Domů     Příroda
Jak se páří nezničitelné želvušky?
Zdroj: Wiki Commons

Jako želvušky (Tardigrada) se označují asi 1 milimetr velcí bezobratlí živočichové, žijící v mechu. Přezdívá se jim vodní medvídci a ví se o nich, že jsou prakticky nezničitelní. Dlouhou dobu bylo pro vědce záhadou, jak samci vyhledávají samice. Nyní se zdá, že tomu přišli na kloub..

Tito drobní živočichové, disponující čtyřmi páry končetin s neúměrně dlouhými drápky, byli objeveni už na konci 18. století. Jsou velmi odolní, dokáží přežít i extrémní podmínky, které nezvládne většina ostatních tvorů.

V normálně vařící vodě je není možné uvařit, přežijí teplotu až 120 °C, některé druhy dokonce i 150 °C. Odolávají třeskutým mrazům, dospělé želvušky zvládnou i zchlazení na teplotu blízkou absolutní nule, tedy mínus 272,8 °C.

Chlad zvládají i dlouhodobě. Dvě želvušky, zmražené na teplotu mínus 20 °C po dobu dvaceti let, se po rozmrazení vrátily k normálnímu životu, a to včetně rozmnožování. Přežijí vystavení ultrafialovému záření, snesou nadměrnou koncentraci dusivých plynů, například vystavení methylbromidu a etanolu po dobu několika minut.

Smrt jim nepřivodí ani velký tlak, až 6 hodin jsou schopné zvládnout 7,5 gigapascalů, což odpovídá tlaku 180 kilometrů pod povrchem Země. Zvládly i velké dávky radioaktivního záření, větší než jakýkoliv jiný mnohobuněčný organismus.

Odolné vůči horku, chladu i suchu

Proto byly vyslány do vesmíru, a to v roce 2007 v rámci mise 6/Foton-M3. Tam byly vystavené přímé radiaci, vysokým teplotám i vakuu. Po návratu na Zemi přitom byly opět životaschopné, přijímaly potravu, rostly a množily se.

Během jejich druhé vesmírné mise, kdy je do kosmu vynesl roku 2011 raketoplán Endeavour, musely čelit různým hladinám ionizujícího záření. Bez ohledu na stav beztíže i kosmické záření přitom kladly samice želvušek vejce normálního tvaru, nichž se líhli zcela normální, životaschopní jedinci.

Zdroj: Wiki Commons

Účinně se brání také suchu, a to díky unikátním proteinům zvaným CAHS (cytoplasmic-abundant heat-soluble proteins). Ty se nachází v blízkosti cytoplazmy buněk. Vědci z Tokijské univerzity, pod vedením Takekazu Kuniedy, zjistili, že v případě, kdy buňkám hrozí vysychání, tyto proteiny zkondenzují a vytvoří síť vláken, která podepře buňku a přemění cytoplazmu na gel.

Tím zabrání buňce v kolapsu, k němuž by došlo po odstranění vody z ní. Po rehydrataci se buňky rychle vrátí do původního stavu. Podle Kuniedy však tyto proteiny nepracují samy, je proto potřeba dalšího výzkumu ke zjištění, jak se želvušky vypořádávají se suchem.

Hledání vhodného protějšku

Justine Chartrainová, doktorandka z University of Jyväskylä ve Finsku, se zase rozhodla přijít na to, jak u želvušek dochází k vyhledávání vhodných partnerů k páření. U těchto vodních medvídků je totiž velmi těžké rozlišit samce a samice, kromě rozdílu ve velikosti se u nich nevyskytují žádné zjevné sekundární znaky.

Chatrainová prováděla pokusy s druhem Macrobiotus polonicus. Do uzavřeného vodního prostředí umístila dva samce a samici. „Ve vodním prostředí trávili samci více času vedle samic než vedle samců,“ řekla k výsledkům svého zkoumání.

Podle vědců produkují samice chemickou stopu, kterou jsou samci schopni ve vodě zachytit. Následně experiment zopakovali v jiném médiu, konkrétně v agaru. V něm žádná želvuška cíleně nesledovala jinou, bez ohledu na to, zda se jednalo o samce či samici.

Došlo-li k náhodnému setkání samce se samicí, poté ji někdy samec následoval. Podle odborníků z toho plyne, že si želvušky mohou najít vhodný protějšek pouze ve vodním prostředí, kde samci aktivně vyhledávají samice pro páření.

Štítky:
Související články
Objevy Příroda 20.11.2026
Výzkumný tým s účastí odborníků Národního centra zemědělského a potravinářského výzkumu (CARC) vyvinul doplněk stravy z klíčků brokolice a ředkve s vysokým obsahem sulforafanu. Technické řešení chráněné užitným vzorem umožňuje směs konzumovat v kapslích nebo ji využít k obohacení nápojů a dalších potravin. Za jednoduchou recepturou stojí promyšlená souhra rostlinných látek a enzymů Klíčky představují […]
Objevy Příroda 20.11.2026
Obrovský pavouk, který vypadá, jako by k nám utekl z tropického pralesa. Ve skutečnosti se s ním můžeme setkat i na jižní Moravě. Slíďák tatarský, kterému se někdy přezdívá tarantule, má rád teplo, sucho a otevřenou krajinu. Přestože jeho vzhled budí respekt, pro člověka nepředstavuje vážné nebezpečí. Když se řekne tarantule, většina lidí si představí […]
Příroda Zajímavosti 17.11.2026
Vyprahlou krajinu spaluje horké slunce. To ale ptáka s chocholkou na hlavě nemůže zastavit. Křižuje oblast a hledá něco k snědku. Nepohybuje se však po nebi, nýbrž po zemi. Když narazí na chřestýše, nezalekne se ho. Místo toho se s ním pustí do tuhého boje. Typickými nelétavými ptáky jsou pštrosi a tučňáci. Ti však ani […]
Příroda 12.11.2026
Každý rok se vydávají na jednu z nejpozoruhodnějších cest v živočišné říši. Motýli monarchové urazí tisíce kilometrů napříč Severní Amerikou, aby se dostali na zimoviště v Mexiku. Jejich putování je plné nástrah a pro vědce představuje dlouhodobou záhadu. Kudy přesně létají? Jak reagují na nepříznivé počasí? A kde během cesty odpočívají? Odpovědi nyní pomáhá hledat […]
Příroda 10.11.2026
Mihule potoční jsou u nás vzácní a kriticky ohrožení živočichové patřící mezi takzvané kruhoústé. Projekt, jehož cílem je mimo jiné vytvořit pro populaci těchto neobvyklých tvorů s úhořovitým tělem jakousi bezpečnou zónu, spustili experti v Chráněné krajinné oblasti Šumava. V blízkosti města Volary se zde ve výšce 750 metrů nad mořem nachází Chlumský rybník. Kořeny […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
LITOMĚŘICKÝ ADVENTNÍ JARMARK
epochanacestach.cz
LITOMĚŘICKÝ ADVENTNÍ JARMARK
Hrad v Litoměřicích připravil den plný vánoční inspirace, tradičních řemeslných výrobků, originálních dekorací a drobných dárků pro vaše blízké. Chybět nebudou ani pekařské a cukrářské dobroty, voňavé pochutiny a pestrý doprovodný program. Na své si přijdou také děti, pro které budou připraveny tvořivé dílničky s vánoční tématikou a setkání se živými zvířátky. Můžete se přihlásit
Rituály, které přežily staletí: Proč saháme na dřevo, křížíme prsty a házíme mince do vody?
epochaplus.cz
Rituály, které přežily staletí: Proč saháme na dřevo, křížíme prsty a házíme mince do vody?
Říkáme „čau“, aniž bychom tušili, že se zdravíme jako benátští sluhové. Klepeme či saháme na dřevo, když nechceme přivolat neštěstí, křížíme prsty pro štěstí a házíme mince do fontán, aby se nám splnila přání. Některé zvyky provázejí lidstvo celé generace, jiné mají překvapivě mladé kořeny. Jejich původ se postupně ztrácí v mlze dějin, ale jejich
6 historických tunelů: Kde vlaky nahradily brambory?
historyplus.cz
6 historických tunelů: Kde vlaky nahradily brambory?
Obyvatelé Litoměřic si prý stěžují, že jim chystaná železnice do Děčína znemožní přístup k Labi. Ražení tunelů na trati z Plzně do Železné Rudy je zase tak nebezpečné, že si práce vyžádají na 50 mrtvých. I tak se rodí jedny z nejstarších tunelů v Česku. Choceňský tunel Svědek velké tragédie Se stavbou Choceňského tunelu, vedoucího skrz
Zřícenina Přimda: Nejstarší z našich kamenných hradů je plný strašidel!
enigmaplus.cz
Zřícenina Přimda: Nejstarší z našich kamenných hradů je plný strašidel!
Odbila půlnoc. V letmém svitu hvězd se mihne černý plášť. Prokletý duch zdejšího pána vyráží na další noční obhlídku. Společnost mu může dělat plačící přízrak ženy bloudící nad místem, kam potají pohř
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz