Domů     Příroda
Jihočeský boj o „koňský kaštan“: Jak biologové bojují s invazní klíněnkou jírovcovou?
Veronika Tyrková 24.1.2024
FOTO: Sannse / Creative Commons / CC BY-SA 3.0

Tmavé skvrny na listech, jejich předčasné opadávání a celkové oslabení stromů. Tak jírovce ve městě poškozuje invazní hmyzí škůdce, klíněnka jírovcová, a také houbová choroba. Na ochranu stromů prováděli jihočeští vědci z Biologického centra Akademie věd ČR (BC AV ČR) koncem roku experiment v Českých Budějovicích, při němž chtěli ověřit, zda lze stromům pomoci přírodní cestou. .

Jírovec maďal, lidově zvaný koňský kaštan, je oblíbený okrasný strom, který kromě své estetické funkce poskytuje stín, snižuje teplotu i prašnost ve městě. Stává se důležitým zdrojem pylu a nektaru a vytváří životní prostředí mnoha užitečným organismům.

V Českých Budějovicích lze nalézt přes 500 stromů tohoto druhu. Ne všechny jsou ale zdravé.

Jírovec napadá invazní škůdce klíněnka jírovcová a také houbová choroba Guignardia aesculi, která je původcem hnědé skvrnitosti jírovce. Oba organismy způsobují nekrotické skvrny na napadených listech a jejich předčasné opadávání, což stromy značně oslabuje.

„Doktoři“ stromů

Nejvíce je to ve městě patrné u stromořadí podél Nádražní ulice, kde je pravidelně poškozeno více než 50 % listové plochy. Z tohoto ohniska se pak škůdci dále šíří do okolí. Jak klíněnku, tak skvrnitost lze omezit aplikací insekticidů a fungicidů.

Postřik celých stromů nebo ošetření pomocí injektáže je sice účinné, ale velmi nákladné a má negativní dopady na životní prostředí i na člověka. Aplikace pesticidů injektáží do kmenů stromů navíc ohrožuje stromy samotné z důvodu rizika zavlečení chorob otvory vyvrtanými do kmene, a proto není u nás povolena.

Pupen jírovce. FOTO: Gerd Eichmann / Creative Commons / CC BY-SA 4.0

Patentované kmeny

Vědci z Biologického centra ale testovali možnosti ochrany jírovců pomocí nového vlastního rostlinného biostimulantu Supresil Duo. Je to zcela přírodní přípravek, který obsahuje patentované kmeny dvou druhů užitečných hub:

Entomopatogenní Cordyceps fumosorosea a mykoparazitické Trichoderma harzianum. „Kmen první houby pochází z jižních Čech, izolovali jsme ho právě z klíněnky, proti které je vysoce virulentní,“ říká autor přípravku Rostislav Zemek z Biologického centra AV ČR. Kmen druhé houby je původem z Izraele, má výborné účinky proti rostlinným patogenům a zároveň podporuje využití živin a růst rostlin.

Jak se zjišťuje kondice stromů?

Vědci přípravek zapravují do půdy, kde působí jak přímo na kukly škůdce a spóry původce hnědé skvrnitosti, tak nepřímo přes kořeny stromů zvyšuje jejich odolnost vůči chorobám a škůdcům. První dávku výzkumníci aplikovali na jaře, další dvě v létě a začátkem podzimu a v listopadu aplikovali druhou podzimní dávku, která by měla zasáhnout přezimující kukly klíněnky a spóry houbové choroby.

Jihočeští vědci stromy pravidelně sledovali a odebírali vzorky listů pro digitální analýzu poškození. A také pomocí měření fotosyntetické aktivity v listech zjišťovali kondici stromů. Na posledně jmenovaném se podílela také Dr. Svietlana Sytnyk z Ukrajiny, která si ze své domovské univerzity v Dnipru přivezla speciální přístroj pro měření chlorofylové fluorescence.

„Zpracováváme předběžné výsledky, ale konečné vyhodnocení proběhne letos, kdy by mělo být na stromech již více patrné snížení výskytu klíněnky a hnědé skvrnitosti listů,“ dodává Rostislav Zemek.

Autor: Jiří Lukša

Související články
Objevy Příroda 19.5.2025
Klimatická změna rychle proměňuje arktickou tundru, potvrdila rozsáhlá mezinárodní studie, kterou publikoval časopis Nature. Vědci po čtyři desetiletí sledovali více než 2 000 rostlinných společenstev napříč Arktidou a zjistili, že změny nejsou jednotné – zatímco některé oblasti zaznamenaly přírůstek druhů, jiné naopak ztrácely svou biologickou rozmanitost. Mezi výzkumníky, kteří se na projektu podíleli, byl i […]
Objevy Příroda 19.5.2025
Půlroční expedice doktorského studenta z Biologického centra AV ČR a Jihočeské univerzity na tropickém ostrově Nová Guinea přinesla jedinečný objev. František Vejmělka jako první zdokumentoval jednoho z největších myšovitých hlodavců světa – velekrysu Mallomys istapantap. Tento tajemný noční tvor obývá chladné mlžné horské pralesy a pláně v nadmořských výškách 3700 metrů a pro vědu byl znám pouze z několika […]
Příroda 18.5.2025
Nově analyzovaná fosilie Archaeopteryxe, získaná Fieldovým muzeem v Chicagu v roce 2022, přinesla zcela nové poznatky o tom, jak se první ptáci naučili létat. Tento exemplář, původně pocházející z Bavorska, je prvním, u kterého byly identifikovány specializované terciální peří na části horních končetin. Tato pera vytvářejí aerodynamický přechod mezi křídlem a tělem, což je adaptace […]
Že osiřeli, je na šimpanzích znát i v dospělosti. Obzvlášť na to doplácejí samci, mívají horší postavení ve skupině a méně potomků. Trauma osiření je dokonce vidět na magnetické rezonanci, jelikož trvale mění strukturu mozku.   Šimpanzi jsou ve zvířecí říši nápadní nezvykle dlouhým dětstvím, které trvá 13 až 15 let. Důvod je podobný jako u […]
Objevy Příroda 12.5.2025
Sršni asijští se stali nechtěnou součástí evropské krajiny a snižují počty užitečných opylovačů. Tento invazní druh pochází z jihovýchodní Asie, ale od prvního výskytu ve Francii v roce 2004 se přes veškerou snahu o vymýcení postupně šíří dál. Zatím mu v tom podle odborníků nebrání ani žádný přirozený nepřítel. V polovině dubna začínají ze zimovišť vylétat […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz