Domů     Příroda
Český výzkum zraku hlubokomořských ryb podpoří evropský grant
Zdroj: Wiki Commons

Evropská rada pro výzkum je první evropskou organizací pro podporu špičkového badatelského výzkumu. O grant ji mohou požádat vědci jakékoliv národnosti s 7 až 12 lety zkušeností. Letos uspěli hned dva vědci z Čech..

Evropská rada pro výzkum (ERC, European Research Council) byla zřízena Evropskou komisí v únoru 2007 s cílem finančně podpořit vědecký výzkum na vysoké úrovni, a to napříč všemi obory. Jediným kritériem hodnocení projektu je vědecká excelence – a to jak návrhu projektu, tak samotného řešitele.

To kromě předchozích výsledků v oboru předpokládá, že výzkumní pracovníci předloží zcela nové fundamentální myšlenky, které nejsou jen pouhým pokračováním předchozího výzkumu. Projekt má mít ambici výrazně ovlivnit daný obor, posunout stávající hranice oborových znalostí a otevřít tak nové výzkumné perspektivy.

Dvěma českým vědcům z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy se letos podařilo získat Konsolidační granty ERC na podporu jejich výzkumu. To jim zajistí financování jejich zkoumání až do výše dvou milionů euro po dobu pěti let.

Díky tomu si mohou sestavit vědecké týmy, které jim s bádáním pomohou. Další milion euro může být poskytnut na krytí výdajů spojených se stěhováním vědce z důvodu výzkumu, případně na nákup potřebného vybavení. Celkem tak mohou mít k dispozici až 75 milionů korun.

Odhalené tajemství hlubokomořských ryb

Grant získala zooložka Zuzana Musilová, aby mohla zkoumat zrak hlubokomořských ryb. Oči obratlovců umožňují barevné vidění, a to díky dvěma typům fotoreceptorů, kterými disponuje jejich oční sítnice pro vnímání světla.

Jedná se o tyčinky, které umožňují vidění za šera, a o čípky, jež zakládají barevné vidění za denního světla. O hlubokomořských rybách je známo, že se jim podařilo dobře adaptovat na extrémní prostředí, které obývají.

Vědkyně se domnívá, že se jejich zrakový systém vyvinul tak, aby byly schopny vnímat barvy, aniž vy měly čípky pro barevné vidění za denního světla. Vysvětluje: „Mnoho hlubokomořských ryb čípky postrádá, což je činí barvoslepými.

Nový zrakový systém u některých ryb je založený čistě na kombinaci různých tyčinkových opsinů a možná toto omezení překonává. Buď umožňuje rozlišovat barvy, nebo jde o supercitlivé tyčinky vnímající jakékoliv světlo bez ohledu na jeho barvu.

Ať tak či tak, takovýto zrakový systém se nevyskytuje u žádného jiného obratlovce.“.

Zdroj: Wiki Commons

Zkoumání tajů rostlin

Druhým českým vědcem, který uspěl se svojí žádostí o grant, je rostlinný biolog Matyáš Fendrych. Ten se ve svém výzkumu zabývá hormonem auxinem, který je považován za fenomén rostlinné biologie. Fendrych vysvětluje jeho funkci:

„Auxin má naprosto ústřední roli v regulaci růstu rostlin. Bez něj by tu žádné rostliny, tak jak je dnes známe, nebyly.“ Nedávno se mu podařilo v kořenu modelové rostliny zvané huseníček, který patří mezi plevele, objasnit tak zvanou rychlou auxinovou odpověď.

Díky ní jsou kořeny rostliny schopny rychle prorůstat půdou a dobře se v ní orientovat. Fendrych popisuje, na co se bude moci, díky získání evropského grantu, v dalším výzkumu zaměřit: „Nyní chceme zjistit, zda je tato odpověď, specialitou‘, která se vyvinula v kořenech huseníčku, nebo je to obecnější děj, který se odehrává i v jiných částech rostlin a u jiných druhů, jako jsou například trávy.“ Získání tohoto prestižního grantu hned dvěma českými vědci je důkazem, že jsou úspěšní i na poli mezinárodního bádání.

Štítky:
Související články
Koně sehráli důležitou roli v historii lidstva, umožnili lidem cesty na dlouhé vzdálenosti, převoz těžkých břemen i obsluhu strojů. Díky koním se mohli rychle stěhovat z místa na místo i bojovat z jejich hřbetů. Dřívější zkoumání umístily počátky domestikace těchto ušlechtilých zvířat do doby 3300 až 3000 př.n.l. Nejnovější analýzy ji však posouvají do roku […]
Během ničivých požárů na jihovýchodě Austrálie v letech 2019 a 2020 se objevily zprávy, že vombati chránili ostatní zvířata tím, že je nahnali do svých nor. Nu, ono to bylo trochu jinak. Vombati nezakládali záchranné týmy, nicméně jejich nory skutečně posloužily jako útočiště pro řadu drobnějších savců, ptáků i plazů. Chování vombatů nyní prošetřil ekolog […]
Docent Roman Pavela z Výzkumného ústavu rostlinné výroby, v.v.i., a náš stálý spolupracovník, byl kalifornskou společností ScholarGPS zařazen do mezinárodního seznamu vysoce hodnocených vědců. Data ScholarGPS jsou založena na celoživotní nebo předchozí pětileté aktivitě dané osobnosti, s přihlédnutím ke kvalitě publikací a citacím, bez autocitací. Roman Pavela tak patří mezi 0,05 % nejlepších vědců na […]
Služba Copernicus Climate Change Service (C3S), financovaná Evropskou komisí, zveřejnila data o teplotě ve světě. A není to hezké čtení. Květen 2024 byl celosvětově nejteplejším květnem v historii měření, s globální průměrnou teplotou vzduchu při zemském povrchu o 0,65 °C vyšší, než je průměr z let 1991–2020. To představuje už 12 po sobě jdoucích měsíců, […]
Jeskynní medvědi měřili přes tři metry a vážili kolem 750 kilogramů. Disponovali ostrými zuby i drápy, které pro pravěké předchůdce člověka, vybavené jen primitivními nástroji, představovaly smrtící hrozbu. Postupem času se ale jejich role obrátily, co k tomu přispělo? Nejstarší nálezy kosterních pozůstatků jeskynních medvědů pocházejí z dob, kdy naši planetu obývali neandertálci a člověk […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz