kůže. Mechanismus je jednoduchý: částice v ovzduší blokují ultrafialové […]
Tváří v tvář klimatické změně odborníky zaměstnává otázka, jak nakrmit rostoucí populaci. V minulém století nás zachránily pesticidy a chemické hnojení, v tom současném je nadějí úprava genů. Brzy tak můžeme pěstovat brambory odolné vůči horku, nebo rýži, která přežije záplavy. Jak to ale bývá, revoluce někdy požírá vlastní děti. V roce 2023 spláchly Indii silné monzunové deště. Zatopené […]
„Předpokládám, že jsem změnil svět,“ nechal se slyšet Joe Farman, jeden z autorů studie, která před 40 lety oznámila objev díry v ozonové vrstvě klenoucí se nad Antarktidou. Nepřeháněl. Objev změnil mezinárodní vztahy, způsob, jakým žijeme i výrobky, které nakupujeme. Ať už to bylo globální oteplování, nebo okyselování oceánů, v posledním půlstoletí lidstvo čelilo hned několika vážným […]
Autismus je jako strašák společnosti. Zatímco podvědomě s sebou nese předsudky z předsudků, konkrétně už ovlivňuje schopnost dítěte komunikovat, navazovat vztahy a zapojit se do běžných aktivit. Někteří jedinci s poruchami autistického spektra (PAS) vykazují mimořádné schopnosti, například v matematice, jazycích nebo umění, jiní čelí výzvám, které komplikují jejich každodenní život. Právě dnes si připomínáme […]
V Maďarsku a na Slovensku byla potvrzena ohniska slintavky a kulhavky. Poslední hlášené místo se přitom nachází jen asi 40 km od hranic s Českem. Nemoc postihující sudokopytníky je extrémně nakažlivá a pro zamezení jejímu šíření je nutné vybíjet celé chovy. Podaří se Česku vyhnout zavlečení nemoci? Slintavka a kulhavka (SLAK) je extrémně nakažlivá nemoc […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz