Domů     Příroda
Proč žije tolik jedovatých zvířat právě v Austrálii?
Zdroj: University of Berkeley

Na nejmenším kontinentu světa se nachází závratné množství jedovatých tvorů, jako jsou pavouci, hadi, medúzy, chobotnice, mravenci či ptakopyskové. Proč jich tolik hostí právě Austrálie?.

„Austrálie se stala samostatnou pevninou před asi 100 miliony let, kdy se oddělila od jižního super kontinentu Gondwana,“ říká Kevin Arbuckle, docent evoluční biovědy na Swansea University ve Velké Británii.

Linie jedovatého hmyzu jsou dle jeho slov dva až třikrát starší než doba, kdy došlo k tomuto oddělení. Některé jedovaté druhy tak zkrátka uvízly v Austrálii, když se stala izolovanou pevninou. Patří mezi ně například mravenci rodu Odontomachus.

Anglicky se jim říká „trap-jaw ants“, kvůli děsivě vyhlížejícím, silným a extrémně pohyblivým čelistem, s nimiž loví svou kořist.

Oddělení od Gondwany

V Austrálii žijí také mravenci rodu Myrmecia, kteří mohou současně bodat a kousat a patří mezi nejsmrtelnější mravence na světě. Obdobně je tomu i u pavouků, například nálevkovití (rody Hadronyche a Atrax) jsou jediní výhradně australští pavouci, kteří mohou zabít člověka jedovatým kousnutím.

Stejné je to i u snovačky hasseltovy (Latrodectus hasselti). Jejich předci rovněž předcházeli Austrálii jako samostatnému kontinentu.

Zdroj: Wiki Commons

Stejně je tomu i u jedovatých hlavonožců (Cephalopoda), včetně chobotnic a sépií, kteří existují až 300 milionů let. Žili ve vodách obklopujících břehy Austrálie dávno předtím, než se z ní stal samostatný kontinent.

Přítomnost jedovatých hadů má však, podle Michaela Leeho, profesora evoluční biologie na South Australian Museum and Flinders University, co do činění s „nehodou“, ke které došlo před 60 miliony lety.

Tehdy kontinentální drift vytlačil Austrálii přes mrazivý jižní pól, což vyhladilo většinu existujících plazů.

Příliš mnoho jedovatých hadů

Když se pak kontinent posouval opět více na sever, znovu se zahřál, a tím znovu přilákal i plazy. Přibližně 40 milionů let po „nehodě“ začali první hadi kolonizovat australský kontinent. Jednalo se o dávné příslušníky čeledi Elapidae neboli Korálovcovitých, mezi které dnes patří nejjedovatější hadi světa, jako jsou kobry, mamby či taipani.

Někteří zástupci této čeledi se přitom doteď vyskytují pouze v moři, a to právě ve vodách Tichého a Indického oceánu, které omývají australské břehy. Z těchto předků se pak vyvinuli dnešní jedovatí hadi.

Lee k tomu říká: „Z 220 australských druhů hadů je 145 jedovatých. Tito smrtelní hadi tvoří 65 % australské hadí populace, ačkoli jen asi 15 % hadů na světě je jedovatých.“.

U medúz je každý druh jedovatý. Jejich prapředci však pocházejí z doby před více než 500 miliony let, pluli tak oceánem již před existencí Austrálie. I když v australských vodách žijí smrtící medúzy, jako je čtyřhranka Barnesova (Carukia barnesi) či měchýřovka portugalská (Physalia physalis), podle docenta Arbuckla obývají tito tvorové tropické a subtropické vody běžně, nejen ty u Austrálie.

Říká k tomu: „Nejedná se o australský fenomén.“ Domnívá se, že rozsah australské jedovaté fauny se ve skutečnosti nijak zvlášť neliší, kromě jedovatých hadů, od té, vyskytující se na jiných kontinentech.

Štítky:
Související články
Příroda Zajímavosti 17.11.2026
Vyprahlou krajinu spaluje horké slunce. To ale ptáka s chocholkou na hlavě nemůže zastavit. Křižuje oblast a hledá něco k snědku. Nepohybuje se však po nebi, nýbrž po zemi. Když narazí na chřestýše, nezalekne se ho. Místo toho se s ním pustí do tuhého boje. Typickými nelétavými ptáky jsou pštrosi a tučňáci. Ti však ani […]
Příroda 12.11.2026
Každý rok se vydávají na jednu z nejpozoruhodnějších cest v živočišné říši. Motýli monarchové urazí tisíce kilometrů napříč Severní Amerikou, aby se dostali na zimoviště v Mexiku. Jejich putování je plné nástrah a pro vědce představuje dlouhodobou záhadu. Kudy přesně létají? Jak reagují na nepříznivé počasí? A kde během cesty odpočívají? Odpovědi nyní pomáhá hledat […]
Příroda 10.11.2026
Mihule potoční jsou u nás vzácní a kriticky ohrožení živočichové patřící mezi takzvané kruhoústé. Projekt, jehož cílem je mimo jiné vytvořit pro populaci těchto neobvyklých tvorů s úhořovitým tělem jakousi bezpečnou zónu, spustili experti v Chráněné krajinné oblasti Šumava. V blízkosti města Volary se zde ve výšce 750 metrů nad mořem nachází Chlumský rybník. Kořeny […]
Kaloni bývají s netopýry často zaměňováni, případně s nimi takříkajíc házeni do jednoho pytle. Sice také náležejí do řádu letounů, spadají však do jiného podřádu. Podobnosti mezi nimi existují, ostatně i kaloni jsou obratní letci a odpočívají zavěšeni za nohy. Od netopýrů je nicméně odlišuje řada znaků. Ty nejviditelnější se týkají jejich fyzického vzhledu. Oproti […]
Na první pohled připomínají drobná ozubená kola, krajkové brože nebo skleněné květiny. Ve skutečnosti se díváme na rozsivky, jednobuněčné řasy, které si kolem těla stavějí schránky z oxidu křemičitého. Na fotografii Daniela Hana se navíc usadily na povrchu korálových řas. Vznikla tak podivuhodná mikroskopická zahrada, v níž se potkává sklářské umění přírody s mořským životem. […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Proč si muži a ženy zapínají oblečení jinak? Za všechno údajně může ješitný Napoleon!
epochaplus.cz
Proč si muži a ženy zapínají oblečení jinak? Za všechno údajně může ješitný Napoleon!
Vezmete do ruky pánskou košili a knoflíčky má na pravé straně. Sáhnete po dámské halence a najednou je všechno obráceně. Náhoda? Módní rozmar? Nebo snad tajné spiknutí krejčích, kteří chtějí lidstvu komplikovat život? Důvod sahá hluboko do historie a nabízí hned několik překvapivých vysvětlení. Jedno z nich dokonce posílá do hry samotného Napoleona I. Bonaparta!
Poslední velká bitva v Británii se strhla na vřesovišti
historyplus.cz
Poslední velká bitva v Británii se strhla na vřesovišti
Pravému křídlu Karlovy armády se podařilo narušit britské linie. Vzbouřenci toho ale nedokážou využít, jejich levé křídlo kvůli bažinatému terénu postupuje jen velmi pomalu. Britové přisunou na ohrožený úsek bojiště posily a vrhnou se do rozhodujícího protiútoku… Vrátit Stuartovce na britský trůn chtěli už v roce 1715, jejich povstání ale skončilo neúspěchem. Znovu to jakobité,
Kam zmizelo bohatství mocných Rožmberků? Knihovnu ukradli Švédové
enigmaplus.cz
Kam zmizelo bohatství mocných Rožmberků? Knihovnu ukradli Švédové
Zlato ukryté ve sklepeních, truhlice plné drahokamů a tajné chodby, které údajně vedou k pohádkovému bohatství. Rožmberkové patří k nejmocnějším a nejmajetnějším českým šlechtickým rodům a jejich záni
LITOMĚŘICKÝ ADVENTNÍ JARMARK
epochanacestach.cz
LITOMĚŘICKÝ ADVENTNÍ JARMARK
Hrad v Litoměřicích připravil den plný vánoční inspirace, tradičních řemeslných výrobků, originálních dekorací a drobných dárků pro vaše blízké. Chybět nebudou ani pekařské a cukrářské dobroty, voňavé pochutiny a pestrý doprovodný program. Na své si přijdou také děti, pro které budou připraveny tvořivé dílničky s vánoční tématikou a setkání se živými zvířátky. Můžete se přihlásit
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz