Domů     Příroda
Jihočeský boj o „koňský kaštan“: Jak biologové bojují s invazní klíněnkou jírovcovou?
Veronika Tyrková 24.1.2024
FOTO: Sannse / Creative Commons / CC BY-SA 3.0

Tmavé skvrny na listech, jejich předčasné opadávání a celkové oslabení stromů. Tak jírovce ve městě poškozuje invazní hmyzí škůdce, klíněnka jírovcová, a také houbová choroba. Na ochranu stromů prováděli jihočeští vědci z Biologického centra Akademie věd ČR (BC AV ČR) koncem roku experiment v Českých Budějovicích, při němž chtěli ověřit, zda lze stromům pomoci přírodní cestou. .

Jírovec maďal, lidově zvaný koňský kaštan, je oblíbený okrasný strom, který kromě své estetické funkce poskytuje stín, snižuje teplotu i prašnost ve městě. Stává se důležitým zdrojem pylu a nektaru a vytváří životní prostředí mnoha užitečným organismům.

V Českých Budějovicích lze nalézt přes 500 stromů tohoto druhu. Ne všechny jsou ale zdravé.

Jírovec napadá invazní škůdce klíněnka jírovcová a také houbová choroba Guignardia aesculi, která je původcem hnědé skvrnitosti jírovce. Oba organismy způsobují nekrotické skvrny na napadených listech a jejich předčasné opadávání, což stromy značně oslabuje.

„Doktoři“ stromů

Nejvíce je to ve městě patrné u stromořadí podél Nádražní ulice, kde je pravidelně poškozeno více než 50 % listové plochy. Z tohoto ohniska se pak škůdci dále šíří do okolí. Jak klíněnku, tak skvrnitost lze omezit aplikací insekticidů a fungicidů.

Postřik celých stromů nebo ošetření pomocí injektáže je sice účinné, ale velmi nákladné a má negativní dopady na životní prostředí i na člověka. Aplikace pesticidů injektáží do kmenů stromů navíc ohrožuje stromy samotné z důvodu rizika zavlečení chorob otvory vyvrtanými do kmene, a proto není u nás povolena.

Pupen jírovce. FOTO: Gerd Eichmann / Creative Commons / CC BY-SA 4.0

Patentované kmeny

Vědci z Biologického centra ale testovali možnosti ochrany jírovců pomocí nového vlastního rostlinného biostimulantu Supresil Duo. Je to zcela přírodní přípravek, který obsahuje patentované kmeny dvou druhů užitečných hub:

Entomopatogenní Cordyceps fumosorosea a mykoparazitické Trichoderma harzianum. „Kmen první houby pochází z jižních Čech, izolovali jsme ho právě z klíněnky, proti které je vysoce virulentní,“ říká autor přípravku Rostislav Zemek z Biologického centra AV ČR. Kmen druhé houby je původem z Izraele, má výborné účinky proti rostlinným patogenům a zároveň podporuje využití živin a růst rostlin.

Jak se zjišťuje kondice stromů?

Vědci přípravek zapravují do půdy, kde působí jak přímo na kukly škůdce a spóry původce hnědé skvrnitosti, tak nepřímo přes kořeny stromů zvyšuje jejich odolnost vůči chorobám a škůdcům. První dávku výzkumníci aplikovali na jaře, další dvě v létě a začátkem podzimu a v listopadu aplikovali druhou podzimní dávku, která by měla zasáhnout přezimující kukly klíněnky a spóry houbové choroby.

Jihočeští vědci stromy pravidelně sledovali a odebírali vzorky listů pro digitální analýzu poškození. A také pomocí měření fotosyntetické aktivity v listech zjišťovali kondici stromů. Na posledně jmenovaném se podílela také Dr. Svietlana Sytnyk z Ukrajiny, která si ze své domovské univerzity v Dnipru přivezla speciální přístroj pro měření chlorofylové fluorescence.

„Zpracováváme předběžné výsledky, ale konečné vyhodnocení proběhne letos, kdy by mělo být na stromech již více patrné snížení výskytu klíněnky a hnědé skvrnitosti listů,“ dodává Rostislav Zemek.

Autor: Jiří Lukša

Související články
Příroda 7.2.2026
Nová mezinárodní studie ukazuje, že skutečná monogamie je v živočišné říši vzácná a navíc je často zaměňovaná s pouhou sociální vazbou. Výzkum rozlišuje mezi párovým soužitím a genetickou monogamií a ukazuje, že i u druhů považovaných za takříkajíc věrné běžně dochází k záletům. Monogamie, tedy životní partnerství dvou jedinců po delší dobu či dokonce po […]
Leguáni zelení (Iguana iguana) jsou poměrně velcí plazi, kteří jsou na Floridě invazivním druhem. Nepřizpůsobili se proto dostatečně zdejšímu klimatu. Když přejde zemí studená fronta, mají tito studenokrevní živočichové problém s termoregulací. Chlad je může uvést do stavu strnulosti, kdy se neudrží na stromech či plotech a padají k zemi. Tito ještěři dosahují délky jednoho […]
Medicína Příroda 5.2.2026
Chuť na hořké v nás spouští jeden z nejstarších ochranných reflexů. V přírodě totiž hořkost často signalizovala jedovaté látky v rostlinách. Mozek se proto během evoluce naučil, že hořké rovná se potenciálně nebezpečné. I dnes, v době laboratorně testovaných potravin, tento mechanismus funguje téměř automaticky. U většiny lidí vyvolává hořká chuť instinktivní odpor, někdy dokonce […]
Příroda 4.2.2026
V minulosti získávali a dodnes někde získávají lučištníci jed na své šípy z různých zdrojů. Z rostlin, od hadů. Kapitolu samo o sobě představují takzvané šípové žáby. Jde o extrémně jedovaté a přitom malé, i kolem jednoho centimetru měřící jihoamerické pralesničky. Vyznačují se výraznými barvami, jimiž všem predátorům dávají jasně najevo, aby se jim zdaleka […]
Příroda 4.2.2026
Lesní požáry lidé z tuzemska často vnímají jako problematiku, která se týká spíš Austrálie nebo Kalifornie. Ovšem podle expertů se i ve střední Evropě, regionu, kde na tenhle typ pohromy nejsme příliš zvyklí, začnou objevovat častěji. Jak ničivě mohou naši krajinu postihnout, jasně ukázal rok 2022, kdy oheň vzplál v Národním parku České Švýcarsko. Tak […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz