Měl pověst nejděsivějšího predátora, jaký kdy „kraloval“ mořským hlubinám. Z pomyslného trůnu byl však evolucí sesazen již před 2,6 miliony let. Anebo nám věda něco zamlčela?
Ztělesněná noční můra… I tak by se dal nazvat osobní střet se žralokem bílým (Carcharodon carcharias). Jeho dávný příbuzný, megalodon (Carcharocles megalodon), ale dokázal být ještě děsivější. Zatímco délka těla údajně dosahovala až čtyřiceti metrů, zuby by svou velikostí klidně mohly konkurovat lidské dlani.
Není divu, že četná svědectví o tom, že možná z našich moří úplně nezmizel budila mezi veřejností paniku, zatímco vědcům zvedala výzkumný adrenalin.
Věda vs fikce
Vědecké výzkumy přitom hovoří jasně. Obávaný praprapředek některých dosud žijících druhů žraloků se pod hladinou začal prohánět zhruba v období miocénu, tedy před 23 miliony lety. K jeho vymření z geologického hlediska však došlo poměrně nedávno, koncem pliocénu před 2,6 miliony lety.
Záhadologové – i někteří odborníci – ale předloženým faktům přesto odmítají uvěřit. A to především z důvodu celé řady svědectví, která se v posledních stech letech povážlivě nakupila.
Vystrašení námořníci
Prvopočátek opětovného „honu“ na megalodona lze spojit s rokem 1875, kdy příslušníci britského královského námořnictva objevili dva obrovské žraločí zuby staré maximálně 15 000 let. Na to, aby patřily dnešním žralokům přitom byly neskutečně dlouhé a mohutné.
Prvotní semínko pochyb následně podpořil v růstu australský přírodovědec David Stead (1877–1957) roku 1918. Podle jeho záznamů se totiž skupina zkušených námořníků odmítla vrátit na moře.
A to z prostého důvodu. Při poslední plavbě je měl ohrožovat čtyřicetimetrový žralok, který jim poničil loď a sežral úlovek.
Ponorka jako „dezert“?
O svou zkušenost se neváhali podělit také příslušníci sovětských elitních jednotek Specnaz, kteří roku 1961 asistovali Kubáncům při obraně v Zátoce sviní. Nedobrovolnými svědky ničivé podívané se měli stát při návratu na svou malou ponorku.
„Z moře se najednou vynořilo šedivé tělo gigantického žraloka. Byl delší než ponorka, to znamená, že jeho délka činila nejméně čtyřicet metrů, a jeho oči svítily jako lodní reflektory. Zakousl se do ponorky, kterou patrně považoval za velrybu, a pokusil se ji překousnout v půli,“ vypověděl jeden z očitých svědků.
Záhada vyřešena!
Počet svědectví přitom neklesá ani v 21. století. Je tedy možné, že příšera proplouvá vodami oceánů dodnes? Odpověď potěší zejména milovníky potápění… je to totiž více než nepravděpodobné. Ani po dvou stoletích vědeckého výzkumu moří a oceánů se nepodařilo objevit jediný potvrzený případ setkání s tak obrovskou dravou parybou.
Nepodložené historky jsou podle expertů povětšinou založeny na zveličených rozměrech výše zmíněného žraloka bílého. Ten, ačkoli dosahuje délky až 6,5 metru a hmotnosti přes 3 tuny, i to nejspíše stačí, aby se vyděšená mysl postarala o zbytek.
Více se dočtete v 21. STOLETÍ EXTRA, které vychází již v březnu!