Domů     Příroda
Pohřbení mýtu ušlechtilého šimpanze: 50 let od války v Gombe
Veronika Tyrková 17.1.2024
FOTO: Unsplash

Něžný David Šedobradý, chytrá Flo, rošťácký William – celých 10 let svět sledoval rodící se hvězdu Jane Goodallové a její příběhy o šimpanzích v Tanzanii. Panující představa, že tento lidoop je nezkaženou proto-verzí člověka, ovšem brzy vzala za své. Mezi dvěma komunitami vypukla brutální vyhlazovací válka..

Šimpanzí samec Godi z klanu Kahama byl spatřen naposledy živý 7. ledna 1974. Ten den jako jindy pojídal ovoce na stromě a hleděl si svého, když ho přepadl gang šesti samců z konkurenčního Kasekelského klanu.

Tiše se připlížili na území ovládané jeho tlupou a přesilu využili k násilnému útoku. Godi se stal první obětí konfliktu, o kterém se mluví jako o „Čtyřleté válce“. Bylo to vůbec poprvé, kdy výzkumníci pozorovali primáty podílet se na chladnokrevném a promyšleném zabíjení.

Ticho před bouří

První náznaky nadcházejícího konfliktu se objevily už na začátku roku 1970. Kasekelská komunita šimpanzů, kterou posledních 10 let Goodallová studovala, se po smrti bývalého vůdce začala štěpit. Sedm dospělých samců, tři matky a jejich mláďata trávili stále více času v jižní teritoriální oblasti.

Do roku 1972 se tato skupina zcela vyčlenila a vytvořila vlastní společnost na jihu, známou jako Kahama. Vztahy byly napjaté. Vzájemná setkání končila výhrůžkami a úprkem obvykle té skupiny s menším počtem samců.

Na válečné stezce

Toto chování zpočátku výzkumníci přisuzovali běžnému teritoriálnímu chování. Vzájemné bojůvky ale eskalovaly až k 7. lednu 1974 a přepadení samce Godiho, což se označuje jako začátek Čtyřleté války. V jejím průběhu členové Kasekelského klanu ubili k smrti všech šest samců a jednu samici z Kahamy.

V jednom případě byla oběť nalezena zohavená a brutálně znetvořená. Další dvě samice se pohřešovaly a byly označeny za mrtvé. Tři zbývající, zbité a znásilněné, unesli samci zpět do původního klanu. Výsledkem války tak byla eliminace konkurenční skupiny a anexe jejího území.

Ani první, ani poslední

Důkazů o tom, že by zvířata zabíjela členy svého vlastního druhu, byly do té doby jen vzácné, a těch několik známých případů bylo biology označeno za nehodu. Darwinův přirozený výběr měl koneckonců eliminovat vražedné násilí.

Zabíjení a vedení válek bylo považováno za výhradně lidskou „specialitu“. Goodallová světu ukázala, že představa „ušlechtilých divochů“ s mírumilovnější povahou neschopných páchat násilné činy, je skutečně jen mýtus.

Více se dočtete v aktuálním čísle 2/2024.

Související články
Příroda 23.3.2026
Jestli lze nějaký region označit za pomyslnou hadí říši, pak je to Indie. Syčivých plazů zde žije bezpočet, navíc jejich existence je s historií a kulturou celého subkontinentu neodmyslitelně spojena. Ikonickými tvory v těchto končinách jsou bezesporu kobry – plazi s charakteristickou kápí v horní části těla. Jako příklad lze uvést kobru indickou, která je […]
Příroda 23.3.2026
Planeta se otepluje, to je známá věc. V závislosti na tomto oteplování dochází rovněž k proměně ekosystémů. Jak jsou ovlivňována ta která rostlinná společenství, zkoumal mezinárodní tým vědců včetně expertů z Botanického ústavu Akademie věd ČR. Odborníci se zaměřili na výsledky zkoumání, během nichž byla shromažďována data napříč starým kontinentem, na území rozpínající se od […]
Příroda 21.3.2026
Když se řekne lesní požár, většině lidí se vybaví apokalypsa: spálené stromy, prchající zvířata, kouř zakrývající obzor a pocit, že se příroda definitivně vymkla kontrole. Tento obraz ale zachycuje jen část reality. Oheň totiž není vetřelcem v krajině, nýbrž jejím dávným spolutvůrcem a architektem. Po tisíce let přicházel v podobě blesků i lidských zásahů, tiše […]
Příroda 19.3.2026
Lesy jsou jedním z nejdůležitějších ekosystémů na Zemi. Ukládají uhlík, chrání půdu i vodní zdroje a poskytují domov milionům druhů. Přesto z planety každoročně mizí rozsáhlé lesní plochy. Co za tím skutečně stojí – a které rozšířené představy jsou spíš mýtem? Co lesy skutečně ohrožuje, kde je situace nejvážnější a jakou roli v tom hraje […]
Jaci obývají bezlesé vrchoviny, náhorní plošiny a hory Nepálu, Bhútánu a Tiberu, žijí v nadmořských výškách mezi 3200 až 5400 metrů. Pro život v těchto vysokých nadmořských výškách disponují genetickou mutací, která by mohla naznačovat nové způsoby léčby mozkových onemocnění lidí, jako je roztroušená skleróza. Jaci divocí jsou mohutná zvířata dorůstající výšky v kohoutku až […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz