Domů     Vesmír
Za tajemstvími Mléčné dráhy: Desetiletí mise Gaia
Veronika Tyrková 1.12.2023
FOTO: ESA/ATG a ESA/Gaia/DPAC / Creative Commons / CC BY-SA 3.0 igo

O každém balíčku dat, který tato evropská observatoř odhalí, se mezi astrofyziky mluví jako o „zlatém dolu“ nebo „tsunami“. Nijak nepřehánějí. Gaia už 10 let revolucionizuje vše, co víme o Mléčné dráze.

Její úkol se pomalu blíží do finále. Co nás tento hvězdný kartograf naučil o naší galaxii?.

Gaia je astrometrická mise. Zabývá se tedy přesným měřením několika klíčových parametrů cílených objektů. Nejen, že dokáže změřit vzdálenost hvězd a jejich zářivost v červené i modré části elektromagnetického spektra. Kombinací těchto parametrů za pomocí tzv.

Hertzsprungova–Russellova diagramu lze navíc odvodit povrchovou teplotu hvězdy, její hmotnost a velikost, a dokonce její minulý i budoucí vývoj.

Deformace temnou hmotou

Analýza dat získaných misí Gaia například odhalila, že disk Mléčné dráhy není plochý, ale zdeformovaný, zprohýbaný a kýve se jako rotující vrchol. Doposud se předpokládalo, že jeho tvar je výsledkem srážky s jinou, trpasličí galaxií jménem Sagittarius.

K podobným kolizím došlo v historii Mléčné dráhy hned několikrát, a každá taková způsobila obrovské výtrysky formování hvězd, jedna z nich stála pravděpodobně i za zrodem Slunce a sním i celé sluneční soustavy.

Nejnovější data ovšem nabízejí další možné vysvětlení. Za tvarem disku Mléčné dráhy může být zodpovědné halo temné hmoty, kterým je jako většina galaxií obklopená, samo vychýlené možnou srážkou se Sagittariem někdy před 7 miliardami lety.

Řídící centrum. Očekává se, že v roce 2025 observatoři dojde palivo a mise vstoupí do pooperační fáze. FOTO: European Space Agency / Creative Commons / CC BY-SA 3.0 igo

Mimořádná mapa časoprostoru

S každým balíčkem dat se neustále zdokonaluje 3D atlas našeho kvadrantu galaxie.

Vůbec poprvé tak máme v rukou kompletní sečtení hvězdné populace daleko za sousedstvím Slunce v nejrůznějších fázích života, což výrazně posouvá kupředu naše porozumění formování a vývoje hvězd. Tato mapa je dynamická.

Při skenování oblohy se observatoř otáčí kolem své osy, to umožňuje dvojicí jejích teleskopů, oddělených od sebe širokým úhlem 106,6 stupňů, oskenovat každou hvězdu během jedné rotace dvakrát.

Tím vzniká mapa v pohybu, 3D vizualizace skutečného pohybu hvězd napříč galaxií. Protože objekty ve vesmíru následují zákony fyziky, jsou astronomové schopni tuto mapu přetáčet dopředu i dozadu v čase dle libosti.

Před očima se tak odvíjí miliardy let života Mléčné dráhy do minulosti i do budoucnosti.

Archeoastronomie v nich následně hledá důkazy starověkých kolizí, vlivem kterým se Mléčná dráha utvořila do své současné podoby – masivní spirálové galaxie zahrnující na 200 miliard hvězd.

Související články
Země a jejích sedm sestřiček se od svého zrodu drží pomyslných máminých sukní. Možná se jejich orbity v minulosti měnily, možná pohltily některé ze svých sourozenců, ale z dálky Sluneční soustava působí jako vzorová hvězdná rodina. Nedá se ovšem vyloučit, že kdysi dávno v raných fázích vývoje Sluneční soustavy gravitační kulečník mohl některou z planet […]
Pete Conrad byl třetím člověkem na Měsíci, zemřel v roce 1999 při havárii motocyklu, který sám řídil. Manželka Nancy na jeho počest spustila Conrad Challange, prestižní mezinárodní soutěž, v rámci které mohou mladí lidé z celého světa soutěžit o to, kdo navrhne nejužitečnější inovaci pro vesmírný program. Letos v ní uspěla pětice studentů z Čech. […]
Americká sonda Juno zkoumá Jupiter už od roku 2016. Největší planeta Sluneční soustavy je bezesporu zajímavým tělesem, ale to samé platí i o jejích oběžnicích. Proto sonda čas od času zaměří svou pozornost na některou z nich. Kdyby na Jupiterově měsíci Io žili nějací kartografové, byly by ze své práce zoufalí. Extrémní vulkanismus tohoto tělesa, […]
Astronomové objevili dosud nejhmotnější hvězdnou černou díru v Mléčné dráze. Prozradila ji obíhající hvězda, která se kvůli ní při svém pohybu podivně „kymácí“. Neunikla tak pozornosti mise Gaia Evropské kosmické agentury. K ověření hmotnosti černé díry byla použita data z dalekohledu Very Large Telescope Evropské jižní observatoře (ESO VLT) a dalších pozemních observatoří, podle nichž […]
Při pohledu na hvězdný pár v srdci úchvatného oblaku plynu a prachu astronomy čekalo překvapení. Hvězdné páry jsou si obvykle velmi podobné, jako dvojčata, ale v případě HD 148937 se jedna hvězda zdá být mladší a na rozdíl od druhé je magnetická. Nová data Evropské jižní observatoře (ESO) naznačují, že v systému byly původně hvězdy […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz