Domů     Příroda
Český výzkum zraku hlubokomořských ryb podpoří evropský grant
Zdroj: Wiki Commons

Evropská rada pro výzkum je první evropskou organizací pro podporu špičkového badatelského výzkumu. O grant ji mohou požádat vědci jakékoliv národnosti s 7 až 12 lety zkušeností. Letos uspěli hned dva vědci z Čech..

Evropská rada pro výzkum (ERC, European Research Council) byla zřízena Evropskou komisí v únoru 2007 s cílem finančně podpořit vědecký výzkum na vysoké úrovni, a to napříč všemi obory. Jediným kritériem hodnocení projektu je vědecká excelence – a to jak návrhu projektu, tak samotného řešitele.

To kromě předchozích výsledků v oboru předpokládá, že výzkumní pracovníci předloží zcela nové fundamentální myšlenky, které nejsou jen pouhým pokračováním předchozího výzkumu. Projekt má mít ambici výrazně ovlivnit daný obor, posunout stávající hranice oborových znalostí a otevřít tak nové výzkumné perspektivy.

Dvěma českým vědcům z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy se letos podařilo získat Konsolidační granty ERC na podporu jejich výzkumu. To jim zajistí financování jejich zkoumání až do výše dvou milionů euro po dobu pěti let.

Díky tomu si mohou sestavit vědecké týmy, které jim s bádáním pomohou. Další milion euro může být poskytnut na krytí výdajů spojených se stěhováním vědce z důvodu výzkumu, případně na nákup potřebného vybavení. Celkem tak mohou mít k dispozici až 75 milionů korun.

Odhalené tajemství hlubokomořských ryb

Grant získala zooložka Zuzana Musilová, aby mohla zkoumat zrak hlubokomořských ryb. Oči obratlovců umožňují barevné vidění, a to díky dvěma typům fotoreceptorů, kterými disponuje jejich oční sítnice pro vnímání světla.

Jedná se o tyčinky, které umožňují vidění za šera, a o čípky, jež zakládají barevné vidění za denního světla. O hlubokomořských rybách je známo, že se jim podařilo dobře adaptovat na extrémní prostředí, které obývají.

Vědkyně se domnívá, že se jejich zrakový systém vyvinul tak, aby byly schopny vnímat barvy, aniž vy měly čípky pro barevné vidění za denního světla. Vysvětluje: „Mnoho hlubokomořských ryb čípky postrádá, což je činí barvoslepými.

Nový zrakový systém u některých ryb je založený čistě na kombinaci různých tyčinkových opsinů a možná toto omezení překonává. Buď umožňuje rozlišovat barvy, nebo jde o supercitlivé tyčinky vnímající jakékoliv světlo bez ohledu na jeho barvu.

Ať tak či tak, takovýto zrakový systém se nevyskytuje u žádného jiného obratlovce.“.

Zdroj: Wiki Commons

Zkoumání tajů rostlin

Druhým českým vědcem, který uspěl se svojí žádostí o grant, je rostlinný biolog Matyáš Fendrych. Ten se ve svém výzkumu zabývá hormonem auxinem, který je považován za fenomén rostlinné biologie. Fendrych vysvětluje jeho funkci:

„Auxin má naprosto ústřední roli v regulaci růstu rostlin. Bez něj by tu žádné rostliny, tak jak je dnes známe, nebyly.“ Nedávno se mu podařilo v kořenu modelové rostliny zvané huseníček, který patří mezi plevele, objasnit tak zvanou rychlou auxinovou odpověď.

Díky ní jsou kořeny rostliny schopny rychle prorůstat půdou a dobře se v ní orientovat. Fendrych popisuje, na co se bude moci, díky získání evropského grantu, v dalším výzkumu zaměřit: „Nyní chceme zjistit, zda je tato odpověď, specialitou‘, která se vyvinula v kořenech huseníčku, nebo je to obecnější děj, který se odehrává i v jiných částech rostlin a u jiných druhů, jako jsou například trávy.“ Získání tohoto prestižního grantu hned dvěma českými vědci je důkazem, že jsou úspěšní i na poli mezinárodního bádání.

Štítky:
reklama
Související články
Mizení pevninských ledovců je jedním z průvodních jevů globální klimatické změny. Důsledkem jsou změny v hydrologickém cyklu nebo ztráta biodiverzity. Na druhé straně se tím otevírají nové možnosti pro rozvoj mikrobiálního života. Díky ústupu ledovců rozkvétá v horských řekách mikrobiální život. Takový je závěr týmu vědců z EPFL v Lausanne a Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy […]
Historie velryb je jedním z největších záhad evoluce. Jak tito savci, kteří dýchají plícemi, přišli o nohy a vrátili se do moře? Na tuto otázku se pokusí odpovědět dokument Tajemné údolí velryb v Egyptě, který bude mít premiéru ve čtvrtek 29. února ve 20:00 na televizní stanici Viasat Nature. Všech 90 druhů dnes žijících velryb […]
Neživí se sice mozky, ale přece jen dosud neznámé kapradiny zombie připomínají. Je to první známý druh rostlin, který přeměňuje svou rozkládající se tkáň na nový zdroj živin. Vědci v deštném pralese v západní Panamě narazili na vskutku neobvyklou scenérii. Nalezli zde kapradiny s téměř dva metry dlouhými listy, které se při odumírání ohýbaly k […]
Když se hovoří o modré krvi, mluví se zpravidla o krvi šlechtické. Tento historický mýtus je už dnes naštěstí překonaný. Přesto se v přírodě najdou živočichové, kteří modrou krev skutečně mají, a dále zvířata, jejichž krev by se za šlechtickou skutečně dala považovat, je totiž velmi cenná, protože umí zachraňovat lidské životy. Lidská krev je […]
Evoluce sexu a význam pohlavního rozmnožování se staly možná nejdiskutovanějšími tématy evoluční biologie. Vedou nejen k mnohým rozporům mezi odborníky, ale i k mnoha matematickým modelům. Přesto, že toho o významu pohlavního rozmnožování byla napsána kvanta, nemáme pořád úplně jasno v tom, proč v živé přírodě převažuje. Byly vysloveny desítky teorií, které si sice často neodporují a žádná […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz